Článek
Oblíbenost vlády Petra Fialy rapidně klesá a je v průzkumech hodnocena nejhůře od kabinetu Petra Nečase. Pokles popularity od zvolení je úděl každého establishmentu, ale takovou „nálož“ už dlouho nikdo nedostal. Ačkoliv se opravdoví lídři vyznačují tím, že překonávají odpor veřejného mínění ve prospěch málo prospěšných opatření, Petr Fiala zůstal na půli cesty.
Opatrný kompromis, spokojený není nikdo
Stejně jako jeho předchůdci i Petr Fiala bojuje se schizmatem, do jaké míry stavět odpovědnou politiku vůči občanům a státu, prosazovat nepopulární opatření a riskovat prohru v dalších volbách. Nebo jít populisticky na ruku a „kupovat“ si hlasy lidí za cenou nezodpovědného hospodaření.
Petr Fiala se postavil někam doprostřed a zvolil cestu opatrného kompromisu, kdy ve výsledku není spokojený téměř nikdo. Obezřetný přístup se projevil už v roce 2021, kdy pětikoalice vystřídala ve vládě populisty a slibovala ohňostroj změn. Kvůli strachu, aby Andrej Babiš nevyhrál prezidentské volby se ale dlouho nic nedělo Se zatažením záchranné brzdy, kdy se veřejné finance řítily proti zdi a hrozilo, že dojde ke srážce, která nebude pěkná, čekal premiér až do dnešních dnů. Schodek ve výši 300 miliard jde tedy nejen za předchozí rozhazovačnou vládou, ale i za Fialou, protože k němu svým vyčkáváním přispěl. První změny mají přijít až na začátku roku 2024, tedy v poslední třetině volebního období. To už není za pět minut dvanáct, ale minutu po dvanácté.
Záplaty místo strukturálních změn
Pro někoho je „ozdravný“ balíček málo, pro někoho moc. Pro levici je asociální, pravice má pocit, že jí podrazili nohy. K poklesu popularity nepřispěly k tomu ani hloupé aféry jako je nezdanění tichého vína a chaotická komunikace.
Petr Fiala se zřejmě obával hlubších strukturálních změn a řadou odborníků je mu vytýkáno, že absentují hlubší reformy a současná podoba ozdravení veřejných financí je určitě chvályhodná, lepší něco než nic, ale jedná se jen o hašení lokálního požáru.
Příkladem jsou důchody, které ve výsledku (zjednodušeně) budou nižší a do penze se bude odcházet později. Nicméně se nejedná o žádnou důchodovou reformu. Analýza a doporučení OECD, kterou měl Andrej Babiš a má jí k dispozici nejspíš i současný premiér, tak nebyla vyslyšena. Je evidentní, že se Petr Fiala bál koncepčních změn, které by mohly vládnoucí strany položit na lopatky v nadcházejících krajských volbách a zejména pak ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025.
Plané sliby jsou horší, než nepopulární opatření
Možná by včasnějšími a koncepčnějšími opatřeními nějaké procento lidí odradil, aby mu v dalších volbách hlas hodily, na straně druhé přístup, který někdy působí jako bezradné záplatování děr, může také otřást částí voličské základny. Nehledě na to, že plané sliby jsou horší než nepopulární prohlášení. Vláda musí být v první řadě důvěryhodná, až pak by se mněla starat o svoji popularitu.
Působí to dojmem, jaký by žádná z vládnoucích garnitur neměla kapacitu na to, dohlédnout dále, než je jedno volební období. Což je racionálně pochopitelné, když jim odpovědna opatření seberou voliče a zároveň jim s velkou pravděpodobností další vláda řadu z toho shodí ze stolu. Není se co divit, že politici pak působí unaveným a vyhořelým dojmem, (například ministr financí Zbyněk Stanjura), když chybí motivace.
Klesající křivka průzkumů ještě může nabrat opačnou tendenci, pokud skončí válka na Ukrajině a dopadne ve prospěch Ukrajiny i celého Západu. Na změnu vývojové trajektorie v naší hospodářské výkonnosti už úplně čas není, tam se okno příležitostí pro pětikoalici uzavřelo. Obliba a důvěryhodnost současné vlády klesá, přesto zde není jiná lepší alternativa, lze tak předpokládat, že nenastane masový exodus voličů směrem k zavedeným populistickým stranám nebo novodobým mesiášům.
