Je Česká pošta pacient po exitu nebo ho chceme oživovat?

8 miliard korun má stát záchrana České pošty, která se už roky pohybuje v červených číslech. Jen za loňský rok byla ztráta neuvěřitelných 1,5 miliardy korun. Kdyby takhle obchodoval soukromník, je už dávno na lopatkách, nicméně vláda se rozhodla, že bude pacienta v kómatu resuscitovat.

Zázračným lékem má být rušení poboček a propuštění více než dvou tisícovek zaměstnanců. A jasné oddělení státních služeb (kdy bude pošta fungovat jako prodloužená ruka státu pro komunikaci s lidmi) a komerčních služeb (sem zjednodušeně řečeno bude patřit doručování balíků). Na možnost propouštění reaguje Odborové hnutí zaměstnanců hrozbou stávky.

Což se okamžitě stalo terčem vtipů na internetu, které tak symbolicky vykreslují úroveň služeb státní instituce. „I když proběhne stávka zaměstnanců pošty, služby zůstávají beze změny,“ zní například jeden z nich. Nebo: „Jestli bude zaměstnancům pošty doručovat výpovědi přímo Česká pošta, mohou být klidu.“

A teď k meritu věci, opravdu ještě potřebujeme Českou poštu a má smysl ji zachraňovat, nebo je jen zbytečný invalidní postkomunistický konstrukt? Ministr vnitra Vít Rakušan si za svým plánem na transformaci pošty stojí: „Česká pošta se změní a přežije – a je to dobře. Ti, kdo zpochybňují smysl existence ČP, třeba proto, že sami jejích služeb nevyužívají, by měli slyšet hlas samospráv.“

Netušíme, jaká je jeho osobní zkušenost, ale podělím se o tu vlastní. Za prvé žehnám všem soukromým firmám, které obstarávají doručování balíků. A ještě skvělejšímu nápadu, kde Česká pošta naprosto zaspala, a to jsou ty úžasné boxy, kde si zásilku vyzvednete. Česká pošta sice krachuje, ale například Zásilkovna posiluje a zdvihá počet úložných boxů. Bez front, bez čekání, a když se otevřou kouzelná dvířka, máte pocit, že jsou Vánoce a dostali jste dárek. Do té doby jsem si chodila zásilky vyzvedávat na nechvalně proslulou poštu na Praze 5. Nejdříve bylo nutné si dát dávku Neurolu, pak se postavit do fronty, sledovat, jak ze sedmi okýnek fungují dvě a před polednem už jen jedno. Po příjemně strávené půl hodince, před Vánočními svátky i hodince a víc obklopena lidským teplem a nadávkami, zbrocená potem, si konečně beru svůj balík.

Jasnozřivě jsem si potom nechala doručovat zásilky do ruky. Pošťáci ovšem byli jasnozřivější než já a neobtěžovali se vůbec zvonit a balík opět končil na poště, takže zase dávka Neurolu a dál to znáte.

Kromě soukromých zásilkových služeb mě také zachránil Czech point. Jako prodloužená ruka, skrz kterou se dá komunikovat se státem a samozřejmě už postupující digitalizace. Žehnám tudíž datovým schránkám. Pošta opět v digitalizaci zaspala. Díky tomu se moje návštěvy „ústavu“ omezily na naprosté minimum. Naposledy jsem tam byla koupit pohled. Ale pošta nemá být jen větší a špatně zásobené papírnictví.

Zapomněli jsme na důchodce. Mládí se má tendenci povyšovat nad stářím nebo ho úplně ignorovat. Takže bez nadsázky a ironie. Moje 84letá máma by bez pošty byla vyřízená. Počítač neumí ani zapnout, chytrý telefon je pro ni nástroj ďábla, jednoduše přepážku potřebuje pro výběr důchodů a stejně tak pro posílání dopisů nebo převod peněz pomocí složenky. A není sama. Troufnu si tvrdit, že starší lidi Českou poštu využijí i nadále, i když hlas většiny lidu bude volat, že Česká pošta je pacient po exitu.

Zanechme tedy nemocného naživu s tím, že budou nutné nejen amputace, ale i změna léčby. Protože poptávka po tradičních poštovních službách jednoznačně klesá a pošta se tomu nepřizpůsobila. Snahy o zeštíhlení celé instituce přicházejí deset minut po 12 hodině. Počet zaměstnanců klesl už mezi lety 2017 a 2021 o čtyři tisíce, takže není to jen o propuštění nebo seříznutí počtu poboček. Jak se vyjadřuje bývalý šéf České pošty Roman Knap, poptávka bude klesat i nadále a takový krok zachrání zoufalý stav pošty jen dočasně.

Aby pošta přežila a z ležáka se zase postavila na nohy, musí reagovat pružně na změny na trhu. Což jako státní podnik kvůli komplikovaným legislativním procesům nemůže. Odborníci se tedy shodují na tom, že by měla být alespoň částečně zprivatizována a pohybovat se tak na otevřeném trhu. Propouštění lidí a lití miliard do podniku je jen malou náplastí na velkou ránu. Bude to tedy chtít velkou odvahu současné vlády, aby celá transformace byla mnohem hlubší.