Článek
Je velká šance, že mě po tomto článku budete nenávidět, ale já to risknu. K napsání mě inspirovala jedna firma, která dělá legíny. V rámci algoritmu, který si mě bedlivě střeží na sociálních sítích, na mě vyskakují reklamy se sportovním a jógovým oblečením. A v úžasu koukám, že produkt prezentuje „modelka“, která rozhodně nemá ženské křivky, ale je už opravdu obézní.
Jak se hlavně 90. letech prezentoval symbol krásy velikosti XXS, tedy kost a kůže, teď se dostáváme do druhého nezdravého extrému a kultem jsou „plus size modelky,“ eufemisticky řečeno. Když nebudeme korektní, řekneme, že mají nadváhu.
Firmy ví, jak na to
Z hlediska marketingu to chápu, jsme čím dál tím tlustší a přejedenější společností. Lidí s nadváhou přibývá a logicky firmy chtějí oslovit co nejširší spektrum zákazníků. Tak si sednou ke statistice, kde vidí, že je 25 procent žen v Česku obézních. To je dost, aby se dostaly do hledáčku „markeťáků“ a s argumentem, že i ženy s nadváhou mají právo se hezky oblékat, vytvoří reklamu. Nikomu neupírám právo si koupit pěkný kus oblečení. Problém je v tom, že se z tloušťky dělá nejen něco normálního, ale dokonce se vystavuje na odiv.
V rámci kampaně „Body Shaming“ se na to nabalují média, která tleskají a přitakávají, že každá žena má být na své tělo hrdá. Lékaři a dietologové se ale chytají za hlavu.
Když na Facebooku zveřejníte fotku jakékoli modelky z přehlídkového mola, vsadím se, že dostanete alespoň jeden komentář: „Ježíšmarjá, ta je chodící kostra!“ Nebo: „Páni, někdo tak hubený vypadá opravdu ošklivě, takovou by žádný muž nechtěl mít v posteli. Kostra, vychrtlá mrcha, ošklivá, jdi si dát hamburger.“
Co takhle to prohodit. Co kdybychom vulgárně komentovali každou fotku ženy, která má velikost 42 a výš ? Podívejme se třeba na plus size modelku Tess Holliday. Nedávno podepsala smlouvu s prestižní modelingovou agenturou a doufá, že připraví cestu dalším modelkám, jako je ona. A nenáviďte mě, jak chcete, Tess opravdu nemá zdravé BMI.
Tess Holliday-plus size modelka
Bez urážek i bez pokrytectví
Říká se, že hubené modelky navádí mladé dívky k anorexii, jak je tedy možné, že tlusté modelky jako Tess Holliday nepodporují mladé dívky k obezitě? Pokud vím, obezita je opravdu velký problém. Na začátku loňského roku trpěl nadváhou každý třetí člověk na světě a situace se jen zhoršuje.
Mnoho lidí si myslí, že pokud nepodporujete životní styl obézních lidí, automaticky je „hanobíte“. Tloušťka je nezdravá a ještě horší je věřit v „body positivity“, protože podporuje předpoklad, že obezita je v pořádku. Zhoršuje se tak úsudek mladých lidí o jejich vlastní fyzické zdatnosti. Je jasné, že nikdo by neměl být šikanován kvůli své váze. Ale když člověku s nadváhou řeknete, aby zhubl, považuje to za šikanu. Pokud někdo kouří a upozorníte ho, aby přestal, šikana to není. Zdraví si přitom oba ničí úplně stejně. Dvojí metr je tedy pokrytecký.
Poslední věc, kterou chci říct, je, že bychom měli přestat urážet lidi na internetu. Hubený nebo tlustý, ani jedno není hezké. Chápu, že musíme řešit problém modelek, které mají podváhu. Ale neměli bychom hledat řešení v modelkách, které jsou obézní. Grál leží někde uprostřed a já doufám, že se k němu jednou dostaneme bez zbytečných urážek.
Autorský text
