Nehorázné zisky agrobaronů za loňský rok na účet každého z nás

Byť si většina z nás kvůli extrémnímu zdražovaní potravin rozmyslí, co dá do nákupního košíku a co si raději odpustí, agrobaroni jsou vítězi roku 2022. Jejich čisté zisky dosáhly rekordních 22 miliard. Což je o 142 procent více, než v roce předchozím, kdy to bylo 9 miliard. Jedná se o historický rekord.

V rébusu, který tvoří řetěz zemědělci, zpracovatelé a koncoví obchodníci se nakonec ukázalo, že první dva články využily krize k nastartování vysokých marží. Přestože například šéf Madety Milan Teplý loni plakal, jak je ve ztrátě a jeho firma nemá na zaplacení elektřiny.

Všem rodinám Teplých, Tomanů nebo Babišů jsme naplnili peněženky nejen my koncoví spotřebitelé. Ale výraznou položku tvoří i dotace. Jen za rok 2022 dostali agrární firmy 5 miliard na dotacích. Peníze na rozvoj venkova končí na účtech agrárnických firem. Které neváhaly vydírat vládu kolapsem zemědělství, pokud nebudou moci dosáhnout na dotace snadno jako doposud. Nelíbí se jim totiž záměr větší podpory menších a středních podniků. Zároveň znovu otvírají téma „potravinové soběstatečnosti“ a ví moc dobře proč. Omezilo by se místo pro často levnější konkurenci z dovozu a agrokoncerny by si tak mohly lépe určit vlastní ceny. Jednoduše se snaží o monopolizaci trhu. Kromě už takhle nízké konkurence na českém trhu, kvůli které letí ceny potravin vzhůru, jsou dalším důvodem enormních cen i kartelové dohody, jak komentuje Petros Michopulos, který se přes dvě dekády zabývá politikou a marketingem.

Kolaps trhu kvůli malé konkurenci a kartelům je téměř neřešitelný. A nejedná se o něco, co by nastalo náhle. Už v minulých letech se například Andrej Babiš snažil odstranit z trhu polské výrobky a eliminovat tak konkurenci. Vyhlásil polským potravinám studenou válkou na základ které teď máme za to, že Polsko produkuje jen nekvalitní jídlo a logicky se Poláci na náš trh nehrnou. Byť bychom potřebovali import ze zahraničí jako sůl. Češi si na to i přes negativní PR přišli sami a jezdí nakupovat potraviny k polským sousedům ve velkém. Částečně se snažil kroky Andreje Babiše zahladit i prezident Petr Pavel svojí návštěvou v Polsku.

Celé jádro problému vězí ještě hlouběji v minulosti, jak vysvětluje Michopulos, bolševik svojí kolektivizací zlikvidoval malé zemědělce a po roce 1989 došlo k rozkradení státních statků a zemědělská šlechta vstoupila do tržní ekonomiky.

Vláda v podstatě nemá žádné nástroje, kterými by mohla efektivně zasáhnout. Kde není trh, tam jsou vysoké ceny. Karty držíme v rukách my lidé, a to tím, jak vysoké ceny jsme schopni ještě akceptovat.