Článek
Děti se bojí hlásit na gymnázia
Rok se sešel s rokem a rodiče silného populačního ročníku, který se chystá střední školy, šediví bleskovým tempem. Jak se situace liší od loňska? V podstatě nijak, jen je ještě větší přetlak, protože děti narozené v roce 2008 jsou absolutně nejpočetnější, ale míst na gymnáziích a oborech s maturitou nepřibyla. Ze snahy dostat se na školu, která má maturitu, se stává elitní záležitost. A noční můra rodin, které to za dva týdny čeká. Děti se bojí, že se na gymnázia nedostanou, tak se hlásí alespoň na něco, co má maturitu, i když ve věku 13 let mohou těžko vědět, čím jednou naplní svou existenci a vlna se tak převaluje jinam.
Včera mi psala známá, že se dcera učí na přijímačky a jsou z toho obě na nervy. Ptala se, jestli má zhluboka dýchat nebo se vrhnout na sladké.
Je to hrůza: silný ročník, školy narvané. Na gymply se hlásí méně dětí, protože se bojí, že se nedostanou, přetlak na ekonomkách, zoufá si maminka Míša (46).
A upřímně ji chápu. Byť má ratolest je ročník 2015, takže nás sedmý kruh Dantova pekla ještě čeká, tak už jenom zápis do základní školy stál za to. Praha je obecně nejvíce vytížená, co se týká náporu na školy. A Praha 5 je myslím v čele pelotonu. Spádová škola děti losovala, kombinace - moc dětí, málo míst a bývalé starostky Renaty Zajíčkové, která si uzmula školní prostory kvůli byznysu, způsobila, že někteří rodiče vozí děti jinam přes kus Prahy do provizorní školy. Krátce na to začaly chodit zoufalé emaily od některých maminek, co měly doma ještě malé dítě nebo i miminko, že je to pro ně logisticky nemožné absolvovat denně čtyři cesty a prosili o výměnu. Tedy aby jiný rodič dobrovolně nechal přepsat své „šťastně“ vylosované dítě. Stejně jako zastupitelstvo Prahy 5 muselo vidět, do jakého se řítí problému, není pochyb o tom, že i Ministerstvo školství má k dispozici demografické údaje a mohlo před mnoha lety předpokládat, k čemu dojde. V roce 2008 se narodilo 119 tisíc dětí.
Rodiče silných ročníků v nervech od začátku
A už od začátku to byl pro rodiče silných ročníků nervák. Nejdřív dostat dítě do státní školky, před 3. rokem dítěte bez šance, takže se platily drahé soukromé školky, pokud chtěli oba rodiče pracovat. A ani ve třech letech se nejednalo o žádnou jistotu. Když to vyšlo, bouchalo se šampaňské. Pak základní škola, stejný problém, spádovost neznamenala automaticky, že tam bude dítě chodit. A teď střední školy.
Ano, míst na středních školách je sice dost, ale protože se hlásí stále více dětí na obory s maturitou nebo gymnázia, vzniká na ně přetlak a na učilištích zůstává řada lavic prázdných. Rodiče dnešních budoucích středoškoláků proto lomí rukama, protože chtějí, aby měl jejich potomek maturitu, a politici v tomto směru zaspali, i když měli dostatek dat a mohli tak předvídat čemu dojde. A situace se nemá nijak zvlášť zlepšovat ani v dalších letech.