Článek
Ničíte nám krajinu, tak klidně prodělejte
Když jsem byla dítě, tak byl v zimě povětšinou sníh. O Vánocích někdy břečka, ale pak už bílo. Teď je pravidelně břečka a déšť a sníh napadne jen výjimečně. Obzvláště letošní únor, kdy prší a prší a taje a taje, musí vhánět vlekařům i lyžařům slzu do oka. A já si trochu škodolibě říkám „Tak, ať. Przníte nám krajinu neustálým rozšiřováním lyžařských areálů, tak tady to máte.“ Ať se mi klidně zhorší karma, ale jestli letos podnikatelé prodělají, tak jim to přeji. Snad je přejdou choutky na to, aby dál rozšiřovali svá lyžařská impéria.
Když stojím v Krušných horách vedle sjezdovky, já na promáčené trávě, lyžaři na zbytcích umělého sněhu, říkám si, jaký tohle má smysl. Jak to, že to ty lidi ještě baví, vystojí frontu na parkovišti, další na permanentku, aby se na kopci, kde je nastříkaná jedna smutná sjezdovka, plácali s davem lidí a o pár hodin později se deštěm a bahnem zase prodrali k autu.
Nechci se přidat k těm, ze kterých mluví závist, když chce někdo utratit vydřené peníze za tohle, nechť se stane. Co mi vadí je, že si kvůli tomu ničíme přírodu a nesmyslně bojujeme proti klimatickým změnám. Je to jako kdybychom se rozhodli, že v Krkonoších začneme sázet palmy, abychom tam vytvořili tropický ráj. A jestli pro nás byla někdy sjezdovka v Dubai absurdním projektem, tak se k tomu pomalu blížíme i u nás.
Autorka textu u „smutné sjezdovky“ se zbytky umělého sněhu
Umělé zasněžování a buržoazní zábava
Kromě toho, že nám chybí velehory, tak se postupně dostáváme do podnebí typického spíš pro jižnější státy. To majitele lyžařských středisek neodradí. Zatím je zachraňuje umělé zasněžování, bez toho už by si nikdo ani neškrtnul. A i když tvrdí, že to nemá na přírodu vliv, ochránci mají jiný názor.
Nikdo nikomu nezakazuje, aby se do umělého sněhu přidávala aditiva, i když už se od toho ustupuje kvůli vysokým nákladům, tak stejně občas u sjezdovky cítím pach, jako bych byla u bazénu. Umělý sníh pomaleji taje, takže se mění složení flóry a půda pod ním klidně zamrzne i na minus 10 stupňů, což se u normálního sněhu nestane, tam zůstává teplota země okolo nuly. Nemluvě o čerpání vody, která pak může chybět na dolních tocích potoků a řek. A umělý sníh není jen zátěž pro přírodu, je to i finančně nákladné, což se projevuje na ceně vleků. Lyžování je tradičně považováno za aktivitu vyhrazenou těm, kteří mají peníze. A teď to platí dvojnásob, že si takovou kratochvíli mohou dovolit jen ti bohatší, povětšinou je to „pražská buržoazie.“
Letos nepomohou ani sněžná děla, zima je teplá
Proto je také na horách většina Pražáků (a Němců) a zbytek republiky je má tendenci hanět. Já jsem sice dřív lyžovala závodně a jsem z Prahy, ale přidávám se na stranu těch, kteří říkají, že „rozežranost“ začíná přesahovat všechny hranice. Mluvila jsem s rodinou, co byla v Krkonoších na týden se dvěma dětmi. A s jídlem, ubytováním i lanovkou tam nechali přes 60.000 korun. Lidé jsou ochotni platit a podnikatelé mají choutky na větší zisky.
Ve Špindlerově Mlýně vzniká nový projekt, kdy se propojí Medvědín a Svatý Petr. Už letos jsem si všimla, že na Medvědíně vznikla nová sjezdovka a logicky zmizel kus lesa a samozřejmě všichni ti „Pražáci“ musí někde parkovat, takže se počítá s výstavbou obřího betonového parkoviště. To bude opravdu krása střídat nádheru. V Krušných horách také nedávno vykáceli les, šli na to fikaně s tím, že to vůbec není sjezdovka, ale jen lesní cesta. Je to nakonec sjezdovka a je tak i na mapě vedená, jen je nezákonná.
Na Ještědu majiteli lyžařského střediska, miliardáři Igoru Rattajovi, nápad s novými sjezdovkami nevyšel. To mu úřady zakázaly s odůvodněním, že je to v éře klimatických změn nesmysl. Aspoň někdo měl rozum.
Chceme zábavu stůj, co stůj
Máme se tak dobře, jako se žádná generace před námi neměla. A díky tomu žijeme v kultuře, kde je hlavním mottem „zábava.“ Už nám nestačí procházka po lese, pohled na ztichlou krajinu ani pocit pokory, když jsme uprostřed přírody. Dneska se ze všeho dělá lunapark. Lyžování je navíc obohacené o vyřvávající aprés-ski bary, sáňkařské dráhy, zimní elektrokola a další věci, které ke správné zimní pouti patří.
Co tím chci říct je, že jsme to dopracovali do fáze, kdy si musíme platit těžké peníze, aby nám někdo poskytl zdroj pobavení. Ale nějak se nám mezitím posouvá podnebný pás a místo toho, abychom s pokorou přijali, že nemusíme mít všechen cirkus světa, tak se víc kácí, víc se rozšiřují lyžařská střediska a víc se zasněžuje.
A není to jen Česká republika, v celé Evropě se každý rok snižuje počet dnů, kdy je možné lyžovat, byť sněžná děla v mrazivějších dnech chrlí tuny a tuny technického sněhu a čerpá se obrovské množství vody i elektrické energie. Například v Alpách klesla sněhová pokrývka na úroveň, která je za posledních 600 let „bezprecedentní“.
Uměle vytvořený zážitek je pro nás mana a dostáváme se na hranu absurdní snahy o přizpůsobení přírody našim představám o ideální zábavě, místo abychom se snažili naše aktivity přizpůsobit limitům, které máme.
