Článek
Vždy si říkám, jak místní k takovému názvu přišli. A nejenom to, představa, že muž potká dívku, z které se mu podlamují kolena a pak jí oznámí, že je ze Šukačky? Možná to zabere, ale spíš dotyčná vezme nohy ramena.
Přemýšleli jste někdy, jak vznikl název vaší obce? Vím, že člověk má jiné starosti, jako je plánovaní dovolené v Chorvatsku, jak vyřešit problém s invazí slimáků na zahradě anebo hlubší zamyšlení se nad tím, proč auto vydává tak divný zvuk, když člověk potřebuje, aby vydrželo minimálně ještě pět let.
Při projíždění vesnice jsem si všimla, že na jihu mají milá a mazlivá jména jako Milence nebo Naháče. Největší smysl pro humor mají Východočeši, kde je Peklo, Bobr nebo Kozodírky. Východ i sever je drsný, a to se odráží i v názvech obcí. Třeba taková Břístev, Přepeře nebo Drštěkryje. S tím se pojí i historka mých rodičů, která se udála před dobrými 50 lety. Můj otec vzal mámu na výlet v naději, jak ji ohromí, a zastavili právě ve vesnici Břístev. Ona jakožto herečka a modelka, která byla do světa, dostala záchvat, kopla do auta s tím, že „na nějakou vesnici s příšerným názvem Břístev se může vykašlat a chce do Ria de Janeira. To zní úplně jinak než nějaká Břístev.“ Tímto se se zpětně omlouvám všem obyvatelům Břístve.
Protože mi zvědavost nedala, vzala jsem si na pomoc knihy, abych se dozvěděla něco o tom, jak některé názvy obcí vznikly. Vybrala jsem ty nejzajímavější a vynechávám všechny Lhoty, kterých máme na 450.
Mrchojedy
Těch je hned několik. U Horšovského Týna, u Uhlířských Janovic, jedny bývaly u Kutné Hory a další nedaleko Haber. A tušíte správně, že Mrchojedy znamená ves lidí, kteří jedí mrchy, tedy mršiny, mrtvoly zvířat. Mohla to být nadávka, kterou místním obyvatelům dali sousedé, zároveň to mohlo souviset s nějakou epidemií nebo hladomorem. Ne že by lidé považovali mršiny za delikatesu, ale pokud chtěli přežít, nezbylo jim nic jiného než se jimi živit. Je to stejné jako Kotojedy. Lidé přece běžně nebudou jíst kočky, ale mohlo se stát, že na tom byli špatně a neměli jinou volbu, vysvětluje původ názvu vesnice kolektiv autorů v publikaci Divnopis – Proč se to tak jmenuje?
Zajímavostí je, že jedny Mrchojedy byly přejmenované na Mrkvojedy. Není divu, že se původní název místním nelíbil a v 17. století si hanlivé jméno změnili. Z mršin se rekvalifikovali na vegetariánskou stravu.
Drštěkryje
„Někdo říká, že tady byl nějaký zloděj a jmenoval se Kryje,“ říká místní obyvatel Zdeněk Resl, jehož citace se objevuje v druhém díle Divnopisu. „A ti lidé tehdy volali: Držte Kryje!“ Tak úplně to nebylo, i když se jedná o na první pohled celkem důvěryhodné vysvětlení. První část jména se spojuje se slovem dršťka. Asi všichni znáte dršťkovou polévku a nejspíš ji má i dost lidí problém pozřít. Dršťka je žaludek přežvýkavců, zvláště kniha. Neplést prosím s držkou, do které si dávají chlapi, když jdou z hospody. To by se vesnice musela jmenoval Džkokryje.
Drštěkryje je tedy název, jenž označoval lidi, kteří si kdysi kryli svoje dršťky, což v dřívějších dobách znamenalo i lidské žaludky. Nejspíš to byli opět sousedé, kteří přišli s takovým hanlivým označením.
Pičín
Není to tak dávno, co se na nás linul z rádií song, ve kterém se zpívalo „Pičín, Kozomín, Řitka, skvěle složená kytka.“ Anebo už to nějaký ten pátek je, ale znáte to, jak čas rychle běží a píseň Rybitví každopádně pár vísek proslavila včetně pražské čtvrtě Dejvice.
Jméno obce nám může vyvolat potutelný úsměv na tváři, ale budete zklamaní. Není to tak, jak si myslíte. Vysvětlení je mnohem počestnější. Pičín pochází buď z latinského slova piscina – rybník, nebo ze staroslověnského pěčina – hezké místo.
Řitka
Kromě hudebního uskupení Yo Yo Band proslavila Řitku zpěvačka Helena Vondráčková, která v obci ve Středočeském kraji bydlí. Oproti Pičínu by název skutečně mohl souviset s částí těla i když jen obrazně. Řitka mohlo být obrazné pojmenování terénu, který připomínal zadní část lidského těla, a ves u takového zvlnění ležela.
Kohoutov
Že není na Kohoutově nic vtipného? A kdyby vám někdo řekl, že byl původní název Kokotov? Mám ve vesnici blízko Jaroměře část příbuzných. Je to malebná podhorská vesnička, která se táhne podél silnice skoro čtyři kilometry, a je tu klid, hodně koček i jeden pension. A na místních webových stránkách se dozvíte, že jméno vzniklo podle prvního majitele dvorce. Ne že by byl „kokot“ s malým písmenem na začátku, ale opravdu se tak jmenoval. Nuže, jméno ani rodinu si nevybíráme.
Šukačka
Úsměvnou historku, jak si místní vysvětlují jméno vesnice, popisuje CS Magazín. Starý pán stojí před chalupou, má nedopnutou košili a vykládá svou teorii o tom, z čeho je název odvozen „V padesátých letech sem povinně jezdily svazácké brigády. Přijelo třeba sto padesát pošťaček z Prahy. No, co s nimi?“
Vysvětlení půvabné, leč mylné. Jako Šukačka je osada zaznamenána už na mapách ze začátku minulého století a původ jména je patrně třeba hledat jinde. I když hodnověrné jazykovědné zdůvodnění v odborné literatuře chybí, šumavský písmák Vilém Kudrlička jej odvozuje od srbského šuka, což znamená koza. Takže žádné brigádnice, ale stádečka koz, která se tu popásala.
Mrtník
Podobně znějící slovo známe v trochu jiném kontextu, když písmeno „t“ vyměníme za „d“. Bývá to častý přívlastek, kterým označíte stav pokojíčku pubertálního potomka. Ale zpět k vesnici Mrtník. Nachází se v okrese Plzeň-sever a žije v jí na 340 obyvatel. Název nemá nic společného s tím, že by tu žili adolescentní bordeláři. Naopak, jde o malebnou vesničku, kde jsou lesy a daří se zemědělství. Mrtník pochází od názvu lesa Mrt a přípony – ník. Ve staročeských slovnících se uvádí překlad jako lesní stelivo, suché chrastí nebo uschlé křoví, které charakterizoval zdejší lesní provoz.
Zdroj: Divnopis (1. a 2. díl): M. Janáč, P. Tumlíř, M. Harvalík,
kohoutov.info, wikipedie, CS Magazin
