Článek
Vláda Petra Fialy (ODS) přišla ve čtvrtek 11.května s ozdravným plánem, který má zachránit bující dluh, ve kterém se potácíme. Konkrétně se má díky škrtům a zvýšení příjmu jednat o balíček za téměř 150 miliard.
Že se to dotkne nás všech, jsme čekali. Ať už to jsou důchodci, podnikatelé, zaměstnanci nebo velké firmy. A racionálně uvažující člověk si uvědomí, že je utažení opasků nutné. Blahobyt už jsme měli. Jenže někteří za sebou měli silnou lobby a jsou vítězi uprostřed národa, který změny pocítí.
Vinaři jako exkluzivní skupina
Exkluzivního postavení se dostalo vinařům. Lidovci se totiž rozhodli blýsknout, trochu si napravit renomé u voličské základny a prosadili si to, že české víno bude bude zbaveno spotřební daně. Jižní Morava, kde se víno pěstuje, je jejich baštou. Předseda lidovců Marian Jurečka to bagatelizuje s tím, že přínos z vína by byl stejně nejistý. Dovolím si oponovat, podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) by byl výnos 5 miliard korun. Není to rozhodně částka, která by náš dluh spasila, na straně druhé není zanedbatelná.
Když si vezmeme obdobnou částku, kterou stát míní vybrat- 7,5 miliardy na vyšších odvodech pro živnostníky a evidentně ji moc potřebuje, mnohým se nabízí pocit nespravedlivého zacházení a řadě malých podnikatelů bude asi české víno v ústech trochu kysnout. Nabízí se jasná otázka, „proč my ano a oni ne?“ Všichni platí spotřební daně (pivo, víno), zdaněné je víno ze zahraničí a neexistuje jediný logický argument, proč by svým dílem k záchraně rozpočtu neměli přispět i vinaři. Respektive důvod existuje, je to výše zmíněný populismus, ve kterém mají v poslední době lidovci čelo peletonu. Kauza, kdy lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula, dělá reklamu Lidlu se zlevněnou moukou, mluví za své.
Vyšší odvody mohou pro některé znamenat konec
Vinaři křičí, že by je daň položila, tak se mohly udělat výjimky pro malé vinaře. Místo neférového zacházení s ostatními lidmi, kteří se na dluh státu budou skládat. Nehledě na to, že zvýšení odvodů pro živnostníky, kteří za tři roky zaplatí na sociálním pojištění 4709 korun (místo současných 2944 korun), může být opravdu likvidační. Nezohlednily se nízkopříjmové skupiny, které tak mají možnost jít buď na pracovní úřad nebo pracovat na černo. Případně zkusí ještě více „podpořit“ šedou ekonomiku. Ani jedna varianta státu nepomůže. Anebo si můžou jít stěžovat vinařům a vyplakat se jim na rameni.
V mém okolí je řada lidí, zejména matek, které si přivydělávají na živnostenský list a mají pár tisícovek měsíčně. Navýšení odvodů je pro ně v podstatě konečnou, protože se jim to už dál nevyplatí. Malí podnikatelé, kteří vydrží, budou nejspíš muset zvýšit ceny, aby si na sebe vydělali. Což srážení inflace nepomáhá. Já sama lavíruji mezi těmito dvěma možnostmi. Výhledově by měl být díky vyšším odvodům garantován vyšší důchod, ale co bude za 30 let, až dnešní lidé ve středním věku půjdou do důchodu, nikdo neví. Stát akorát potřebuje, aby se mu teď daly peníze dohromady na zalátaní děr. A zůstává mi v ústech pachuť hořkosti z toho, že jsou zde skupiny, kterých by se opatření tak zásadním způsobem nedotkla, přesto se jim vyhnula.
Neférovost systému je závěr, který si lidé odnášejí ze současné snahy o konsolidaci veřejných financí. Když se to spojí se ztíženými podmínkami k podnikání, výsledkem nebude nic jiného než snaha o obcházení systému nebo natahování ruky směrem ke státu. A podrývá se tak už nalomená důvěra ve vládní autority, které z morálního hlediska selhaly.
