Článek
Držíte papírovou krabičku s hamburgerem a máte pocit, že něco děláte pro ekologii. Papír přece není plast. Jenže ta krabička může obsahovat „věčné chemikálie“ — látky ze skupiny PFAS, které se v přírodě prakticky nerozkládají a v lidském těle se hromadí celá desetiletí. Evropská unie je chce od 12. srpna v obalech na potraviny zakázat. A Česko patří k zemím, které se tomu snaží zabránit.
Šest vlád píše do Bruselu
Na jednání Rady ministrů životního prostředí EU 25. června představilo Česko společně s Bulharskem, Itálií, Lotyšskem, Rumunskem a Slovinskem společnou nótu, která přípravu nového obalového nařízení (PPWR) kritizuje jako nedostatečnou. Dokument z 23. června varuje před „roztříštěním jednotného trhu“ a odhaduje náklady na 160 eur na domácnost. Český ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) přitom Evropskou komisi už dříve požádal, aby platnost pravidel posunula na rok 2028.
Samotná nóta formálně nežádá odklad srpnového data — chce „konsolidovaný harmonogram“ chybějících prováděcích předpisů a „strukturovaný dialog“ s národními úřady. V praxi ale říká totéž co průmyslová lobby: pravidla prý přicházejí příliš brzy, příliš rychle a bez přípravy. Nařízení přitom prošlo řádným legislativním procesem a členské státy ho schválily v roce 2024. Komise se mezery pokusila vyplnit pokyny a odpověďmi na časté dotazy už v březnu, v červnu je aktualizovala — šestici vlád to ale stále nestačí.
Odkud tlak přichází
Tlak na odklad nevzniká na ministerstvech sám od sebe. V dubnu poslalo 138 generálních ředitelů největších potravinářských a obalových firem dopis evropským institucím. Žádali v něm odklad zákazu PFAS v obalech, zrušení postupného konce jednorázových plastů do roku 2030 a změkčení cílů pro opakovaně použitelné obaly. Mezi signatáři byli šéfové Coca-Coly, Kraft Heinz, McDonald’s, Mondelēzu i Heinekenu.
Společnost EKO-KOM, která v Česku provozuje celostátní systém třídění a recyklace obalů, má mezi svými akcionáři Coca-Colu, Nestlé, Procter & Gamble i Unilever — každého s přibližně desetiprocentním podílem. Tytéž koncerny, které samy vyrábějí obaly s PFAS, tak přes své místní struktury tlačí na to, aby regulace, jež je má omezit, platila co nejpozději. Když pak český průmysl volá po odkladu a ministerstvo se připojí k nótě za pomalejší náběh pravidel, jde o souběh zájmů, který se těžko přehlíží.
Svaz obchodu a cestovního ruchu i Obalový institut SYBA žádají odklad nejméně do ledna 2027. Argumentují pragmaticky: chybí testovací metodika, v celé EU dokážou obaly testovat jen tři laboratoře a jeden test stojí 200 až 600 eur. Na evropské úrovni totéž požaduje EuroCommerce, zastřešující organizace maloobchodu, která chce dvanáctiměsíční přechodné období bez sankcí. Nicholas Hodac, šéf svazu výrobců nealkoholických nápojů UNESDA, přiznal, že průmysl „zůstává ve tmě ohledně řady klíčových požadavků na shodu“, a vyzval ministry k „pragmatickým a realistickým řešením“. Šest evropských asociací výrobců hnojiv jde ještě dál a žádá odklad nejméně na začátek roku 2028.
Proč na tom záleží
PFAS je skupina několika tisíc syntetických látek, které na povrchu papíru vytvářejí film odolný proti mastnotě a vlhkosti. V potravinových obalech, na nepřilnavých pánvích nebo v nepromokavém oblečení odvádějí užitečnou službu — ale za cenu, kterou platí lidské zdraví. Označení „věčné chemikálie“ není novinářská nadsázka: molekuly PFAS drží pohromadě vazbou uhlík–fluor, jednou z nejpevnějších v organické chemii, a v prostředí vydrží tisíce let.
Epidemiologické studie spojují PFAS s vyšším rizikem rakoviny ledvin, varlat a vaječníků, s poruchami štítné žlázy, zvýšeným cholesterolem, sníženou plodností u žen i nižší porodní hmotností novorozenců. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) označil za nejzávažnější účinek oslabenou imunitní odpověď na očkování. A protože se PFAS prakticky nerozkládají, putují atmosférou, kontaminují dešťovou vodu a pronikají do potravního řetězce po celé planetě.
Odhad toho, co bude stát Evropany dekontaminace od PFAS je do roku 2050 přes 440 miliard eur.
Arnika se v Česku věnuje problematice PFAS dlouhodobě. Ve studii z roku 2021 otestovala 42 papírových a kartonových obalů ze šesti evropských zemí. Všech šest českých vzorků — z McDonald’s, KFC i Bageterie Boulevard — PFAS obsahovalo. Látky se našly i v recyklovaných taškách Lidlu a Penny Marketu. „Vysoce toxické látky skupiny PFAS jsou natolik závažným zdravotním i environmentálním rizikem, že řešením je pouze okamžitý zákaz,“ upozornila autorka studie Jitka Straková z Arniky.
Zdržovací taktika, ne technický problém
Karolína Brabcová, vedoucí mezinárodních kampaní Arniky za zákaz toxických látek, argumenty průmyslu odmítá: „Výrobci i obchodníci o legislativě věděli s dostatečným předstihem a měli čas hledat bezpečnější alternativy. Oddalování platnosti vnímáme jako zdržovací taktiku velkého byznysu, která jde přímo proti veřejnému zájmu.“
Že to jde, ukazuje Dánsko. PFAS v papírových obalech na potraviny zakázalo už v roce 2020 a studie Arniky potvrdila, že právě dánské vzorky jako jediné žádné PFAS neobsahovaly — tamní výrobci bez potíží přešli na bezpečné alternativy. Stejný McDonald’s, který v Česku prodával hamburgery v obalu s PFAS, v Dánsku zákaz dodržoval bez jediné stížnosti. Co dánští výrobci zvládli před šesti lety, prý nadnárodní firmy s miliardovými obraty nestihnou do srpna. Překážkou zjevně není technologie, ale ochota investovat do změny.
Proti odkladu stojí více než 150 environmentálních a zdravotnických organizací, které ho veřejně odmítly. Přidali se k nim i finanční investoři, kteří v nařízení vidí předvídatelnost a investiční jistotu. Jejich argument je prostý: nařízení bylo schváleno koncem roku 2024 a firmy měly dost času se připravit.
Co s tím můžete udělat
Až si příště koupíte jídlo s sebou, podívejte se na obal. Nepropouští tuk? Nejspíš obsahuje PFAS. Dávejte přednost podnikům, kam si můžete přinést vlastní nádobu — od února 2027 to bude nové nařízení vyžadovat od všech provozů, které prodávají jídlo na odnos. A když vybíráte v supermarketu, hledejte obaly s označením „bez PFAS“; dánští a švédští výrobci je tak značí už dnes.
A hlavně se nenechte přesvědčit, že odklad regulace je v zájmu spotřebitelů. Česká vláda by místo brzdění ochrany zdraví svých občanů — jménem korporací, které jsou akcionáři EKO-KOMu — měla tlačit na rychlé přijetí testovacích metodik a podpořit laboratoře, které obaly prověří. Alternativy existují a Dánsko to ukázalo.
Podepište výzvu Arniky Výrobky bez jedů.
