Článek
Češi se dlouhodobě považují za mistry v třídění odpadu, realita je o poznání složitější a skrývá řadu systémových problémů. Podle dat Ministerstva životního prostředí vyprodukoval v roce 2023 každý obyvatel Česka v průměru 571 kg komunálního odpadu, což bylo o 33 kg více než v předchozím roce. Značná část tohoto odpadu přitom končí tam, kde nemá.
Přestože míra třídění v Česku dosahuje zdánlivě uspokojivých hodnot, v následné recyklaci a skutečném materiálovém využití však za průměrem Evropské unie zaostáváme. „Klíčovým problémem je, že i když odpad správně roztřídíme do barevných kontejnerů, jeho cesta k reálnému využití často selhává,“ vysvětluje Tereza Kovalčíková z Arniky ve třetím díle podcastu Domácnost bez jedů. Tento rozdíl mezi vytříděným a skutečně zrecyklovaným množstvím dokládá i fakt, že Česká republika ročně platí do rozpočtu EU přes 2 miliardy korun jako poplatek za nerecyklovaný plastový odpad.
Bioodpad: Skrytý problém černých popelnic
Největší a nejproblematičtější složkou směsného komunálního odpadu zůstává biologicky rozložitelný odpad. Analýza společnosti EKO-KOM ukazuje, že bioodpad tvoří přibližně 25 % obsahu černých popelnic v domácnostech, přičemž k němu lze připočítat i zbytky potravin. Jeho skládkování má závažné environmentální dopady. Při jeho rozkladu bez přístupu vzduchu vzniká metan, skleníkový plyn s mnohonásobně vyšším potenciálem oteplovat planetu než oxid uhličitý. Sektor odpadového hospodářství se na celkových emisích metanu v ČR podílí významnou měrou, přičemž právě skládky jsou jeho hlavním zdrojem. Experti se shodují, že bioodpad nepatří na skládky, ale je nevhodný i pro spalovny, jelikož kvůli vysokému obsahu vody špatně hoří a snižuje jejich energetickou účinnost.
E-cigarety, bioplasty a obalový boom
Kromě tradičních problémů se objevují i nové fenomény. Rostoucí problém představují jednorázové obaly z e-commerce, především kartonové krabice, které přeplňují kontejnery na papír, často zbytečně nezploštěné. Jako problematické se pro recyklační linky ukazují i takzvané bioplasty. Pětiletý výzkum vědců z Akademie věd ČR prokázal, že tyto materiály se v přírodních podmínkách nerozkládají, a navíc mohou obsahovat škodlivé chemické látky.
Zcela novou a akutní hrozbou, na kterou společnost není připravena, jsou pak tisíce jednorázových elektronických cigaret. Odhady hovoří o milionech prodaných kusů týdně přičemž podle průzkumů až 80 % uživatelů vyhazuje tato zařízení do směsného odpadu nebo do kontejnerů na plast. Přitom obsahují cenné kovy, a především lithiové baterie, které mohou při stlačení v popelářském voze nebo na skládce způsobit požár. Správně by měly být odevzdány do červených kontejnerů určených pro drobný elektroodpad.
Řešení začíná doma, inspirace v podcastech
Česká republika se v rámci nové odpadové legislativy zavázala do roku 2035 recyklovat 65 % komunálního odpadu a ukládat na skládky maximálně 10 % (zdroj: MŽP). Dosažení těchto ambiciózních cílů však vyžaduje zásadní změnu v přístupu nejen na straně obcí a firem, ale především u samotných občanů. „Snažíme se lidem ukázat, že řešení začíná už v domácnosti – správným plánováním nákupů, skladováním potravin a důsledným kompostováním,“ dodává Kovalčíková z Arniky. Právě kompostování je podle ní zásadní pro navracení živin do degradující se půdy a uzavření přírodního cyklu.
Tématu skrytých rizik a správného nakládání s odpady v našich domovech se podrobně věnuje také podcast Domácnost bez jedů, který vznikl ve spolupráci Arniky a redakce Ekonews.cz. V jednotlivých dílech se posluchači dozvědí praktické rady, jak se vyhnout zbytečným chemikáliím a jak snížit produkci problematického odpadu pro zdravější bydlení i životní prostředí.
