Článek
V době rostoucího napětí mezi Čínou a Spojenými státy, eskalujícího po zavedení amerických cel na čínské zboží, uskutečnil v průběhu dubna čínský prezident Xi Jinping významné státní návštěvy do tří zemí jihovýchodní Asie – Malajsie, Vietnamu a Kambodže. Cílem čínské diplomacie bylo posílit vztahy s členskými státy ASEAN a prezentovat Čínu jako stabilního a spolehlivého partnera v době globální obchodní nejistoty.
Prezident Trump oznámil 2. dubna zavedení tzv. „Liberation Day“, zahrnujícího 10 % základního cla na většinu dovozů a specifická cla na zboží z vybraných zemí, přičemž na to čínské byla uvalena cla až do výše 145 %. Dvousečná opatření vedla k výraznému zvýšení cen spotřebního zboží v USA a postrašila zejména americké maloobchodníky a spotřebitele. Firmy jako Walmart a Target varovaly před nutností zvýšit ceny kvůli rostoucím nákladům na dovoz zboží z Číny.
Čína reagovala zavedením odvetných cel na americké zboží, což dále eskalovalo obchodní napětí. Spojené státy šly dál a snaží se cly zasáhnout i firmy s čínskou účastí v zemích ASEAN. To se nejmarkantněji projevilo v segmentu solárních panelů, kde USA stanovily clo pro Malajsii na 34 %, pro Thajsko na vysokých 375 %, pro Vietnam na 396 % a pro Kambodžu, odmítající spolupracovat s vyšetřovateli dokonce na 3521 %! Tato situace dala Číně příležitost posílit vztahy s obchodními partnery nejprve v jihovýchodní Asii, ale pak i na dalších kontinentech, protože nejistota kolem dalších amerických akcí je burcující.
Čína posiluje strategická partnerství
Čínský prezident Xi přicestoval do Malajsie 15. dubna a během jednání s nejvyššími představiteli země bylo podepsáno více než 30 dohod z oblastí digitální ekonomiky, služeb, výzkumu a vývoje v umělé inteligenci, železniční infrastruktury a agroproduktů. Obě země oznámily vzájemné zrušení vízové povinnosti a zahájení zajímavé iniciativy „Dialogu konfucianismu a islámské civilizace“.
Čínsko-vietnamským tématem pak bylo rozšíření integrace v oblasti digitální ekonomiky a infrastruktury, zatímco Kambodža se dočkala nových dohod o investicích do zemědělství a průmyslu. Polovina zahraničních investic do Kambodže pochází z Číny, dalšími investory jsou Vietnam, Jižní Korea, Singapur, Japonsko, z evropských zemí je až na 10. místě Spojené království. Mezníkem byla čínsko-kambodžská dohoda o volném obchodu (CCFTA) a zahájení partnerství RCEP z roku 2022. Čínské investice jsou velmi vítány, protože mimoasijské firmy se do místního složitého podnikatelského prostředí vůbec nehrnou.
Podobná situace je i ve Vietnamu, kde je největším investorem Singapur před Jižní Koreou, do první pětky patří Čína a Hongkong. Evropské společnosti postrádají silnou podporu vlastních zemí, a nakonec i Evropské unie, která se umí ještě zaplétat do diskusí o palmovém oleji, na což zejména Indonésie a Malajsie reagují s velkým odporem. I koncepce iniciativy Global Gate, snažící se vytvářet protiváhu čínské Nové hedvábné cestě, se zaměřuje zejména na společensky odpovědné pilotní projekty o ekologii, vzdělávání a genderové rovnoprávnosti, které však mají daleko k praktické využitelnosti projektů Nové hedvábné cesty.
Čínský úspěch v kontextu americké obchodní politiky
Čínská diplomatická ofenziva v jihovýchodní Asii je tak vnímána jako úspěšná reakce na americký protekcionismus. Vždyť zatímco Spojené státy zaváděly cla a omezovaly obchod, Čína nabízela partnerství založené na spolupráci a vzájemném prospěchu. Tato strategie umožnila Číně posílit své ekonomické a politické vazby v regionu a prezentovat se jako stabilní partner, ovládající adaptaci a strategické plánování.
A tak zatímco americké firmy čelily rostoucím nákladům a nejistotě, čínské společnosti získávaly nové trhy a investiční příležitosti v jihovýchodní Asii. Znovu se tak prokázalo, že v době globální krize bývá spolupráce a otevřenost efektivnější než protekcionismus a izolace.
Kruh přátel
V uplynulém týdnu navštívili Čínu keňský prezident William Ruto a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Je příznačné, že kdykoli Čína narazí na odpor a izolaci Západu, intenzivně se obrací k rozvojovému světu. Vedle zintenzivňující se obchodní války s Washingtonem musí navíc čelit domácí recesi a deflačním tlakům. Keňa se v „kruhu přátel“ z Afriky dostává pro Čínu na čelní místo.
Naproti tomu Trumpova administrativa navrhla dramatické snížení počtu zaměstnanců ministerstva zahraničí, včetně téměř všech afrických operací. Má následovat po rozpočtových škrtech v Agentuře pro mezinárodní rozvoj USA, hrající klíčovou roli v globální podpoře hospodářského růstu, globálního zdraví a řešení humanitárních krizí.
Jako ve strategické hře Go se Čína snaží obsadit každé pole globální scény, vyprázdněné USA a nabízí svou alternativu k americkému světovému řádu. Trumpova protekcionistická a izolacionistická politika dává Pekingu příležitost prezentovat se jako obránce multilateralismu, což prezident Xi nedávno předvedl ve Vietnamu.
Keňský prezident Ruta se v Pekingu už v loňském září zúčastnil Fóra o čínsko-africké spolupráci. Očekává se, že na základě „strategické úrovně“ čínských vazeb s Afrikou bude usilovat o financování klíčových infrastrukturních projektů v Keni a rozšíření obchodní a technologické podpory. Celkový obchod Číny s Afrikou se za deset let téměř zdvojnásobil a v roce 2024 dosáhl 295 miliard dolarů.
Také ázerbájdžánský prezident Alijev jednal s prezidentem Xi již loni v červenci během summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Kazachstánu. Bývalá sovětská republika Ázerbájdžán hraničí s Kaspickým mořem a slouží jako důležité obchodní spojení Číny s Evropou, obcházející Rusko zejména směrem do Turecka a na Balkán. V posledních letech Ázerbájdžán rozvíjí s Pekingem oblast obnovitelných zdrojů energie, elektromobilů a telekomunikací.
Ázerbájdžán současně vybalancovává své vztahy s tradičními partnery, včetně Ruska, válčícího s Ukrajinou a s Evropou. Jeho lepší zapojení do mezinárodní politiky pak zase zvýhodňuje pozici Pekingu na jižním Kavkaze, zahrnujícím kromě Ázerbájdžánu Arménii a Gruzii.
Čínští investoři, jako solární gigant Longi Green Energy Technology a elektromobilní BYD, podporují diverzifikaci Ázerbájdžánu z ropného a plynárenského sektoru.
Americká cla tak vedou Peking ke koordinovanému hledání nových trhů a upevnění diplomatických vazeb s rozvojovými zeměmi. To se stává součástí přehodnocené zahraniční politiky Číny.
Vít Vojta, sinolog
Článek jsme původně uveřejnili na serveru Asiaskop.cz, kde se věnujeme i dalším asijským tématům.
