Článek
Hned po překvapivé návštěvě Kyjeva a Moskvy se maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí 8. července setkal v Pekingu s čínským prezidentem Xi Jinpingem. Cestu přitom realizoval jen týden po maďarském převzetí předsednictví Rady Evropské unie. Orbán, na Západě široce kritizován za svou náklonnost k Rusku během jeho ukrajinské invaze, zveřejnil na platformě X fotografii příletu do Pekingu s titulkem „Mírová mise 3.0“.
Vrcholné setkání Orbána s čínským prezidentem proběhlo v pekingském areálu „státního hotelového komplexu“ Diaoyutai. Prezentovaným cílem bylo projednat válku na Ukrajině „do hloubky“, jak informovala čínská státní televize CCTV. Orbán ocenil roli Číny jako „významné stabilizační síly“, prezident Xi zase sdělil, že „Čína si nejen přeje mír, ale přispívá řadou konstruktivních a důležitých iniciativ“. Čínský návrh politického řešení však Západ neakceptuje z důvodu čínské podpory Moskvy. Rusko-čínské vztahy totiž v posledních letech posílily, zejména v reakci na zhoršující se vztahy obou zemí s USA. Narostla ekonomická spolupráce, Čína se po odchodu západních firem stala v Rusku ještě významnějším dodavatelem průmyslového a spotřebního zboží, současně navýšila odběr ruské ropy a zemního plynu, byť za výrazně nižší ceny, než by si asi Rusko představovalo.
Xi ocenil Orbánovu snahu a zdůraznil, že je v zájmu všech stran zastavit palbu, co nejdříve ukončit válku a hledat politická řešení. Jako nejdůležitější formuloval dodržování tři zásad „nerozšiřování bojišť, neeskalování bojů a nerozdmýchávání války příslušnými stranami“ a také co nejrychlejší „zchlazení“ situace. Mezinárodní společenství by mělo vytvořit podmínky a poskytnout pomoc oběma stranám k obnovení přímých jednání.
V tomto kontextu čínská diplomacie trvale prohlašuje, že neposkytuje zbraně žádné straně konfliktu a přísně kontroluje vývoz zboží dvojího užití. „Jen když všechny hlavní mocnosti nasadí místo negativní energie tu pozitivní, může konflikt nakonec prosvětlit příměří,“ řekl k tomu Xi Jinping podle CCTV.
Xi rovněž blahopřál Maďarsku k převzetí předsednictví EU a vyjádřil naději, že právě Orbán může hrát pozitivní roli při „podpoře zdravého a stabilního rozvoje a konstruktivní interakce ve vztazích Číny a Evropy“. Nebral přitom v potaz, že Orbán se svým politickým postupem dostává již několik let na okraj politického dění v EU i NATO, které údajně dokonce omezuje zpravodajské informace, sdílené s Maďarskem.
Orbánova překvapivá návštěva proběhla navíc pouhý den před summitem NATO ve Washingtonu, kde je hostitelem a hlavním mluvčím americký prezident Joe Biden, oznamující při zahájení summitu další podporu pro Ukrajinu tentokrát úspěšným projevem. Šéf NATO Jens Stoltenberg očekává, že Orbán bude o rozhovorech a postojích Ukrajiny, Ruska a Číny informovat ve Washingtonu ostatní lídry NATO.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová patřila k těm evropským lídrům, kteří kritizovali Orbánovo rozhodnutí jet do Moskvy a setkat se s Putinem, což byla první návštěva lídra EU od dubna 2022. Řekla, že „usmiřování Putina nezastaví“.
Orbán a Xi se naposledy setkali v květnu, během prezidentovy státní návštěvy Maďarska. Vztahy obou zemí byly pozvednuty na „komplexní strategické partnerství za každého počasí“ a pozice Maďarska jako první evropské stanice pro čínské investory se tím ještě zlepšila. Stejně jako lze za jisté politické divadlo považovat Orbánovu „mírovou misi“, dosti podobně působí i „překvapení“ západních lídrů, neboť orbánovská zahraniční politika už minimálně jedno desetiletí kontinuálně zachovává maďarské fungování v západních strukturách se současným otevíráním země východním partnerům.
Návštěva Módiho v Rusku nevadí?
Souběžně s Orbánovým příletem do Pekingu přijel 8. července do Moskvy i indický premiér Módi, a to na dvoudenní státní návštěvu. Rusko a Indie udržují tradičně dobré vztahy již od času Sovětského svazu. Odrážejí se v pravidelných vrcholných schůzkách a v obchodní výměně, zejména v energetice a zbrojním průmyslu. V roce 2019 byla Indií dojednána smlouva na rozsáhlou dodávku ruských protiraketových systémů S-400. Rusko je pro Indii také klíčovým dodavatelem ropy a zemního plynu.
Indie se snaží udržovat vyvážené vztahy se všemi hlavními světovými mocnostmi, s USA, Ruskem i s Čínou, aby mohla efektivně hájit své národní zájmy a ovlivňovat globální politiku. Jako velký spotřebitel energie potřebuje diverzifikovat energetické zdroje, a to přesně dělá. Zejména v kontextu rostoucího globálního napětí jsou ruské dodávky ropy a zemního plynu pro indickou energetickou bezpečnost klíčové. Indie také, i přes rostoucí spolupráci s USA, spoléhá nadále na ruské vojenské technologie a zbraně, a tak je udržování dobrých vztahů s Ruskem pro modernizaci indických ozbrojených sil strategicky důležité.
Vzhledem k napětí v Asii, zejména mezi Indií a Pákistánem s Čínou, je pro Indii důležité mít dobré vztahy s Ruskem, které je posledních dvacet let s Čínou v blízkém partnerství. Návštěva indického premiéra v Rusku tak odráží komplexní strategii Indie, udržovat vyvážené a stabilní vztahy s hlavními globálními mocnostmi a zajišťovat své klíčové národní zájmy v oblasti bezpečnosti, energie a geopolitiky.
Je ale zajímavé sledovat rozdílnou míru mediální kritiky za návštěvu ruského prezidenta Putina maďarským a indickým premiérem, byť obě proběhly takřka po sobě. Zatímco k Orbánovi byla zejména americká média kritická, k návštěvě indického premiéra se stavěla spíše s pochopením, což je dáno významnou rolí Indie v indo-pacifické politice USA a především pak důležitostí Indie pro americkou rivalitu s Čínou. Tam se USA a Indie spojily v rámci „Quad“, čtyřstranné bezpečnostní spolupráce ještě s Japonskem a Austrálií.
Česká média zpravidla kopírují americký přístup, přestože je Indie pro Českou republiku strategickým partnerem jen na papíře. Český export do Maďarska je osmkrát větší než do Indie, Maďarsko je náš 8. nejvýznamnější obchodní partner, se kterým máme tradičně aktivní bilanci (za rok 2023 68 miliard CZK). V případě Indie je obrat malý a český deficit značný. Ale taková už bývá orientace médií satelitního státu, užší rozhled se kompenzuje širším přesvědčením o vlastní pravdě.
Vít Vojta, sinolog a etnolog
Článek jsme zveřejnili také na webu Asiaskop.cz, kde se věnujeme dalším tématům spojeným s problematikou jihovýchodní Asie.
