Hlavní obsah
Finance

Proč je naše země tak zoufale málo atraktivní pro investory nejen z Asie?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Unsplash.com
12. 3. 18:56

Narativ, že čínský trh není pro české firmy důležitý, na rozdíl od jiných asijských zemí, je velmi zavádějící. Jaká je realita českého mezinárodního obchodu s Čínou a Tchaj-wanem?

Článek

Ve veřejném prostoru často slýcháme o nedostatcích naší obchodní a investiční spolupráce s Čínskou lidovou republikou ve srovnání s Tchaj-wanem. Narativ, že čínský trh není pro české firmy důležitý, na rozdíl od jiných asijských zemí, je však velmi zavádějící. Občas si politici dokonce pletou obchod s investicemi nebo čerpají z chybných dat. Výsledkem je ovšem dezinformování veřejnosti. Skutečnost je taková, že Čína je pro nás v současné době klíčový a Tchaj-wan důležitý obchodní partner.

Zažíváme opravdu turbulentní časy. Na Evropu dopadá krize způsobená nejen ruskou agresí na Ukrajině, ale také důsledky některých ideologických rozhodnutí Unie i členských států, odtržených od reality. Pojďme se v krátkosti podívat na některé opakované fráze v souvislosti s obchodem a investicemi s našimi asijskými partnery a zamyslet se nad nimi v souvislostech.

Překotné změny nejen v Číně od roku 2019

Evropské firmy hlásí, že během posledních tří let došlo v jejich podnikání na čínském trhu k zásadním změnám. Nekompromisní protipandemický přístup Číny, spojený s přísnými uzávěrami, vzal iluze i těm nejotrlejším. Podstatná část cizinců, dlouhodobě žijících v Číně, se raději vrátila domů. Narušení globálních dodavatelských řetězců odhalilo závislost Evropy ve více kritických sektorech, ve kterých bez importu z Číny momentálně nelze obstát. Typickým příkladem může být aktuální nedostatek léků. Evropský byznys nicméně během této doby Čínu přehodnotil z „partnera“ na „systémového rivala“.

Na druhou stranu, Čína je na exportu bytostně závislá, konec přiškrcování obchodu vládním prohlášením covidu za pouhou chřipku v prosinci 2022 byl pro čínskou ekonomiku životně důležitý. Tak překotná změna politiky nulové tolerance bez signálů dopředu však překvapila. Z důvodu pandemických omezení a utahování šroubů soukromému podnikání v Číně se evropské firmy víc poohlíží i po dalších asijských trzích, jako jsou Vietnam nebo Indie. Nicméně Čína pro ně zůstává klíčovým trhem, který neopouštějí, pokud na něm dokážou obstát proti tvrdé konkurenci.

A globální hrozby dál narůstají s postupem politiky oddělování USA od Číny v oblasti pokročilých strategických technologií (tzv. decoupling). Jak tomu mohou firmy, na jejichž bedrech stojí ekonomika a prosperita celé naší společnosti, co nejlépe čelit?

Vzájemná obchodní bilance

Čína v roce 2020 vystřídala USA na pozici největšího obchodního partnera EU. Unie má s Čínou kladnou bilanci v oblasti služeb, víc než dvojnásobný deficit zůstává ve zbožní výměně. Evropské firmy si na čínském trhu stěžují na netransparentní podnikatelské prostředí, netarifní překážky, silné státní zásahy do ekonomiky a slabou vymahatelnost práv duševního vlastnictví.

Monitorovat přístup čínské vlády k soukromému kapitálu po zásazích proti Jacku Ma a tažení proti některým podnikatelským sektorům bude pro další aktivity evropských firem zásadní. Na druhé straně Čína, za rok 2022 s překvapivě nižším růstem než je průměr okolních zemí ASEAN, bude muset zase reálně pobízet a získávat zahraniční investory, nejen deklarovat zájem o spolupráci.

Dle statistik Svazu průmyslu a dopravy klesl v loňském roce objem českého exportu do Číny meziročně o necelá 3 %, u Tchaj-wanu došlo k nárůstu o téměř 27 %. V absolutních číslech dosáhl český export do Číny v roce 2022 téměř 44 miliard Kč, na Tchaj-wan ale jen necelých 7 mld. korun (zdroj ČSÚ – národní pojetí exportních statistik).

Objemově tak čeští exportéři vyvezou šestkrát více zboží do Číny než na Tchaj-wan, objem exportu českých produktů do Číny je pro srovnání vyšší než do Indie a Japonska dohromady, a to nepočítáme české komponenty, vyvážené v německém a evropském zboží (tzv. reexporty). Česká republika má dlouhodobý obchodní deficit jak s Čínou (asi 1:9), tak s Tchaj-wanem (asi 1:5). Obě země jsou pro české firmy důležitými partnery.

Dlouhodobou realitou českého exportu je skutečnost, že přes 80 % jej míří do zemí EU a celkově přes 90 % do Evropy. Naše cílení je tak málo diverzifikované a tím jsme velmi citliví na jakékoliv krize, které Evropu potkají. Proto se naše vláda snaží podporovat české vývozce při pronikání na trhy třetích zemí a tuto strategii ukotví i v nově vznikající Exportní strategii ČR. Prosadit se mimo EU stojí značné úsilí, veškeré operace je třeba budovat doslova od píky.

Každý mimoevropský trh má svá specifika a uspět na něm firmy hodně stojí. A ne vždy se to povede. Proto házení klacků pod nohy úspěšným českým firmám, působícím na čínském trhu a znevažování jejich obchodních aktivit v tomto teritoriu není v zájmu naší země. Raději bychom se měli soustředit na vlastní konkurenceschopnost.

Investice v ČR

Investice Tchaj-wanu a Číny v ČR jsou často omílaným tématem. Dle statistik CzechInvestu dosáhly mezi lety 1993 a 2021 investice Tchaj-wanu v ČR asi 18 miliard Kč, investice z pevninské Číny za stejné období byly asi o třetinu nižší, přibližně 12 miliard Kč, z toho se však většina uskutečnila v posledních 6 letech. Uvádí se, že investice z Tchaj-wanu v ČR vytvořily asi třikrát více pracovních míst než investice z Číny, což potvrzuje důležitost přílivu PZI z Tchaj-wanu do ČR.

Dle databáze fDi markets dosáhly čínské investice do ČR mezi lety 2003 a 2022 cca 24,3 miliard Kč a investice z Tchaj-wanu 25 miliard, podobné údaje uvádí také mezinárodní web statista.com. Dle mezinárodních statistik jsou míra investic Číny a Tchaj-wanu do ČR srovnatelné. Pro nás však nejautoritativnější statistiku zahraničních investic vede ČNB, zohledňující dlouhodobou realitu – zda byly investice skutečně vynaloženy nebo staženy. ČNB sleduje Tchaj-wan teprve od roku 2014 a její údaje jsou opět trochu jiné. V roce 2021 měl investovaný čínský kapitál v ČR hodnotu 43 miliard Kč, tchajwanský 53 miliard Kč.

Za příklad nerealizované čínské investice může sloužit záměr firmy RiseSun vybudovat na Jižní Moravě lázeňský komplex. K tématu nedávno vyšel v NY Times článek „How China's Gateway to Europe Began to Narrow“, převzaný mnoha českými médii. Firma RiseSun Czech Republic s obsahem článku ve svém zveřejněném stanovisku nesouhlasí, naopak se dle svého vyjádření snaží dále plnit projektový záměr. Problematická je dle jednatele firmy pomalost povolovacích procesů v ČR.

Po letech jednání s úřady čeká firma stále na stavební povolení a investice tak zatím realizována být nemohla. Co se týká rychlosti stavebního povolení, ČR si globálně vede velmi špatně, řadí se až za 150. místo hodnocených zemí. Ve střední Evropě bylo nejlepší Německo (30. místo), následované Polskem (39.), Rakouskem (49.) a Maďarskem (108. místo). Takže litanie některých českých médií neměla směřovat na čínského investora, ale spíše na naše úřady a těžkopádnost povolovacích řízení.

Místo bití se v prsa a provolávání, že slibované čínské investice do ČR nepřišly, je lepší se zamyslet proč se tak stalo. Nejdříve je však dobré doplnit, že Čína nám investice neslibovala, to byla sdělení českých politiků. A je nutné dodat prostý fakt: investice neřídí stát ani politické deklarace, nýbrž soukromoprávní firmy, které to dělají pro zisk. I státní firmy musí vykázat výsledky a podle toho jsou hodnoceny. Takže, když je dobrá nabídka, bude dobrá i poptávka investorů.

Mikuláš Nozar, sinolog

Text je výrazem osobních postřehů autora

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz