Článek
Celé čtyři dny od útoku hnutí Hamás na Izrael potřeboval indický premiér Naréndra Módí, aby reagoval dvěma tweety. Odsoudil terorismus a vyjádřil solidaritu s Izraelem. Na rozdíl od Blízkého východu, kde je vztah k Izraeli záporný, přinesla nutnost vyjádření postoje zemím jihu a východu Asie mnohá dilemata. Pojďme se podívat proč.
Indie
Nové Dillí je v přátelských vztazích s Izraelem i s palestinskou stranou, takže je ve veřejných prohlášeních obezřetné. Izrael se navíc v posledních letech stal důležitým indickým partnerem a současná válka s Hamásem jej může k Indii ještě více přiblížit.
Během čtyř desetiletí nehrúovsko-gándhíovské dynastie měla však Indie blízko k Palestincům. Vztahy s Izraelem se vytvářely až po pádu Železné opony. Velkým zlomem byla krátká indicko-pakistánská válka v roce 1999, kdy Izrael, uznávaná vojenská mocnost, poslal své zbraně do Indie. Za Módího, který jako vůbec první indický premiér navštívil Izrael v roce 2017, vzrostla vzájemná spolupráce v technologiích a obranném průmyslu.
S izraelským protějškem Benjaminem Netanjahu spojuje Modího i tvrdý postup proti terorismu, který dlouhodobě sužuje i Indii. Mnohostranná spolupráce na Blízkém východě je pro Indii tím důležitější, protože zde sleduje své obchodními zájmy, ale zejména v Perském zálivu pak působí i početná indická diaspora. Zde se vztahy Indie více shodují se zájmy Izraele než Palestinců.
Někteří hlavní partneři Indie v regionu – například Egypt a Spojené arabské emiráty – mají formální vztahy s Izraelem, zatímco další – Saúdská Arábie – se údajně blížila k normalizační dohodě. Ostatně právě i to může být z jedním faktorů spuštění války Hamásu proti Izraeli. Írán, spojenec Hamásu, je jedním z mála blízkovýchodních států s problémovým vztahem k Indii, a to hlavně proto, že Nové Dillí v duchu amerických sankcí omezilo s Teheránem obchod.
Na druhé straně se však Indie nemůže jednostranně stavět za Izrael. Jako většina asijských zemí stále podporuje v případě Palestinců dvoustátní řešení, několik let hlasovala v rezolucích OSN proti Izraeli a schvalovala humanitární pomoc palestinským uprchlíkům. Indie si ale ani nemůže znepřátelit klíčové partnery na Blízkém východě, které vyděsila očekávaná intenzita a zřejmě i brutalita izraelské odvety v Gaze po útocích Hamásu.
A tak se bude Indie mediálně nejspíše držet trochu stranou, bilaterálně může vyjadřovat podporu Izraeli a Palestincům zase vysvětlovat, že odmítá terorismus Hamásu, nikoli palestinskou věc. Proto lze očekávat i indické prohlášení vyzývající k zamezení deeskalace a k dialogu, jako to už provedla třeba Čína, což bude určeno hlavně arabským posluchačům. A tak je pro indickou diplomacii, stejně jako diplomacii dalších zemí regionu, tato válka velkou zkouškou.
Jižní Asie
Další jihoasijské země reagovaly na izraelsko-palestinskou válku v rámci své dlouhodobé zahraniční politiky. Afghánistán, Bangladéš, Maledivy a Pákistán, které Izrael neuznávají, opakovaly výzvy k vytvoření palestinského státu, zdůraznily izraelskou brutalitu v Gaze a méně kritizovaly Hamás. Nepál a Srí Lanka, uznávající Izrael, referují naopak více o útocích Hamásu.
Nepál vyjádřil Izraeli solidaritu. Navíc útoky Hamásu zabily deset nepálských studentů, další se pohřešují nebo byli uneseni. Srí Lanka vyváženě vyjádřila znepokojení nad zabíjením jak v Izraeli, tak v Gaze. Bhútán, který má s Izraelem formální vztahy, zatím veřejně nereagoval.
Válka mezi Izraelem a Hamásem má ale přímý dopad na zájmy jihoasijských států. Mnoho Indů a Nepálců pracuje v Izraeli i ve státech Perského zálivu. V islámských zemích tu tradičně pracuje množství muslimů z Bangladéše a Pákistánu. Větší regionální válka proto okamžitě ohrozí bezpečnost jejich občanů. Bangladéš, Indie a Pákistán jsou také závislé na místních dodávkách ropy a zemního plynu. Navíc radikální islamistické strany v Bangladéši a Pákistánu, nepřátelské vůči Izraeli, mohou vyvolat protesty, přerůstající v domácí nepokoje a násilí. Dění v Izraeli tak může mít potenciálně výbušný dopad v celé řadě jiných států.
Čína
Čínské ministerstvo zahraničí nejprve vyzvalo příslušné strany, aby „zachovaly klid, zdrženlivost a okamžitě ukončily nepřátelské akce, aby ochránily civilisty a zabránily dalšímu zhoršování situace. Základ řešení konfliktu spočívá ve dvoustátním řešení s vytvořením nezávislého státu Palestina,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.
Vedoucí delegace amerického senátu Chuck Schumer vyjádřil nejprve v pondělí ministru zahraničí Wang Yimu zklamání nad tím, že Čína v neděli nedokázala důrazně odsoudit útok na Izrael a projevit sympatie k této zemi a jejímu lidu.
Když později v pondělí mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning vyjádřila „hluboké zarmoucení civilními oběťmi, způsobenými konfliktem mezi Palestinou a Izraelem“ a že se „Čína staví proti činům poškozujím civilisty a odsuzuje je spolu s akcemi, které rozšiřují konflikt a podkopávají regionální stabilitu,“ vydal vůdce americké senátní většiny Schumer ještě v Pekingu prohlášení, projevující Číně vděčnost za důrazné odsouzení zabíjení a únosů izraelských a zahraničních civilistů Hamásem.
„Jsem potěšen, že ministerstvo zahraničí vydalo nové prohlášení, které odsoudilo ztráty na životech civilistů,“ řekl novinářům na tiskové konferenci po svých jednáních.
Čína a Blízký východ
Zatímco region Indo-Pacifiku se v posledních letech stal ústředním bodem zahraniční strategie Spojených států, Čína nastoupila jako významný hráč na Blízký východ a začala tam přetvářet regionální bezpečnost. Čínské zájmy tam jdou daleko za tradiční nákup fosilních paliv a v posledních dvou desetiletích Čína formalizovala partnerství s většinou tamních zemí. Užší vztahy navázala i s regionálními organizacemi, včetně strategického dialogu Rady pro spolupráci mezi Čínou a Perským zálivem (GCC) v roce 2010 a ještě dříve s Fórem pro spolupráci mezi Čínou a arabskými státy (CASCF) v roce 2004.
V roce 2020 Čína předhonila Evropskou unii na pozici největšího obchodního partnera zemí GCC. Kromě toho je nyní největším „neropným“ obchodním partnerem Spojených arabských emirátů a Emiráty zůstaly druhým největším obchodním partnerem Číny. Dohoda o volném obchodu (FTA) se členy GCC je zároveň důležitým cílem čínské diplomacie.
Na konci loňského roku se v Rijádu konal první summit čínsko-arabských států, který přijal Rijádskou deklaraci o budování čínsko-arabského společenství se společnou budoucností.
Summitu se zúčastnil prezident Xi Jinping s vedoucími představiteli 21 zemí Ligy arabských států, včetně premiérů Saúdské Arábie, Maroka, Iráku, Alžíru, Libanonu, prezidentů Egypta, Tunisu, Džibuti, Palestiny, Mauretánie, jordánského i bahrajnského krále, kuvajtského korunního prince, katarského emíra, generálního tajemníka Ligy arabských států a šéfů dalších mezinárodních organizací.
Nelze také pominout pro leckoho nečekané „usmíření“ mezi Saudskou Arábií a Íránem zhmotněné v obnovení diplomatických vztahů z jara letošního roku. V tomto diplomatickém procesu sehrála Čína klíčovou roli zprostředkovatele. Tím také Čína jasně ukázala své vysoké ambice v tomto regionu.
Jihovýchodní Asie
Islámské země ASEAN, Indonésie, Malajsie a Brunej stojí tradičně na palestinské straně proti Izraeli.
Indonésie
Indonésie, která je nejlidnatější muslimskou zemí světa, vyjádřila ústy ministerstva zahraničí „velké znepokojení nad rostoucí eskalací konfliktu mezi Palestinou a Izraelem“. Země také naléhavě vyzývá k okamžitému ukončení násilí, aby se zabránilo dalším lidským obětem.
Kořen konfliktu podle představitelů země spočívá v okupaci palestinských území Izraelem. To by podle Indonésie mělo být vyřešeno podle parametrů dohodnutých OSN.
Indonéský prezident Joko Widodo již dříve vyzval muslimské národy světa, aby se spojily na podporu Palestinců. Výrok pronesl před sedmi lety během zvláštního summitu Organizace islámské spolupráce (OIC), zabývajícího se i otázkami Palestiny a Jeruzaléma.
Malajsie
I dlouholetý malajsijský premiér Mahathir Mohamad býval desítky let znám jako otevřený antisemita, který obviňoval Izrael z vytváření problémů na Blízkém východě. V rozhovoru pro pořad BBC HardTalk jednou řekl: „Pokud chceme být upřímní, problém Blízkého východu začal vytvořením Izraele. To je pravda. Ale nemůžu to říkat“.
Když v sobotu 7. října bojovníci brigád Al Qassam oblétali izraelskou protivzdušnou obranu, aby se dostali do izraelských osad, po dvojicích na motorových závěsných kluzácích, vracela se média ke spekulacím o někdejším výcviku Hamásu právě v Malajsii, který však v roce 2014 tehdejší náměstek ministra vnitra Datuk Dr. Wan Junaidi Tuanku Jaafar popřel.
Brunej
I nepatrný sultanát Brunej Darussalam z ostrova Borneo zopakoval během týdne své víkendové vyjádření solidarity s palestinským lidem uprostřed současné eskalace napětí.
Vietnam
Vietnam se vyjádřil podobně opatrně jako Čína, že „bedlivě sleduje a je znepokojen eskalujícím konfliktem mezi silami Hamásu a Izraelem, který má za následek mnoho obětí na civilním obyvatelstvu“, jak to uvedla 8. října na tiskové konferenci mluvčí ministerstva zahraničí Pham Thu Hang. „Vyzýváme příslušné strany, aby zachovaly zdrženlivost, zdržely se akcí, které dále komplikují situaci a včas obnovily jednání o vyřešení neshod mírovými prostředky, na základě mezinárodního práva a příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN a zajistily bezpečnost a legitimní zájmy civilistů.“
Singapur
Singapur, kterému v 70. letech minulého století pomohl Izrael vybudovat malou, ale velmi moderní a efektivní armádu, prostřednictvím mluvčího ministerstva zahraničí hned v den útoku „důrazně odsoudil raketové a teroristické útoky z Gazy na Izrael, které měly za následek smrt a zranění mnoha nevinných civilistů. Naše myšlenky jsou s rodinami obětí. Vyzýváme k okamžitému ukončení násilí a naléhavě vyzýváme všechny strany, aby učinily vše, co je v jejich silách, aby ochránily bezpečnost civilistů,“ stojí v oficiálním prohlášení.
Vedle toho ale bývalý singapurský vysoký diplomat a současný předseda Institutu pro Blízký východ Bilahari Kausikan zveřejnil názor, že válka mezi Izraelem a Hamásem, vedená o několik tisíc kilometrů dál „není pro Singapurce, aby se jí účastnili, a my bychom měli odolat tomu, abychom se do ní nechali vtáhnout“. Bilahari, který se obrátil na Singapurce, dále argumentoval: „Můžeme mít v této otázce svůj názor, stejně jako jej máme na další mezinárodní otázky. Ale nezapomínejme, že toto soupeření nacionalistů s námi nemá nic společného.“
Thajsko
Thajské centrum pro mimořádné situace v Izraeli oznámilo, že při útocích Hamásu bylo dvanáct Thajců zabito, osm zraněno a 11 zadrženo. Thajec, žijící v Izraeli, se na Twitteru podělil o to, že jemu a téměř stovce dalších Thajců se podařilo přežít bez pomoci úředníků.
Náměstek ministra zahraničí Jakkapong Saengmanee uvedl, že Thajsko v tomto konfliktu zaujímá neutrální postoj a prosazuje, aby obě zúčastněné země usilovaly o mírové dvoustátní řešení. Thajsko jednoznačně odsuzuje násilnosti, k nimž během této krize došlo, i když se zdrží jmenování konkrétních skupin, které jsou za ně odpovědné.
Jakkapong dále prozradil, že v Izraeli je zaměstnáno asi 30 tisíc thajských občanů, především v zemědělském sektoru, kde jich přišlo při útoku o život nejméně 12. Místní úřady potvrdily dvě z těchto úmrtí, zbývajících 10 ověřili jejich zaměstnavatelé.
Japonsko
Japonské ministerstvo zahraničí hned 7. října „důrazně odsoudilo odpálení řady raket a infiltraci Hamásu a dalších palestinských ozbrojenců na izraelské území z pásma Gazy“. Japonsko vyjádřilo soustrast pozůstalým rodinám a upřímnou soustrast zraněným. Země také naléhavě vyzvala všechny zúčastněné strany, aby zachovaly maximální zdrženlivost, aby se zabránilo dalším škodám a ztrátám na životech.
Japonsko si s Izraelem letos připomínají 70. výročí navázání diplomatických vztahů. Právě před měsícem obě země podepsaly obrannou dohodu, umožňující větší spolupráci v oblasti vojenského vybavení a technologií.
Izraelský ministr obrany Benny Gantz navštívil Japonsko 30. srpna, a diskutoval tam s nejvyššími představiteli o íránském jaderném programu a dalších bezpečnostních otázkách, včetně napětí kolem Taiwanu.
Korea
Zajímavý dopad měl útok Hamásu v rozdělené Koreji. Jihokorejský ministr obrany v úterý oznámil, že bude usilovat o pozastavení mezikorejské vojenské dohody z roku 2018, aby bylo možné obnovit frontový dohled nad Severní Koreou, protože překvapivý útok ozbrojenců Hamásu na Izrael vyvolal v Jižní Koreji obavy z podobných útoků ze strany Severní Koreje.
Jihokorejský ministr obrany Shin Won-shik v rozhovoru s novináři v Soulu zmínil násilí v Izraeli a Gaze, aby zdůraznil potřebu posílit monitorování na severu kolem nárazníkové zóny podél pozemních a námořních hranic a bezletové zóny. Shin kritizoval zejména bezletové zóny, které podle něj v rámci dohody mezi bývalým jihokorejským prezidentem Munem a severokorejským vůdcem Kimem brání Jižní Koreji plně využít vlastní prostředky pro vzdušný dohled v době, kdy roste severokorejská jaderná hrozba. „Hamás zaútočil na Izrael, ale Korejská republika je pod mnohem silnější hrozbou,“ prohlásil Shin.
A tak čím dál od ohniska konfliktu, tím více válku přebíjejí domácí problémy. A na východě asijského kontinentu už válka v Izraeli i na Ukrajině domácí veřejnost skoro úplně míjí.
