Článek
Není to tak dlouho, co v těsné blízkosti našeho panelového domu přibyly kromě kontejnerů na směsný odpad také kontejnery na tříděný odpad (sklo, papír, plast). Dosud jsem v domácnosti třídila odpad na směsný, papír a plast. Ten plastový odpad tvořily téměř výhradně slisované PET lahve. Sice jsem je izolovaně shromažďovala v samostatném odpadkovém koši (mimo kuchyň), ale pak stejně vyhazovala do směsného odpadu.
Přiblížení specializovaných kontejnerů mne motivovalo k rozhodnutí více účinně třídit. Můj současný koš na plast má objem asi 20 litrů. Vybrala jsem si na Alza.cz koš větší. Nášlapný, s vnitřní nádobou (co kdybych ho časem chtěla používat na směsný odpad), decentních barev (béžová a hnědá), o objemu 30 litrů. Cena 579 Kč.
Nakupuji v Alza.cz ráda. Už nejméně 15 let. Utratila jsem u něj desetitisíce korun. Líbí se mi rychlost a pružnost reakce obchodu. Cítím se příjemně, když „do půlnoci objednám a ráno v AlzaBoxu mám“. Místopřísežně prohlašuji, že tento článek není forma reklamy a že za slova chvály nic od Alzy.cz nemám :-)
Ze začátku probíhal nákup standardním způsobem. Aby nebyl koš v objednávce tak sám, přidala jsem k němu ještě nejnovější kapesní atlas Prahy a barevné kovové kancelářské sponky.
První zádrhel spočíval v tom, že ještě než jsem objednávku dokončila, objevilo se upozornění, že „jedna nebo více položek“ (!) je skladem u partnera, doručení kompletní objednávky se tím asi tak o 5 dní zdrží a navíc není možné uskutečnit ho do AlzaBoxu, ale jen na adresu. Bylo před půlnocí. Zkusila jsem zavolat zákaznickou linku. Potěšilo mne, že funguje nonstop a dozvěděla jsem se, že tou položkou, která brání rychlému dodání, je onen atlas Prahy. Vypustila jsem ho z objednávky a učinila další objednávku, pouze na atlas. Na jiný typ, ve formátu A5. Mimochodem, něco zlé pro něco dobré. Místy je text tak drobný, že mám problém ho přečíst. To kapesní vydání by pro mne asi bylo nečitelné kompletně. Nákup se tím prodražil o další dopravné (tentokrát do AlzaBoxu), ale co je to proti uspokojení z toho, že budu mít všechno, co si přeji. Obě objednávky jsem dokončila a obratem uhradila.
Druhý zádrhel nastal další den. Zatímco davy zákazníků se setkávaly se svým zbožím před půlnocí objednaným, mne telefonicky kontaktovala zákaznická linka Alza.cz s tím, že bohužel v době, kdy jsem objednávala, nebyly aktualizovány webové stránky a barevné kovové kancelářské sponky nejsou skladem. Vyjádřila jsem plné pochopení a na žádost pracovnice poslala na její firemní mailovou adresu požadavek, aby mi peníze za kancelářské sponky byly vráceny na účet daného čísla u dané banky. Šlo o 86 Kč. Můj návrh na řešení, aby by mi peníze prostě byly dobropisovány na účet, z něhož přišly, jen na základě ústní dohody, nebyl se zdvořilou omluvou akceptován.
Třetí zádrhel nastal při doručování odpadkového koše. Svoji oblíbenou PPL jsem si nemohla zvolit, jen Českou poštu nebo DPD. Zvolila jsem DPD. Doba doručení byla dodržena. Sešla jsem před dům a kolem mne prosvištěla dodávka doručovatele. Na křižovatce (je jen cca 20 m od místa, kde jsem čekala) musel dát řidič přednost v jízdě. Stačila jsem k němu dojít a otevřeným okénkem ho oslovit. Plácl se do čela s tím, že se omlouvá. Prý mu volali a on se zamyslel … 30litrový odpadkový koš je poměrně velký, zabalený v krabici představuje balík ještě větší. Zeptala jsem se řidiče, zda mi pomůže vynést krabici po schodech ke vchodovým dveřím. Zřejmě jsem nedomyslela, že dotyčný stojí s autem na hranici křižovatky (i když málo frekventované). Zaslechla jsem jen „Paní, je to lehký!“ a pak zvuk odjíždějícího auta.
Když jsem postavila krabici ke dveřím a začala lovit klíče od bytu, objevila se ve dveřích sousedka: „Paní, budete tu krabici ještě potřebovat? Nám by se hrozně hodila.“ Samozřejmě, že jsem slíbila jí krabici přenechat. Dokonce jsem ji ani nevtáhla dovnitř (tu krabici), ale jen z ní vyjmula odpadkový koš. Byl v uzavřeném igelitovém obalu. Na první pohled nebyl poškozený, ani krabice nebyla nijak poškozená.
Byl čas oběda, šla jsem se posilnit. Pak jsem měla v úmyslu koš (i když nový, čistý) přece jen otřít vlhkým hadrem, než se stane členem domácnosti. Čtvrtý zádrhel nastal ještě dřív, než jsem se do toho pustila. Zjistila jsem totiž, že horní víko koše vykazuje různé drobné šmouhy a šrámy. Je totiž vyrobeno z vysoce lesklého a při tom velmi měkkého a tenkého plastu. Začala jsem zkoumat, zda je koš jinak funkční. V zásadě byl. Po sešlápnutí pedálu se však víko nejen otevřelo, ale také rozkmitalo, protože je skutečně z velmi, velmi tenkého plastu! Otevření víka pedálem mi připomnělo vděčné scény z kresleného filmu „Jen počkej, zajíci“, kdy vlk je ještě obětí doznívajícího fyzikálního procesu (dokmitává), zatímco zajíc nonšalantně odchází. Při pokusu otřít víko jsem mu způsobila další jemný defekt. V tom okamžiku jsem pochopila, že s tímto novým odpadkovým košem v jedné domácnosti žít nechci a nebudu.
Prostudovala jsem si na webu Alzy.cz podmínky odstoupení od smlouvy. Nemínila jsem zboží reklamovat. Neměla jsem důvěru, že by jiný kus téhož zboží byl lepší. Problém byl, že při vracení zboží se požaduje jeho zaslání v původním obalu a v nepoškozeném stavu. Zákaznická linka internetového obchodu Alza.cz byla toho dne mimo provoz. Komunikovala jsem proto s umělou inteligencí / reklamačním chatbotem. Ten po několika mých otázkách sám správně pochopil, že bude třeba, abych komunikovala „s jeho lidským kolegou“. Tedy ne hlasově, ale v rámci chatu. Můj zásadní dotaz na umělou i přirozenou inteligenci ve službách Alza.cz zněl: „Jak mám vrátit zboží v nepoškozeném stavu, když už mi poškozené přišlo?“ Pracovnice zákaznické linky se jménem firmy omluvila a slíbila, že celou záležitost urychleně vyřeší k mé spokojenosti.
Záhy jsem obdržela od jiného pracovníka, specialisty zákaznického servisu Alza.cz, mail s pokyny, že mu mám poslat fotografie (cituji):
- přepravního obalu (obalu ze všech stran a detailně místa, kde je na obalu vidět poškození)
- výplně uvnitř balení (detailně místo, kde je na výplni vidět poškození)
- značek jako např. křehké, neklopit a jiných štítků
- poškozeného zboží ze všech stran, aby byl na fotce vidět celý produkt (detailně pak místo na produktu, kde k poškození došlo).
Vyplížila jsem se na chodbu paneláku a nepoškozenou krabici ze všech stran vyfotila. Pak také její prázdný vnitřek. Modlila jsem se, aby mě při tom sousedka neviděla, a v duchu jsem si připravovala řeč, jak jí slušně sdělit, že krabici nedostane.
Pak nastala kuriózní situace: Přišel mi mailem rutinně zasílaný dotazník, jak jsem spokojena jednak s internetovým obchodem, jednak se zbožím. Jak jste již z délky popisu těch drobných lapálií zajisté pochopili, slovy zrovna nešetřím. Vyloženě jsem se „položila“ do písemného popisu problému a hodnocení odeslala. Bylo dlouhé a končilo větou: „Tenhle nákup mi skutečně otrávil dnešní den.“Možná za to vděčím své schopnosti psát slohová cvičení, možná se pracovníci Alza.cz podívali do bohaté historie mých nákupů. V každém případě výsledkem bylo, že mi začaly chodit různé zprávy o založení „škodní události“ a o jejím usilovném řešení hned od dvou pracovníků Alzy.cz současně.
Já to zkrátím (vím, že trpělivost čtenáře má také své meze): Ještě týž den (!), co mi byl odpadkový koš doručen, jsem dostala mail, v němž mě Alza.cz žádala, abych si zvolila způsob, jak mi má vrátit 579 Kč. Kromě toho mi osobně zavolala paní z reklamačního oddělení, aby se ještě jednou omluvila za nepříjemnosti mi způsobené a sdělila mi: Za prvé, že nic fotit nemusím, za druhé, že peníze mi budou obratem vráceny v nekrácené výši a za třetí, že odpadkový koš si mohu buď ponechat, nebo ho ekologicky zlikvidovat.
Neplýtvám věcmi, málokdy něco vyhodím. Zavolala jsem tedy nájemníkovi svého druhého bytu, aby se u mne, až půjde z práce, zastavil. Nájemník je mladý muž, nesmírně slušný a zodpovědný. Ze sporadických návštěv „jeho“ bytu vím, že se až fanaticky věnuje třídění odpadu. Nabídla jsem mu (samozřejmě zdarma) daný velkokapacitní koš. Poděkovala jsem mu, že mne tím zbaví traumatu sdílet s novým a už poškozeným výrobkem společnou domácnost, a požádala jsem ho, aby koš laskavě odnesl do sklepa v případě, že i na něj by takové soužití bylo moc.
