Článek
Ovšem od té doby jsme – alespoň my, dlouhodobí majitelé bytů – obezřetní ohledně vstupu cizích lidí do objektu. V rámci revitalizace našeho panelového domu bylo provedeno zabezpečení všech vchodových dveří. Vchody jsou nyní permanentně automaticky zamknuté. Zevnitř je lze normálně otevřít klikou, zvenčí je lze otevřít jen evidovanými čipovými kartami. Také je možné odemknout je dálkově z bytu.
Jeden pátek dopoledne cca v 11 hodin mi v bytě zazvonil interkom. Ohlásila jsem se. Dle hlasu muž středního věku se bodrým způsobem dožadoval vstupu. Prý je z PRE a přichází mi vyměnit elektroměr za modernější. Sdělila jsem mu, že jsem nic takového nepožadovala a nic mi nebylo avizováno.
„To je v pořádku, to dělá PRE čas od času ze své vůle. Potřebuji, abyste mne pustila do bytu.“
„Nepřichází v úvahu. Nejste ohlášen. Takovou věc by mi vaše firma nějakou formou určitě předem sdělila. Jak vůbec víte, že jsem doma? Chcete snad říct, že PRE vysílá jen tak naslepo své techniky a doufá, že v bytě bude někdo k zastižení? Prostě si představte, že jste mne nezastihl a zařiďte se podle toho.“
„No, v takovém případě necháváme zákazníkovi zprávu, že nebyl zastižen, aby si domluvil náhradní termín. Ale tím pošťákem, co vám dá zprávu do schránky, jsem taky já. Pusťte mne aspoň do domu!“
„Nepustím. Opakuji: Představte si, že jste mne nezastihl. A nezastihl jste mne proto, protože vaše firma neučinila žádný pokus mne kontaktovat a o akci informovat předem. Mimochodem, všechny byty jsou stejně staré. Kdyby bylo elektroměry třeba vyměnit, měnily by se nepochybně hromadně.“
„Podívejte se z okna, stojí tam naše firemní auto.“
Vyhlédla jsem z okna, skutečně tam bylo vozidlo PRE. Zapsala jsem si SPZ.
„Vidím. Je mi líto. Vaši důvěryhodnost to sice částečně zvyšuje, ale já nemíním zjišťovat, zda jde či nejde o auto odcizené.“
Interkom oněměl. V tom okamžiku mi došla absurdita požadavku samozvaného technika: Elektroměry jsou přece na chodbách! Nikdo je nemá v bytě. Odpočty spotřeby elektrické energie se vždy realizují pracovníky PRE bez nutnosti jakékoliv součinnosti s majiteli bytů. Po domě je při tom, pokud vím, doprovází správce objektu, který je také do domu vpouští.
Za 15 minut opět interkom:
„Tady Novák. Před chvílí jsme spolu mluvili. Nemohl jsem vás v 6. patře nalézt.“
„To bude nejspíš tím, že nebydlím v 6. patře. Vy ani neznáte číslo bytu, kam máte jít…?“
„Tak aspoň vyjděte na chodbu.“
„Nevyjdu. Končím. Vyřiďte si tenhle problém se svojí firmou.“
Nejprve jsem vytočila telefonní číslo správce objektu. O akci „výměna elektroměrů“ nic nevěděl. Potvrdil mi, že je správné mé přesvědčení, že v bytě není žádné zařízení, které by souviselo s elektroměrem.
Pak jsem zavolala na místní oddělení Policie ČR. Popsala jsem situaci s tím, že připouštím, že může jít o planý poplach, ale že na druhou stranu je to celé nějaké podivné. Akce nebyla avizovaná a technik se dožaduje vstupu do bytu, protože ani neví, že elektroměry nejsou umístěny v bytech. Službu konající policista ocenil moji obezřetnost, ale současně konstatoval, že nemá, koho by do našeho domu poslal. Další dva policisté prý vyšetřují vloupání do bytu. Blesklo mi hlavou, zda původcem vyšetřované krádeže nebyl falešný technik PRE …
Dohodli jsme se, že zavolám na zákaznickou linku PRE a ověřím, zda byl ke mně někdo vyslán, nebo ne. I s tím rizikem, že dotyčný člověk, dožadující se vstupu, mezitím odjede. A že na místní policejní oddělení v každém případě ještě jednou zavolám.
Trvalo asi 10 minut, než na mě na zákaznické lince PRE přišla řada. Popsala jsem situaci. Mladík mne prověřil důkladněji než policie. Jméno, příjmení, datum narození, přesná adresa bydliště, číslo bytu, číslo zákaznického účtu. Pak pravil, že mne v počítači „vidí“, ale že se musí s někým poradit a pustil mi do telefonu nekonečnou hudební smyčku. Ozval se asi za 5 minut. Ano, opravdu byl ke mně dnes vyslán pracovník daného jména na výměnu elektroměru.
„Proč jsem nebyla na akci předem upozorněna?“
„Děti asi strhly vývěsku z vchodových dveří.“
„Teoreticky to možné je. Ale proč byste vlastně majitele bytu měli upozorňovat na výměnu elektroměru, když jeho součinnost nepotřebujete? Opakuji, že elektroměry jsou umístěny na chodbách paneláku!“
Opět se omluvil a pustil mi do sluchátka hudbu. Posléze se ujistil, že se slyšíme, a připustil: „Vypadá to, že došlo k pochybení ze strany našeho pracovníka. Omlouváme se. Majitel bytu by ale měl vědět, že mu po dobu práce na výměně elektroměru, tj. asi 30 až 40 minut, nepůjde v bytě elektřina. S ohledem na ledničku, mrazák a tak.“
Já: „Domnívám se, že výměna elektroměru proběhne v kratším čase. Ale i kdyby to bylo 30 až 40 minut, jsem přesvědčena, že potraviny by to v chladících zařízeních bez úhony přečkaly. Napadl mne jiný důvod: V bytě může někdo pracovat na počítači a měl by mít šanci práci na něm včas ukončit, aby nepřišel o data.“
Mladík se mnou horlivě souhlasil.
Pak jsme sjednali termín na příští týden, kdy technik PRE přijede elektroměr vyměnit. Zdůraznila jsem, že zajistím jediné – pustím ho do domu. Ovšem pouze za předpokladu, že mi ze zákaznické linky PRE přijde předem e-mail, kde bude akce se všemi detaily avizovaná.
E-mail přišel. Anabázi jsem ukončila zavoláním na místní oddělení Policie ČR. Přítomni byli ti dva, co před týdnem vyšetřovali vloupání, a pro změnu zas nebyl přítomen ten, se kterým jsem tehdy mluvila.
Nemyslím si, že by muž domáhající se vstupu do mého bytu a mladík ze zákaznické linky PRE byli kumpáni. Ačkoli … Znáte film Síť se Sandrou Bullock v hlavní roli? :-)
