Článek
Paměť je jako peníze , časem se vytrácí. Občas najdete na zemi minci a váháte, jestli náhodou není vaše. Většina lidí jen koukne okolo sebe a šup s ní do peněženky. Není to žádná krádež, když si přivlastníte něco, co už druhý nepotřebuje. Ale přivlastnit si cizí myšlenku? To už chce pokoru.
Občas lovím v paměti jako v peněžence. A občas v ní také nic nenajdu.
To, co tam chybí, si musíte vypůjčit z důvěryhodných zdrojů, ze snů, nebo z fantazie. Nerad prohrávám, takže nenechám paměť, aby mě porazila.
Chcete-li napsat satiru, stačí zalovit ve vlastní minulosti. Popište, jak se vám v životě „dařilo“, a ostatní se upřímně zasmějí. Jen si dejte pozor, aby z toho nakonec nebyla literatura faktu.
Život je totiž magický, jen si toho musíte všímat, aby vám neproletěl kolem a nezůstal po něm jen prach nudy.
O lidech, co jsou, a těch, co nejsou
„Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“
— Jan Werich
„Mít rád lidi a milovat lidi, to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí. Kdo myslí jenom na sebe, ochudí jiné o sebe, ochudí sebe o jiné, zakrní a zahyne.“
— Jan Werich
Pokud píšete o vážných věcech, držte fantazii při zemi.
Nevím, jestli alchymisté za Rudolfa II. opravdu věřili, že najdou elixír mládí, nebo jen fantazírovali. Já chtěl vrátit svou paměť. A když jsem ten elixír našel, vrátilo se s ní i kousek mládí.
Měl bych to vytesat do kamene, nebo alespoň napsat latinsky, aby to vešlo do dějin.
Ale než to udělám, naleju si trochu Elixíru mládí. Snad se s ním vrátí i paměť.
Moudrost přijde sama
Moudrost v životě nehledejte. Najde si vás sama, až v dálce spatříte světlo na konci tunelu.
A s trochou štěstí tam bude i ta láhev elixíru.
Jak vznikal můj Elixír mládí
Zkoumal jsem, co dávají do likérů jiní.
Lionello Stock přidává od roku 1925 do svého fernetu čtrnáct bylin.
V Německém Wolfenbüttelu zas od roku 1935 vyrábějí Jägermeister z šestapadesáti bylin.
Věda však není v tom, co do likéru dáte, ale kolik čeho, aby se to dalo pít a zároveň vás to neporazilo.
Když se vám s pelyňkem utrhne ruka, zkřiví vám to hubu tak, že vám ji ani vědro vody nenarovná.
A pozor! Některé květinky jsou jedovaté. Do likéru se nelifrují jako kytky na hrob, pokud ovšem nemáte postranní úmysly.
Dobrovolníka na ochutnávání jsem nesehnal, tak jsem se obětoval.
Měsíce jsem ladil složení sám. Dalo se to pít, i když chutnalo… svérázně.
Záměrem přece není vypít demižon, ale nechat likér po doušcích působit. Dva měsíce stačily, abych uvěřil, že se povedlo namíchat elixír mládí.
Neudělá z vás šviháka, po kterém by osmnáctky prahly, ale některé fešné vdovy by jistě zpozorněly.
Byliny, které ožívají v každé kapce
(zkrácený výběr z receptu)
Na trávení a žaludek:
zeměžluč, hořec, benedikt, anýz, kmín, puškvorec, koriandr, ostropestřec, kurkuma
Na imunitu a dýchací cesty:
jitrocel, tymián, mateřídouška, echinacea nachová, divizna, černý bez, zlatobýl, měsíček, kycol, rýmovník, špičky smrku
Na nervy a srdce:
kozlík, karbinec, kotvičník, chmel, ginkgo, aronie, kardamom, mák
Na povzbuzení a regeneraci:
ženšen, bříza, svízel, kopřiva, kalisie, kanabis, zázvor, citron
A aby to mělo šmrnc, tak vodka a fernet.
Nemusí se tam louhovat všechno, ale může. Co kdyby právě ta poslední bylinka byla ta, která vás ochrání.
Ukázalo se, že mě ten nahoře má rád, a já se vrátil do života.
