Článek
Byla jsem pracovně velmi vytíženou ženou a byla jsem tak ráda, když jsem si mohla dovolit odjet k rodičům na víkend. Jo to byla ta doba, kdy první mobil představoval neuvěřitelně předražený krám v podobě menšího těžkého zavazadla. A bylo normální, že pitná voda na vesnicích byla dostupná většinou z kopaných studní. V létě byla studniční voda tepleji chladná, ale v zimě ledově ostrá jako břitva. Obecně nemám ráda vychlazené nápoje a jsem vděčná za sklenici vlažné vody.
Takže u nás doma byla teplá voda z bojleru jen v koupelně a do kuchyně byla přivedena právě ta ledová studniční voda. Jsem zvyklá si připravit na noční stolek sklenici vody, protože mne v noci budí intenzivní pocit žízně a musím se napít, abych mohla pokračovat ve spánku.
Mimochodem, jsem zvědavá, jak to bude pokračovat, protože za mlada mne budila jen žízeň, dnes mne kromě žízně ještě budí ochablé svaly močového měchýře. Víte, co je nejhorší? Nezaspím to! Fakt je marné se přemlouvat, když musíš, tak musíš a basta!
U rodičů jsem neměla vedle postele noční stolek, proto jsem si nechávala sklenici vody v blízkosti kuchyňského dřezu. Počítala jsem s tím, že voda bude mít přijatelnou teplotu, a hlavně nebudu budit celý dům hlukem a světlem. Šla jsem si lehnout dřív než rodiče a usnula jsem.
Jako obvykle mne v noci vzbudila nepřemožitelná potřeba jít se napít. Co se dalo dělat, vyrazila jsem za svou sklenicí vody. Instinktivně jsem chmatala do tmy vedle dřezu, hledajíc svou připravenou sklenici vody a našla. Dychtivě jsem začala pít. „Ta voda je nějaká sladká, taková jiná“ pomyslela jsem si a pila dál. No až do chvíle, než mi něco spadlo na nos. „Hergot, co to je?“ říkám si. Rozsvítila jsem si a otočil se mi žaludek. Nauzea jako vyšitá ve vteřině!
Ano, moje maminka šla spát později a kousek vedle mé skleničky si postavila svou skleničku s roztokem a zubní protézou. A já vypila nejen roztok na hygienické čištění „klapaček“, ale ještě jsem slupla všechen ten binec, který se stihl odmočit. „No fuj, to si je nemůže dávat jinam!“ zahlásila jsem potichu a šla si znovu vyčistit svoje zuby. Potom jsem do sklenky s totální zubní protézou dolila čistou vodu a šla si lehnout.
Mamka si druhý den ráno u snídaně stěžovala, že jí zase podvedli, protože jí prodali nějaký šmejd, a ještě za tak nehorázně vysokou cenu. „Chtěla jsem něco účinnějšího a v lékárně říkali, že prý tyhle nové tablety mají mít extra sílu,“ pronesla a pokračovala „se na to podívej, na dně skleničky není skoro nic! A mám pocit, že zuby nijak extra čisté nemám!“ No samozřejmě jí můj noční příběh velice pobavil.
Tak příště zase něco ze života a mějte se tak, jak chcete!
