Článek
Mému synovi je jedenáct let. Chodí do páté třídy a od letošního září začal jezdit do školy samostatně autobusem. Cesta mu trvá přibližně čtyřicet minut.
Mobilní telefon dostal právě kvůli tomu. Nemá neomezený přístup k internetu, nemůže si instalovat aplikace bez mého souhlasu a během vyučování musí mít telefon vypnutý.
Přesto jsem se na rodičovské schůzce dozvěděla, že vedení školy doporučuje, aby děti mobily nechávaly doma.
Prý je nepotřebují.
S tím zásadně nesouhlasím.
Jednou mi syn zmizel na dvě hodiny
Loni na jaře se změnil rozvrh a děti skončily dříve. Informace se ke mně nedostala.
Syn tehdy ještě neměl vlastní telefon. Přijela jsem ho vyzvednout v obvyklou dobu, ale ve škole už nebyl.
Učitelka odešla, družinu nenavštěvoval a nikdo mi nedokázal říct, kde se nachází.
Prožila jsem dvě hodiny naprostého strachu.
Nakonec se ukázalo, že odešel s kamarádem domů. Myslel si, že mi změnu rozvrhu někdo oznámí, ale bohužel.
Nic se mu nestalo. Jenže já tehdy pochopila, jak bezmocný rodič může být, když nemá možnost se s dítětem spojit.
Škola tvrdí, že má všechno pod kontrolou
Na schůzce nám učitelka vysvětlovala, že pokud se něco stane, děti mohou zavolat ze školní kanceláře.
Zeptala jsem se, co když problém nastane cestou domů.
Co když autobus nepřijede? Co když dítě ztratí peněženku? Co když se mu udělá špatně nebo bude potřebovat okamžitě pomoc?
Odpověděla, že podobné situace se dají řešit i bez telefonu.
Možná ano.
Ale proč by moje dítě mělo být odkázané na pomoc cizích lidí, když mi může jednoduše zavolat?
Nepotřebuji dítě kontrolovat každou minutu
Často slyším argument, že rodiče dnes děti příliš hlídají a nedovolují jim být samostatné.
Jenže samostatnost přece neznamená nedostupnost.
Syn si sám připravuje věci do školy, jezdí autobusem a učí se řešit běžné problémy. Mobil nepoužívám k tomu, abych mu každých deset minut volala.
Chci pouze vědět, že se mi může ozvat, když mě potřebuje.
Souhlasím se zákazem používání telefonů během hodin. Dokonce bych podpořila důslednější postihování jejich zneužívání.
Ale plošné doporučení nechávat je doma považuji za krok špatným směrem.
Důvěra se nedá nařídit
Vedení školy jsem napsala, že syn bude telefon nadále nosit. Během vyučování ho bude mít vypnutý v aktovce a nebude ho používat v rozporu se školními pravidly.
Po skončení školy ale musí mít možnost mi zavolat.
Učitelka nakonec uznala, že tento postup je přijatelný.
Nejsem proti učitelům. Vím, že jejich práce není jednoduchá a že mobilní telefony mohou být ve třídách problémem.
Jenže odmítám představu, že škola vždycky všechno vyřeší a rodič má jen bezvýhradně důvěřovat nastaveným postupům.
Nepotřebuji, aby moje dítě sedělo celý den s telefonem v ruce. Potřebuji, aby vědělo, že když se dostane do problémů, může zavolat domů.
Možná jsem podle někoho přehnaně opatrná matka. S tím dokážu žít.
S představou, že můj syn potřebuje pomoc a nemá možnost mě kontaktovat, se mi žije mnohem hůř.
