Hodinovka 700 Kč je pro podnikatele nic. Náklady totiž neustále rostou.

„Kolik si účtujete?“
„Moje hodinovka je 700 Kč.“
A ten výraz znám nazpaměť. Jako bych právě oznámila, že za jednu konzultaci chci jeho auto i s garáží. Následuje klasika: „Vždyť to má víc než doktor! To je nějaký drahý, ne?“

Jenomže 700 Kč na faktuře není 700 Kč v kapse. To je částka předtím, než si ukousne stát, pojišťovny, nájem, software, technika, účetní, energie, auto, vzdělávání… a než zaplatím všechno, co zaměstnanec v životě neřeší, protože to za něj platí firma.

Lidi si představují, že podnikatel si každou fakturovanou hodinu strká rovnou do peněženky. Realita? Z jedné „drahé“ hodiny žiju já a moje podnikání. DPH, sociální, zdravotní, daně, nástroje, kancelář, telefon, internet, kurzy, licence. Do toho čas, který není vidět – nabídky, maily, schůzky, faktury, upomínky.

Když tohle všechno odečtu, nejsem žádná zlatokopka. Jsem člověk, který si z těch sedmi stovek odnese zlomek, zatímco celou zodpovědnost má na zádech pořád.

Nemůžu fakturovat 8 hodin denně. Jsem odborník, obchodník, účetní, markeťák, sekretářka v jednom. Když onemocním nedostanu nic. Když si vezmu dovolenou nevydělám nic. Když klient nezaplatí tak nemám nic. Přesto nájem, odvody, pojištění a licence chtějí své.

Takže těch 700 Kč/hod není jen za tu jednu hodinu práce. Je to cena za všechna rizika, která zaměstnanec ani nevidí. Ten má jistotu výplaty. Já mám jistotu jen té částky, kterou si dovolím napsat na fakturu.

Miluju větu: „Ale vy to máte jen na počítači, to nemůže stát tolik.“
Ten notebook, software, zálohy dat, kurzy a roky praxe jakože spadly z nebe? Každý „rychlý“ úkol, který zvládnu za hodinu, stojí za sebou stovky hodin, kdy jsem se to učila, testovala, kazila a opravovala. Platí se know-how, ne klikání myší.

„Znám někoho, kdo to udělá za tři sta.“
Fajn. Ať to udělá. Ale ať pak nebrečí, že to tak i vypadá. Nemůžu konkurovat lidem, kteří jedou bokem, neplatí daně, neručí ničím a kdykoliv zmizí. Chce-li někdo profesionála, musí počítat s profesionální cenou.

Do toho všeho náklady lezou nahoru – energie, nájmy, software, odvody. Ale jakmile podnikatel zdraží, je z něj hned zloděj. Přitom jen odmítl sponzorovat cizí byznys na úkor svého vlastního života.

Nebudu se omlouvat za svou hodinovku. Kdo někdy podnikal, chápe. Kdo ne, uvidí jen číslo. Hodinovka 700 Kč je pro podnikatele nic, protože z ní platí všechno ostatní a až na konci, pokud vůbec něco zbude, sebe.

Chce někdo levněji? Ať jde po levnějším.
Chce kvalitu a zodpovědnost? Pak musí snést fakt, že podnikatel není parazit, když si řekne o 700 Kč. Parazit je spíš ten, kdo by nejradši dostal špičkovou službu za cenu dvou meníček a ještě u toho dělal uražené grimasy.