Článek
Vždycky mě pobaví, když si premianti a jedničkáři stěžují na nespravedlnost, že lidé, kteří měli horší známky než oni, teď vydělávají daleko více peněz a ještě ke všemu jim často šéfují. Děje se tak totiž velmi často a znám to i z vlastního života.
O zkouškovém na prášcích
Na VŠ jsem měla kamarádku, která se pravidelně každé zkouškové zhroutila. Zdravotně se sesypala a k tomu ještě končila na prášcích na nervy. Akademický úspěch byl pro ni vším a jiné známky, než Áčka pro ni nepřipadaly v úvahu. A přiznávám, že Áčka skutečně měla. Na rozdíl ode mě. Já jsem se se známkami nikdy nezatěžovala. Vždy mě zajímalo jen jestli jsem zkoušku „dala“, nebo ne. A zatímco ona seminárky měla připravené celé týdny před termínem, já jsem je většinou dělala pár dní před ním a odevzdávala jsem je za minutu půlnoc. Po VŠ ona pokračovala ještě za dalším titulem a pořád měla pocit, že pořád není dost dobrá. Naše cesty se rozešly, protože já jsem začala pracovat. Začala jsem budovat kariéru, rozkoukávat se ve „skutečném světě“ a cestovat. Ona dál studovala a postupně jsme ztratily kontakt.
Život není o známkách
Před dvěma lety jsem se s ní náhodou potkala a nestačila jsem se divit. Je z ní vystresovaná, ušlápnutá paní bez sebevědomí a se svými tituly pracuje ve fabrice, kde je díky tomu všem pro smích. Během uplynulé doby se snažila prorazit i v „mém“ oboru, ale nedokázala to. Občas si tím ještě trochu přivydělává, protože práce v továrně je náročná a mizerně placená, ale už nedoufá, že by ji to mohlo živit. Nedokáže si najít klienty, postavit se za svůj názor a převzít odpovědnost za své výsledky. Přítel si z ní doma v dobrém utahuje, že je nejvzdělanější dělnice v republice. Nemyslí to zle, ale ještě víc jí tím zašlapává sebevědomí.
Všechno je jen o lidech
Už jsou to dva roky a přesto si na ní občas vzpomenu. Ze začátku jsem se jí snažila pomoc, přihrát nějaké své klienty, pomoc jí rozchodit bussines, ale nemělo to cenu. Klienti si s ní cloumali, jak chtěli, byli nevděční, sráželi cenu, zatímco ona pro ně dělala první poslední a věnovala se jim daleko víc než předtím já. Postupem času jsme se zase přestaly stýkat. Neměly jsme nic společného. Nevím, co s ní je teď, ale dovedu si představit, že je dál na stejném místě jako posledních 8 let a stále žije s pocitem, jak strašně selhala a že na nic lepšího nemá.
Úspěch není otázkou vzdělání
To jakých úspěchů v životě člověk dosáhne, nezáleží na tom, jakého vzdělání dosáhl, ale na tom jak je schopný. Proto člověk, který má třeba „jen“ výuční list vydělává mnohonásobně víc, než člověk, který má doktorát. Proto vždy říkám, že každý je svého štěstí strůjce. Nezáleží na tom, odkud pocházíte, jaké jste získali vzdělání, nebo na tom, kdo jsou vaši příbuzní. Vždy je to o vás a o tom, jak využijete své schopnosti, jak vytuníte své dovednosti a jak moc odhodlaní a pracovití jste. Školní známky ve skutečném životě nic neznamenají, tam je to jen o vašich opravdových schopnostech. Máte to ve svých rukách a je jen na vás, jaký život budete mít.
