Článek
Roky jsme to měli jasně rozdělené. Já provoz: nákupy, děti, složenky. On „velké věci“: hypotéka, banky, investice. Uklidňoval mě: „Tomu bys nerozuměla.“ Já počítala, jestli nám vyjde na kroužky a novou pračku, on vzdychal, jak je všechno drahé a jak „to sotva lepíme“.
Jenže lepila jsem to já. On mezitím někde podepisoval smlouvy, o kterých jsem neměla tušení.
Obálka z banky, která mi neměla přijít do ruky
V poště ležela tlustší obálka. Myslela jsem, že je to reklama. Otevřu – Smlouva o úvěru 3 000 000 Kč. Jméno dlužníka: můj manžel.
Srdce mi spadlo do žaludku. Žádná moje podpisy – ale náš dům, naše adresa, náš život, vše bylo v zástavě. Začala jsem procházet výpisy, které jsem dřív neřešila. Splátky, úroky, převody. Tři mega rozjeté bůhví kam.
Večer jsem smlouvu položila před něj.
„To je moje věc. Ty se do toho nepleť.“
„Co to má znamenat?“ zeptala jsem se.
Vzal papír, ani se nezačervenal:
„To je moje věc. Já jsem si půjčil. Ty se do toho nepleť.“
„Moje věc? Tři miliony jsou tvoje věc? A náš barák, naše děti, naši budoucnost to jako nezasáhne?“
Pokrčil rameny:
„Nebuď hysterická. Mám to spočítané. Něco investuju, něco zalepím, vydělám na to. Ty tomu nerozumíš.“
Klasika. Když chlap neví, jak obhájit průser, udělá z ženy hysterku bez mozku.
Finanční nevěra: když tě nepodvede tělem, ale penězi
Tohle nebyla „jen“ půjčka. Tohle byla finanční nevěra. Léta mi vykládal, že „nemáme na dovolenou“. Nemáme na nové auto. Nemáme na nic. A pak zjistím, že někde podepsal tři mega na svůj geniální plán, o kterém mi neřekl ani slovo.
Všude jen jeho jméno. Ale když to rupne, exekutor se nebude ptát, jestli jsem o tom věděla. Půjde po domě, po účtech, po našem klidu. Z manželky se v tu ránu stanu rukojmím dlužníka.
Hazardér s cizím životem
Začala jsem se ptát: kam peníze šly, jaké jsou podmínky?
„To ti vysvětlovat nebudu.“
„Kdybys věděla všechno, jen by ses stresovala.“
„Dělám to pro nás, jednou z toho budeme těžit.“
Pro nás? Kde přesně je na těch papírech napsané to „my“? Nikde. Jen on a jeho ego, co si hraje na podnikatele.
Tři miliony nejsou půjčka na gauč. To je částka, co z člověka udělá buď otroka, nebo bezdomovce. A tenhle člověk mi říká, ať se „nepletu“.
Tentokrát se sakra plést budu
Ten večer jsem pochopila jedno: když někdo tahá za brzdu našeho společného života a zakazuje mi „plést se“, je čas začít se plést úplně do všeho.
Obvolala jsem právníka, zjistila si, co spadá do společného jmění, jak se chránit, jak vypadá nejhorší scénář. Začala jsem chtít vidět všechny smlouvy, všechny účty. Žádné „já to mám pod kontrolou“.
On pořád opakuje, že přeháním. Že „chlap musí občas riskovat“.
Ne. Chlap, který riskuje, má právo hazardovat se svým životem. Ne s mým. Takže jestli čeká, že budu sedět v kuchyni, vařit guláš a tiše doufat, že se jeho třímegový sen nerozmlátí o realitu, má smůlu.
