Článek
Na fotkách to byl ráj. Palmy, tyrkysová voda, usměvavý personál a pokoj s výhledem na oceán. Ve skutečnosti nás po 12hodinové cestě uvítala místnost, která páchla jako sklep, kde někdo umřel na vlhko. Na zdech černé fleky, v koupelně bioexperimenty a klimatizace vydávala zvuk jako starý autobus. Po otevření balkónových dveří nás navíc ovanul smrad z odpadků. Welcome drink jsme si mohli dát akorát v představách.
„Vyfoťte to. Pošleme vám Savo.“
Když jsme kontaktovali delegátku, čekali jsme pomoc. Přesun do jiného pokoje, omluvu, něco. Ale místo toho přišla zpráva:
„Pošlete fotky. My vám doručíme čisticí prostředky.“
Četla jsem to asi desetkrát. Cestovka z nás udělala uklízečky vlastního zájezdu. Jako kdyby bylo normální platit čtyřicet tisíc za plesnivý kutloch a ještě si ho po sobě vytírat. Chybělo jen, aby nám doporučili playlist na úklid.
Prý lokální standard. Co bude příště, krysy v minibaru?
Po dvou dnech psaní mailů, posílání videí a fotek se konečně někdo uráčil zareagovat. Ne, neposlali nový pokoj. Ne, nevrátili peníze. Jen nám připomněli, že v dané destinaci je to „běžný hygienický standard“ a že každý má jinou míru citlivosti.
Jo, jasně. Já jsem asi ta přecitlivělá, že nechci sprchovat dítě ve sprše, kde to vypadá jak v Petriho misce. Ještě jsem měla poděkovat, že nás to inspirovalo k očistné kúře.
Hotel, kde si uklidíš, uvaříš a ještě tě to něco naučí
Celý pobyt byl parodií na dovolenou. Vyhýbání se plísni, větrání jako posedlí, dezinfekce všeho včetně kliky u dveří. Dítě dostalo kašel hned třetí den, já ekzém a manžel nervy.
Místo drinku u bazénu jsme si střihli pravidelnou dezinfekci pokoje. Možná to byla dovolená s přesahem. Naučili jsme se improvizovat, přežívat a rozpoznávat druhy plísní podle barvy a zápachu. A hlavně – už nikdy nevěřit katalogovým fotkám.
Drahý výlet do reality cestovního průmyslu
Když jsme po návratu chtěli odškodnění, přišlo jen formální: „Děkujeme za zpětnou vazbu, budeme ji zohledňovat.“ Jasně. Zohlední ji do příští odpovědi jinému zoufalci, co se nechal napálit.
Opravdu bych ráda věděla, co si ta paní v kanceláři myslela, když nám do zahraničního hotelu poslala Savo jako řešení.
Možná by nám příště mohla zabalit i mop, kýbl a pracovní oděv. Abychom si tu svoji dovolenou pořádně odpracovali.
