Článek
V případu seniorů z Tachovska mě fascinuje jedna věc, a to, kolik lidí jsou toho názoru, že když jsou lidé staří, měli by je všichni nechat na pokoji a dopřát jim v domě v klidu dožít.
Dvě strany mince
Jasně, to by bylo ideální řešení a osobně bych si také přála, aby se našla cesta, kdy by mohli v domě zůstat. Jenže ona je tu ještě taky druhá strana mince, a to nová majitelka, která dům před 7 lety poctivě koupila a nemůže ho využívat. I kdyby dům koupila „za hotové“ a neplatila teď půjčku, tak i tak jí utíká zisk, který by z peněz měla, kdyby je investovala jinam nebo třeba jen nechala ležet na spořicím účtu.
Právo platí pro každého
Překvapilo mě, kolik lidí osočuje novou majitelku i exekutorku z hyenismu, když chtějí ty staré manžele vystěhovat. Fakta jsou přitom prostá. I když je to smutné, tak dům jim zkrátka a jednoduše nepatří a bydlí tam protiprávně. Je to opravdu nepříjemná situace, ale pořád žijeme v právním státě a právo stojí zaslouženě na straně nové majitelky.
Sbírka by mohla být řešení, ale jen ta chytrá
Hodně lidí mluví v komentářích o tom, aby se na staříky zřídila sbírka a pomohla jim vykoupit barák zpět. Další oponují, že je to hloupost, protože takhle by jejich dcera zdědila dům po druhé. Osobně mi to taky nepřijde spravedlivé, aby po tom, co údajně udělala, získala dům znovu do spárů. Daleko lepší nápad by podle mě byl zřídit sbírku, ze které by se platil nájem nové majitelce. Senioři by tak mohli v klidu dožít a dcera by nic nedostala. Osobně bych na sbírku nejspíš nepřispěla, ale je řada lidí, kteří by chtěli, a takhle by mi to přišlo rozumné. Sice si za svoji situaci do velké míry mohou oni sami, vždyť oni dceru vychovali a dům na ni přepsali, ale zase být kvůli tomu na stará kolena bezdomovcem je příliš krutý trest. Navíc si myslím, že paní je na dům tak fixovaná, že vystěhování nepřežije.
