Článek
Všechno to začalo v roce 2023. Vláda tehdy oznámila, že zpřísní podmínky pro předčasný důchod. A lidi? Ti se vyděsili. Místo, aby si to v klidu promysleli, rozběhli se na úřady jak splašení.
Chtěli „stihnout výhodu“, „obejít změnu“. Nikdo se neptal, co to bude znamenat za pár let. Hlavní bylo urvat si důchod dřív, než bude pozdě.
A tak začal národní důchodový závod. Za pár měsíců si o předčasný důchod požádalo víc než 100 000 lidí. Všude byly fronty, úředníci nestíhali, a spousta lidí ani pořádně nevěděla, co vlastně podepisuje.
Všichni znali jeden trik. Jenže nefungoval
Mezi lidmi se začalo šířit kouzelné slůvko: výpočtová zamítačka. Prý chytrý způsob, jak si zajistit vyšší důchod. Stačilo si o něj zažádat, ale nenechat si ho zatím vyplácet. Až později se mělo začít brát víc.
Znělo to jako fajn plán. Někteří úředníci o tom mluvili, lidé to posílali přes Facebook, volali si mezi sebou. Tisíce důchodců tomu uvěřily.
Jenže realita byla jiná. Pro mnohé to nefungovalo vůbec. Místo vyššího důchodu dostali nakonec míň. O dva, tři, i čtyři tisíce měsíčně. A to už bolelo.
Podepsali. A pak si stěžovali
Když se to začalo provalovat, lidé se zlobili. Volali na úřady, chodili si stěžovat, obraceli se na soudy. Prý jim to nikdo pořádně nevysvětlil. Prý byli podvedeni.
Ale pravda byla jinde. Nikdo je nenutil. Sami si o důchod požádali. Sami podepsali. Nikdo je nedržel za ruku. Jen poslouchali „známýho, co to udělal taky“ nebo „úřednici, co něco řekla mezi řečí“.
A když to nevyšlo, začali křičet: „Stát za to může!“
Důchod není výhra v loterii
Chtěli „být chytří“ a vyzrát na stát.
Jenže stát se přelstít nenechal. Výsledkem je doživotní ztráta peněz. Každý měsíc.
Nikdo je neokradl. Jen se rozhodli bez rozmyslu. Chtěli důchod rychle. Teď mají málo. A stát? Řekl, že to byl podpis lidí, jejich volba, jejich rozhodnutí.
