Článek
Doba se zbláznila. Lidé si dnes půjčují úplně na všechno – na televizi, na dovolenou, na psa. Ale jakmile slyším větu „Beru si půjčku na kauci na nájem,“ spouští se mi v hlavě rudý alarm. Ne, fakt to není v pořádku. To není „začínám nový život“, to je „začínám průšvih, který mě semele“. Protože pokud nemáš na kauci, nemáš na to bydlení nárok.
Kauce má totiž být první přirozený filtr. Ne schopnost vygooglit si lichváře, ale schopnost hospodařit. A když někdo na tuhle částku nemá, znamená to jediné – jede už od začátku na doraz. Bez rezervy. Bez pojistek. Bez jistot. Takové bydlení není nový start. Je to jen prodloužený pád, terý odnese majitel nemovitosti.
Žádná „druhá šance“. Jen odložený průšvih
Říká se, že půjčka na kauci je šance pro ty, kdo mají těžký začátek. Nesmysl. Je to past. Protože když nejsi schopná našetřit 20 tisíc na kauci, nebudeš mít ani na rozbitou pračku, zálohu na elektřinu nebo doplatek energií v zimě. A až ti ve třetím měsíci přistane v dopise zvýšení nájmu o pětistovku, budeš zas googlit, kdo ti půjčí bez registru. Vítej v dluhové spirále, která tě bez varování stáhne ke dnu.
Sociální citlivost vs. zdravý rozum
Jasně, teď se zvedne vlna dojetí. Co když je to matka samoživitelka? Co když je to člověk po rozvodu? Co když…? Jenže co když je právě tenhle systém alibistické empatie to, co z lidí dělá věčné oběti? Co když bychom místo půjčování na kauci měli lidem říct: Hele, zpomal. Sniž nároky. Dej si rok stranou. Protože někdy není chyba chtít bydlet. Ale je chyba chtít všechno hned – a za cizí peníze.
Bydlení není základní právo. Je to závazek
Všichni mluví o tom, že každý má právo na důstojné bydlení. Ale víte co? S bydlením přichází i odpovědnost. A ta není pro každého. Když do bytu vstupuješ s dluhem hned na prahu, už tam nepatříš. Zní to tvrdě? A co teprve, až tě za pár měsíců vyhodí s exekucí na krku a s dítětem v náručí?
Kdo si půjčuje na kauci, nemá co dělat na realitním trhu
Možná je čas říct věci na rovinu. Kdo nemá ani na kauci, nemá co dělat v nájemním bytě za 15 tisíc měsíčně. Stejně jako kdo nemá na benzin, nemá jezdit autem. A kdo nemá na oběd, nemá sedět v restauraci. Pomáhat chudým je správné. Ale rozmazlovat je za špatná rozhodnutí je nezodpovědné.
Takže až příště někdo řekne, že potřebuje půjčku na kauci, nemluvte o šanci. Mluvte o STOPce. Protože někdy je „NE“ to největší „ANO“, které jim můžete dát.
