Článek
Původně jsem měla na starosti objednávky. Postupně přibyly reklamace, komunikace s dopravci, evidence smluv a část práce po kolegyni, která odešla na mateřskou. Výplata zůstala téměř stejná.
Když jsem si konečně řekla o zvýšení, měla jsem připravený seznam výsledků i nových povinností. Šéf ho sotva přečetl.
„Víte, jaká je situace. Energie, náklady, nejistota. Firma teď opravdu nemá prostor přidávat.“
Nechtěla jsem působit nevděčně. Přikývla jsem a ještě se omluvila, že jsem téma otevřela v nevhodnou chvíli. Dnes nechápu, proč jsem se omlouvala já.
Za týden mi na stole přistála další agenda.
Za loajalitu se neplatí
Poprvé po letech jsem odpověděla na pracovní inzerát. Nečekala jsem zázrak, jen jsem si chtěla ověřit, zda má moje práce jinde větší cenu. Měla. Nabídku jsem přijala a podala výpověď.
Šéf byl zaskočený. Připomněl mi stabilitu, přátelský kolektiv a to, že jsme přece „skoro rodina“. O penězích nemluvil. Místo toho mě požádal, abych během výpovědní doby důkladně zaučila nástupce.
Adamovi bylo osmadvacet. Byl chytrý, slušný a rychle se orientoval, ale s naším oborem neměl téměř žádné zkušenosti. Jednou při obědě poznamenal, že za nabízených 57 tisíc očekával modernější systém.
Myslela jsem, že jsem se přeslechla.
Já dostávala 39 tisíc hrubého.
Najednou peníze byly
Zašla jsem za šéfem a zeptala se přímo. Nezapíral.
„Situace na trhu se změnila. Kvalitního člověka dnes jinak neseženeme,“ řekl. Pak dodal, že Adam má perspektivu a přinese do firmy nový pohled.
Jedenáct let zkušeností se během několika vteřin změnilo v něco starého a samozřejmého. Firma neměla peníze na to, aby si mě udržela. Měla ale o osmnáct tisíc více pro člověka, kterého jsem učila, kde najde smlouvy a kterému zákazníkovi se nesmí posílat zboží na fakturu.
Nezlobila jsem se na Adama. Vyjednal si částku, kterou mu firma byla ochotná zaplatit. Udělal přesně to, co jsem měla udělat už dávno.
Firma nebyla chudá. Já byla levná
Po mém odchodu mi bývalý šéf několikrát volal. Adam nemohl najít podklady, dodavatel odmítl zakázku a v reklamacích vznikl zmatek. Nabídl mi, že bych mohla po večerech pomáhat.
Poslala jsem mu hodinovou sazbu. Tentokrát byla podle trhu.
Už se neozval.
Dlouho jsem věřila, že když budu spolehlivá, skromná a loajální, firma to jednou ocení sama. Neocenila. Jen si zvykla, že odvádím víc práce za méně peněz a nestěžuji si.
Šéf nelhal, když tvrdil, že nemá na přidání. Pouze nedokončil větu. Neměl na přidání pro mě, protože byl přesvědčený, že i bez něj zůstanu. Loajalita totiž bývá krásná firemní hodnota, ale jen dokud za ni zaměstnavatel nemusí zaplatit.
