Článek
Byl to ten typ chlapa, co se rád chlubí. Na venek fešák, co má všechno pod kontrolou, doma prý „opravdový muž“. Jenže za zavřenými dveřmi to byl malý kluk s přerostlým egem. On si užíval, zatímco já jsem prala, vařila, žehlila a snažila se udržet náš život pohromadě. On si chodil hrát na Casanovu, já byla jeho uklízečka s nálepkou „manželka“.
Já sloužím, on podvádí
Že byl nevěrný, jsem zjistila až později. Ale když se zpětně podívám, dává to všechno smysl. Časté „pracovní porady“, neustálé telefony, tajemství kolem zpráv. A pak ten povýšený úsměv, když se vrátil domů a já mu podávala večeři. Jako by si myslel, že mám být ráda, že se vůbec uráčil přijít. On měl postel jinde, ale doma komfort jako v hotelu.
Luxus pro něj, dřina pro mě
Cítila jsem se jako hadr. On se vyspal, kde chtěl, a já jsem mu ještě ráno připravila čistou košili. Jako bych byla zaměstnaná na plný úvazek – bez smlouvy, bez výplaty, bez uznání. A když jsem otevřela pusu, slyšela jsem jen: „Ty pořád něco řešíš, uvolni se.“
Uvolni se? Jak se mám uvolnit, když já dřu a on si mezitím užívá v cizím klíně?
Slova, která bolí víc než nevěra
Nejhorší nebylo to, že spal s jinými. Nejhorší bylo, jak se mnou mluvil. Jako bych byla hlupačka, že si všímám. Jako bych byla hysterická, že mu nesloužím s úsměvem. Dokázal ze mě udělat problém. Já jsem byla ta, co prý „ničí vztah“, protože jsem měla tu drzost chtít věrnost. V jeho světě bylo normální, že muž má bokovky, a žena má držet pusu a poskytovat servis.
Z role služky odcházím
Jenže já jsem si jednoho dne řekla dost. Nejsem pračka. Nejsem uklízečka. Nejsem kuchařka, která má za odměnu vztek a ponížení. Jsem žena. A žena, která ví, že láska není o tom, že jeden si užívá a druhý uklízí následky. On si myslel, že mě má jistou. Že mu nikdy neuteču, protože jsem byla ta, co všechno vydržela. Jenže čím víc mě ponižoval, tím víc jsem si uvědomovala, že jeho hodnota je nulová.
Už nikdy víc
Dnes už vím, že jsem pro něj byla jen kulisa. Komfortní zóna, kde měl vždycky čisto, teplo a plný talíř. A já? Já jsem ztratila roky života vedle někoho, kdo si mě nevážil ani jako člověka, natož jako ženy. Už nikdy ze sebe neudělám služku. Už nikdy nedovolím, aby mi někdo lhal do očí a ještě si tvrdil, že já jsem problém.
