Článek
Devítiletý Kuba má k jídlu spoustu připomínek. Okurku vedle chleba, nikdy na něm. Pomazánku jen některou. Vajíčko vůbec.
Za babičkou chodil dvakrát týdně odpoledne. Bydlí o dvě ulice dál a vždycky spolu hráli karty nebo něco opravovali na jejím starém notebooku.
Před pár týdny si k ní začal nosit svačinu. Nejdřív jeden obložený chleba, potom dva. Nakonec vytáhl ze zásuvky velkou krabičku, do které dávám manželovi obědy.
„Do té mojí se to mačká,“ vysvětlil.
Zpátky ji přinášel prázdnou a umytou. Říkala jsem si, že u babičky děti snědí všechno.
Ten s vajíčkem není pro mě
Jedno odpoledne mě požádal, jestli bych mu nenakrájela vajíčko natvrdo. Chtěl ho na chleba, s máslem a trochou soli.
„Od kdy jíš vajíčka?“
„Já ne. Ten je pro babičku.“
Přestala jsem krájet.
„Ty jí tam nosíš svoje svačiny?“
„Ne svoje. Každej máme jednu.“
Ukázal mi druhou půlku krabičky. Tam měl chleba se sýrem. Myslela jsem, že si máma řekla o něco k jídlu a on mi to jen zapomněl vyřídit.
„Ona si sama nic moc nedá. Ale když jím já, tak jí taky.“
Řekl to úplně obyčejně. Pak šel hledat víčko.
V lednici jídlo bylo
Táta zemřel před rokem. Máma zůstala sama v bytě, kde se celý život vařilo pro víc lidí.
Vozila jsem nákupy, volala jí a občas přivezla hotový oběd. Když řekla, že nic nepotřebuje, odškrtla jsem si v hlavě, že je všechno zařízené.
Jenže Kuba si při návštěvách všiml něčeho jiného. Babička mu připravila kakao, sama si udělala kávu. Když se zeptal, co jedla, ukázala mu jogurt nebo řekla, že si něco vezme později.
Jednou jí nabídl půlku svého chleba. Přinesla dva talířky a sedla si k němu. Od té doby nosil dvě porce.
Večer jsem za ní zašla. Nejdřív jsem se zeptala, jestli jí nevycházejí peníze.
„Ale prosím tě,“ otevřela lednici. Byla v ní zelenina, sýr i krabička s rizotem, kterou jsem přivezla v neděli.
„Tak proč to nejíš?“
„Mně se k tomu samotné nechce sedat. Vezmu si něco ve stoje a stačí mi to.“
Nemusela jsem přivézt další hrnec
Máma se rozpovídala o tom, jak táta u jídla drobil a četl nahlas zprávy z novin. Celé roky ho za to napomínala. Teď měla čistý stůl a oběd snědený za pět minut.
Kuba jí u svačiny vyprávěl o škole. Někdy hráli karty ještě s talířky před sebou.
Napadlo mě, že jí navařím do mrazáku. Potom jsem se podívala na nedojedené rizoto a zeptala se, jestli můžu ve čtvrtek přijít s Kubou.
Nestihnu to pokaždé. Ve čtvrtek jsem ale vypnula počítač dřív.
Kuba nesl velkou krabičku. Já rajčata, která má máma ráda. Když začala chystat talíře, automaticky vytáhla dva.
Podala jsem jí třetí a sundala si bundu.
