Článek
Kdysi jsem ho znala. Tvářil se jako borec, co má všechno na háku. Měl drahou mikinu, MacBook na splátky a nulový studijní zájem. Přednášky byly pod jeho úroveň. A diplomka? „To za mě někdo napíše, já mám jiné starosti.“ A tak si ji nechal napsat. Za 30 tisíc. Od někoho, kdo zrovna potřeboval peníze a měl chuť si hrát na ghostwritera.
Neptal se po morálce. Neřešil následky. Chtěl titul. Kdyby šel koupit rovnou diplom, udělal by to. Místo toho se jen zapojil do běžného byznysu. Dnes má titul. A co hůř, má i pozici. Na univerzitě.
Kvalitní vzdělání
Dnes opravuje seminárky, hodnotí „kritické myšlení“ a přednáší o akademické integritě. Dokáže s vážnou tváří mluvit o důležitosti vlastní práce, i když jedinou věc, kterou kdy „vytvořil“, si objednal jako kebab.
Sedí na pozici, která by měla být výsledkem odborného zájmu, let praxe a upřímného studia. Místo toho tam sedí díky kombinaci průměrnosti, drzosti a správných známostí. A každé další generaci studentů vysílá jedinou zprávu: nemusíš nic umět, stačí se umět protlačit.
Naše školy nejsou často spravedlivé.
V systému, kde se na kvalitu hraje jen na papíře, není divu, že se do vysokých škol dostanou lidi, kteří by si nedokázali bez pomoci napsat ani motivační dopis. Univerzity přetékají lidmi, kteří znají správná slova, ale nikdy je nepochopili. Vyhoďte slovo „analýza“ a zůstane jen powerpoint.
Někdo dře, píše vlastní seminárky a má zájem. Pak přijde někdo, kdo si to jen zaplatil. A získá stejné možnosti. Možná i lepší. Protože ví, jak hrát. A jak se udržet.
Škola je dnes jen forma
Tenhle člověk dnes sedí na druhé straně stolu. Hraje si na mentora. Přednáší o etice. A v noci lajkuje fake účty na Instagramu a do inboxu studentkám píše „máš na to, přijď na konzultaci“.
Je tohle ta autorita, kterou má škola představovat? Nebo jen karikatura toho, co by měla být?
Protože jestli tenhle typ lidí učí další generaci, pak máme jediné štěstí, že je většina čato studentů chytřejší než jejich učitelé. Jen si ještě nevšimli, že jediná cesta ke kariéře vede přes kontakty.
