Článek
Slušnost je pozdravit, poprosit a poděkovat, ale jen, když máte důvod. Bohužel zejména ve školství se stále vyžadují stádní rituály a kdokoliv si dovolí vybočit z řady, je po zásluze potrestán.
Děkujeme na za nic
Ve článku, na který reaguji, autor očekává, že na konci roku děti donesou svým vyučujícím květinu a malou pozornost, jako poděkování za uplynulý rok, a strašně se podivuje nad tím, že některé děti si postavily hlavu a poděkování učitelům dát odmítly. Já je naprosto chápu. Každý učitel má žáky, kteří mu sedí, a žáky, kteří mu sedí méně, a je s nimi často ve sporu. Sama jsem celou školní docházku byla svědkem toho, jak si některé učitelky zasedávaly na moje spolužáky, aniž by ti cokoliv udělali. Stačilo s učitelkou jen slušně nesouhlasit. Na ječivé:" Jakube nediskutuj se mnou!“, když se můj spolužák snažil učitelce vysvětlit situaci (která se skutečně odehrála tak, jak říkal), nikdy nezapomenu. Skončilo to tak, že ho rvala za jemné vlasy na krku, až mu vyhrkly slzy a zakončila to pořádným pohlavkem. Aniž by udělal cokoliv drzého. Tohle se u různých učitelů a spolužáků opakovalo celou moji školní docházku. Učitelky, které nezvládaly kohokoliv, kdo vybočil z řady a dovolil si mít vlastní názor a spolužáci, kteří byli biti a trestáni, kdykoliv se ozvali vůči nespravedlnosti. Můžete mi někdo vysvětlit, za co oni by měli učitelkám děkovat? Nebo já? Já sice byla nekonfliktní premiantka, ale opravdu jsem nikdy neměla pocit, že bych měla učitelům děkovat. Nic mimořádného pro nás pro nikoho nikdy neudělali. Jen mizerně vykonávali svou práci, kterou nezvládali, a jejich neschopnost ti šťastnější doháněli doma s rodiči a těm méně šťastným, jsme to o volných hodinách vysvětlovali my.
Originální přístup
Autor článku si stěžuje na žáky, kteří učitelce místo kytky přinesli kopřivu a místo pozornosti hřbitovní svíčku. Ta svíčka už mi přijde jako poněkud morbidní smysl pro humor, ale kopřiva mě dost baví. Přijde mi to vtipné a pokud měli daní žáci stejné zážitky ze školního roku jako moji spolužáci, tak i naprosto úměrné. V podstatě i to, jak učitelka kopřivu přijme, vypovídá o tom, jaká je. Pakliže není schopná kopřivu přijmout s nadhledem a pronést něco o tom, že tady někdo očividně chce, aby byla zdravá, tak to prostě není člověk na svém místě. Při práci s dětmi nebo mladými lidmi je nadhled rozhodně potřeba a konec školního roku není jen o výsledcích dětí, ale i učitelů a pokud se někdo rozhodne dát učitelce místo květiny kopřivu, tak to neznamená dobré hodnocení. Měla by se nad sebou přes prázdniny zamyslet a příští rok udělat změny, aby její práci děti hodnotily lépe.
Respekt musí mít důvod
Osobně nesnáším, když si někdo myslí, že má právo na respekt jen proto, že je starší nebo v lepším postavení. Rozhodně s tím totiž nesouhlasím. Respekt se nedá vynutit, respekt si musí každý zasloužit a učitelé obzvláště, protože oni jsou ti, kteří pomáhají formovat další generace. Oni jsou ti, kteří dětem nasazují laťku, jak se k nim bude venkovní svět chovat. A pokud po nich někdo bezdůvodně vyžaduje respekt a snaží se je zlomit, aby prosadil svou, stráví v podřízení celý zbytek života. Takhle se učitel v žádném případě chovat nesmí, bohužel je to stál velmi časté.
Mimochodem, právě proto, by jejich práce měla být hodnocena daleko podrobněji. Myslím si, že by všichni učitelé ze základních a středních škol měli pravidelně docházet na psychologické testování, které by kontrolovalo, zda jsou práce schopní a nemají žádné problémy či vady, kterými by deformovali své žáky. A každý učitel, který pronese větu „nediskutuj se mnou!“, by měl rovnou odevzdat diplom a jít pípat někam na kasu. Schválně, jak dlouho by tam vydržel, kdyby to „nediskutování“ zkusil na zákazníky. Letěl by na hodinu. Tak proč jim takové chován vůči dětem prochází? Oni jsou jejich klienti, stejně jako by byli zákazníci v obchodě.
