Článek
Školní rok 2023/24 je téměř dva týdny minulostí. Vše uzavřel poslední školní den, který má tradičně na programu předávání vysvědčení.
Proces předávání vysvědčení je stále stejný. Třídní učitel postupně volá žáky, kterým rozdá vysvědčení, a oni mu na oplátku dají malou pozornost jako poděkování za uplynulý rok, který jim pomohl dokončit.
Teď si možná říkáte, proč čtete článek, v němž autor popisuje průběh něčeho, co každý moc dobře zná a několikrát to na vlastní kůži zažil?
On mnou nastíněný scénář o tom, že žák učiteli vždy dá alespoň malou pozornost, totiž rozhodně není pravidlem. V posledních dnech se na sociálních sítích začala objevovat videa, kde se žáci chlubí tím, co dali, či spíše nedali, svému třídnímu učiteli.
Dvě videa ze sociální sítě TikTok mi dala podnět k tomuto článku. První byl příspěvek od známé tiktokerky a také učitelky Andrey Nguyen, která ve svém videu říkala, co (ne)dát učitelům na konci školního roku.
Pod tímto videem se nachází stovky komentářů, v nichž žáci píší, že učitelům nic nedají nebo že jim dají např. pohřební svíčku. Asi si sami můžete udělat obrázek o tom, kam spěje mladá generace a především jací rodiče tuto generaci vychovávají, když jsou jejich potomci schopni toto napsat.
Právě u rodičů celý problém začíná. Dítě na základní škole ještě neumí tak dobře poznat, co je slušné a neslušné. Právě v tento moment má zasáhnout rodič, koupit květinu nebo čokoládu a říct dítěti, ať ji předá učiteli, až mu bude dávat vysvědčení.
Tak snadný úkon, a přitom nejen pod tímto videem se našly desítky ublížených dětí, které odmítaly třídnímu učiteli dát cokoliv slušného.
Přitom právě třídní učitel to rozhodně s dětmi nemá snadné. Dětem se snaží předávat znalosti, zkušenosti a hodnoty, ale v kontextu tohoto článku to vypadá, že mnohdy neúspěšně. Žáci si zkrátka myslí, že na ně učitelé neustále jen útočí.
Děti si myslí, že si na nich chtějí učitelé vybít zlost, cíleně je mučí a nechtějí je pustit do dalšího ročníku, ale opak je pravdou. Ano, jsou také výjimky, ale suma sumárum to mají těžší učitelé s žáky než žáci s učiteli.
V dalším videu na sociální síti TikTok byl v hlavní roli žák na základní škole, který své třídní učitelce dával, opravdu si nevymýšlím, kopřivu.
Už jen to, že někoho napadne natáčet jakoukoliv učitelku během hodiny a následně video zveřejní na sociální sítě, je vrchol tuposti. Když však někoho napadne dát své třídní učitelce kopřivu, je opravdu k zamyšlení, co takový jedinec dělá na normální škole.
Ono už jen také, co měl žák zachycený na videu oblečené na sobě, je k zamyšlení a jen to koresponduje s kopřivou, kterou „obdaroval“ třídní učitelku. O tom, jak nevhodně se oblékají žáci a studenti ve školách, si můžete přečíst v článku níže.
Tento text zkrátka jen dokazuje a ukazuje, jak ze společnosti mizí základní pravidla slušného chování a lidem napříč všemi generacemi je úplně jedno, co si o nich bude okolí myslet a jak budou při svých činech vypadat.
Změnit své chování a přístup však musejí někteří rodiče. Pokud mají být autoritami a vzory učitelé, tak hlavními superhrdiny pro děti během dospívání mají být právě jejich rodiče. Mnohdy to však vypadá, že české děti vychovávají spíše Jokerové, Green Goblinové nebo Sandmanové, namísto Supermanů, Batmanů či Spider-Manů.
Na závěr ještě drobná ochutnávka toho, co byli mnozí „inteligentní“ zhrzení jedinci schopni vyplodit v komentářové sekci. Prvotní smích při čtení jednotlivých komentářů rázem vystřídá smutek a postesk nad tím, kam se mladá generace řítí.
Plus ještě malá poznámka. Příklady komentářů jsou samozřejmě přepsány do spisovné, smysluplné a slušné češtiny, jinak byste ani nevěřili, jaká je úroveň rodného jazyka u mnohých. Forma, jakou byly některé příspěvky napsány, zcela odpovídá přístupu vybraných dětí ke škole jako takové.
„Proč všichni dávají na konci roku učitelům dárky? Nikdy jsem jim nic nedal. Nic si nezaslouží.“
„Učitelé mají hodně peněz, tak ať si to koupí sami.“
„Já jsem učitelce chtěla dát pohřební svíčku.“
„Nevím, proč bych jim měl něco dávat, když oni nám nic nedají.“
„Pořád nás trápí a my jim ještě musíme něco dát, tak ať jsou vděční.“
„A co jsem dostala od učitelů já? Možná trauma.“
„Chtěla jsem dát učitelce matiky pěstí.“
„Mohou být rádi, že jsem vůbec přišel.“
Zdroje:
