Článek
„Já na ten seberozvoj nemám čas. Dlouho jsem si nic nepřečetl a nebyl na kurzu.“ říká mi kolega po rozhovoru na téma seberozvoj. A víte co? Tenhle člověk ještě pár let byl u nás ve firmě adminem, prostě „jen“ ťukal informace o firmách do počítače. Dneska je specialistou na programmatic a navíc je moderátorem podcastu. Takový posun, to chtělo řádnou dávku seberozvoje!
Slovo seberozvoj už má v některých kruzích dokonce pejorativní nádech. Často je seberozvoj spojen právě jen se čtením self help a motivačních knih, chozením na kurzy a někdy je to čisté ezo. Tak často na mě vyskakují reklamy na „životní koučky“, které ve mně (nutno podotknout, že za těžké prachy) probudí bohyni a přitáhnu si hojnost. A říkají tomu seberozvoj. Účast na pěti předražených webinářích a společné rozjímaní nad hojností není seberozvoj.
Seberozvoj je dřina
Posun si musíte odpracovat. Čtení knih je na nic, když si z nich nevezmete nic do života. Odsezení kurzu je na nic, pokud si z něj neodnesete alespoň drobné uvědomění, které něco změní.
Seberozvoj je nacházení a rozvíjení vlastního potenciálu a talentů.
Je to posouvání dovedností na úroveň, kterou potřebujete ke splnění svých snů.
Taky je to kompenzace slabých stránek na úroveň, kde pro vás nebudou limitující.
Je to cesta k tomu, abyste sami se sebou byli spokojeni.
Je to práce na nejlepší verzi sebe sama.
A pokud vám s tím vším pomůže kniha, která má skutečnou hodnotu do reálného života, kvalitní kurz s přesahem do praxe, nebo dobrý kouč, který vás nasměruje k novým pohledům a akcím, je to jedině dobře. Ale odpracovat si to musíme sami.
Možná vás napadá: „Já už se nikam posouvat nepotřebuju, už mám dobrou práci, tak už se nechci a nebudu nic nového učit.“ Ok, kdy jsme tedy „hotový“? Vaše mladší já by možná proces učení ukončilo po získání maturity, možná po získání titulu, nebo právě po získání dobré práce. Ale je to skutečně tak? Je někde konečný cíl rozvoje? Podle mě není. Je to nekonečná cesta, která je někdy míň a někdy víc intenzivní. Ale kdo se prohlásí za konečnou a hotovou verzi sebe sama, nebude stagnovat, bude spíš chřadnout.
Vždyť detailní analýza více než 700 povolání, kterou provedli výzkumníci z Oxfordu, ukázala, že automatizace povede k zániku 47 % pracovních pozic, které nyní vykonávají lidé. A to tenkrát ještě nic netušili o aktuálním boomu umělé inteligence. Jak se mi povede v téhle situaci, pokud několik let budu stát na místě? Svět se mění, my musíme s ním, jinak do něj nezapadneme.
Pokora vede k učení, protože zahání aroganci, která nám nasazuje klapky na oči. Zůstaneš otevřený pravdě a objevování sebe sama. Nestojíš sám sobě v cestě… Víš, jak poznáš, že je někdo opravdu pokorný? Myslím, že je zde jeden velmi jednoduchý test: protože neustále pozoruje a naslouchá, zlepšuje se. Nikdy nepředpokládá, že ví jak na to.
Co je cílem seberozvoje?
Podle Senecy bychom měli mít všichni na paměti řecké slovo euthymia (česky „duševní vyrovnanost“): smysl pro vlastní cestu a to, jak na ní vytrvat a nenechat se rušit ostatními, jejichž cesty se s tou naší protínají. Jinými slovy, nejde ani tak o to, porazit toho druhého. Nejde o to, mít víc než ostatní. Jde o to, být tím, kým jsme, být v tom co nejlepší a nenechat se od toho ničím odlákat. Jde o to, dojít tam, kam se člověk rozhodl dojít. O to, dokázat nejvíc z toho, čeho je člověk schopen a co si vybere. To je celé. Nic víc, nic míň.
Cílem není dokonalost, nechyťte se do pasti nespokojenosti, protože to ještě pořád není dost. Užívejte si proces a každý posun.
Cílem také není stát se někým jiným. Každý z nás má za sebou a před sebou vlastní zážitky, zkušenosti a výzvy.
Jak říká filozof v knize Odvaha nebýt oblíben (Ičiró Kišimi & Fumikate Koga): „Pro tebe je v pořádku být tebou. Tím ovšem neříkám, že je v pořádku být prostě „takový, jaký jsi teď“. Pokud se necítíš doopravdy spokojený, je jasné, že současný stav věcí v pořádku není. Musíš postupovat vpřed krůček za krůčkem a nevzdávat to.“
Následování rad není samospásné
Seberozvojem se dneska zabývá kde kdo a někdy je možná těžké vybrat si, čí rady vlastně následovat. Vyberte si svého informačního dealera, někoho, kdo čerpá z ověřených zdrojů, ale zároveň vám sedne. Ať už je váš zdroj sebespolehlivější, zůstaňte věrni sami sobě a svým potřebám.
Matt D’Advella moudře zmiňuje, že jeden z největších benefitů čtení self-help knih je, že se jejich autoři stávají na okamžik vašimi mentory. A já dodávám, že jedna z největších chyb, které můžete udělat, je slepě následovat jejich rady v těchto knížkách. Vždy si klaďte otázku, zda to, co doporučují, sedí do vaší reality, vašeho života a kontextu.
Self-help is about the self, that’s you.
Nosce te ipsum
Poznej sám sebe. Tento nápis je na vchodu do chrámu Apollóna v Delfách. A je to i první krok na cestě ke svému nejlepšímu já. Poznejte sami sebe. Objevte své talenty, silné a slabé stránky, hodnoty a svoje skutečné sny a tužby. Nestačí si pak říct: „Ok, tak to jsem já, co mám tedy dělat?“ Tohle jsou vaše karty, se kterými hrajete. Nemají určovat hru samotnou, ale způsob hry.
Nestačí mít skvělé předpoklady. Musíme je také umět zvládat.
Co znamená seberozvoj pro vás?
