Článek
Ještě nedávno vyrůstaly v přepychových vilách, hrály si v zahradách obklopených strážemi SS a slýchaly, že jejich otcové budují novou a lepší Evropu. Některé z nich znaly Adolfa Hitlera osobně. Pro jiné byl „strýček Adolf“ hostem, který přinášel dárky k narozeninám.
Pak přišel konec Třetí říše. Z otců se během několika měsíců stali váleční zločinci. Někteří skončili na šibenici. Jiní spáchali sebevraždu. Další zmizeli na útěku. Děti zůstaly samy s otázkou, na kterou neexistuje jednoduchá odpověď: co si počít s vědomím, že člověk, kterého jste milovali jako otce, nese odpovědnost za smrt statisíců nebo milionů lidí?
Odpovědi byly překvapivě rozdílné.
Niklas Frank: syn, který svého otce odsoudil tvrději než soud
Když byl v říjnu 1946 popraven Hans Frank, bývalý generální guvernér okupovaného Polska, bylo jeho synovi Niklasovi sedm let. Hans Frank nepatřil mezi bezvýznamné nacisty. Hitler ho jmenoval vládcem okupovaného Polska a pod jeho správou vznikl režim teroru, který se podílel na pronásledování a vyhlazování polských Židů i na brutálních represích proti civilnímu obyvatelstvu. Norimberský tribunál jej označil za válečného zločince a odsoudil k smrti.
Niklas si však dlouho pamatoval úplně jiného člověka. Vzpomínal na otce, který ho bral na projížďky, usmíval se na rodinných fotografiích a žil s rodinou na krakovském Wawelu v téměř pohádkovém přepychu. Po válce se rodina propadla do chudoby. Zmizely služebné, zámky i výsady. Zůstalo jen příjmení, které v Německu vyvolávalo odpor.
Právě tehdy začal Niklas Frank postupně zjišťovat, kdo jeho otec skutečně byl. Četl archivní dokumenty, rozsudky i vlastní deníky Hanse Franka. Čím víc se dozvídal, tím větší propast vznikala mezi otcem z dětství a mužem z historických knih.
Výsledkem byla slavná kniha Der Vater (Otec), v níž vlastního otce popsal s mimořádnou tvrdostí. Na rozdíl od mnoha jiných potomků nacistických představitelů se nesnažil omlouvat ani vysvětlovat. Veřejně o něm mluvil jako o člověku odpovědném za masové zločiny.
Možná právě proto se stal jednou z nejznámějších tváří poválečného vyrovnávání se s nacistickou minulostí.
Gudrun Himmlerová: dcera, která odmítla uvěřit
Zatímco Niklas Frank se od svého otce odvrátil, Gudrun Himmlerová udělala pravý opak. Byla jedinou legitimní dcerou Heinricha Himmlera, šéfa SS a jednoho z hlavních organizátorů holokaustu. Himmler ji zbožňoval. Oslovoval ji dětskou přezdívkou „Püppi“, pravidelně jí psal dopisy a snažil se s ní být v kontaktu i během války. Gudrun svého otce obdivovala stejně silně.
Gudrun Himmlerová (vpravo), dcera šéfa SS Heinricha Himmlera, s matkou během norimberských procesů v roce 1945.
Dochovaly se její deníkové záznamy z návštěvy Dachau. Zatímco dnes je Dachau symbolem nacistického teroru, tehdejší dvanáctiletá dívka si zapisovala dojmy z květinových záhonů, zahrad a obrazů vytvořených vězni. Netušila, co se za zdmi tábora skutečně odehrává.
Po válce byla společně s matkou zadržena Američany. Několik měsíců strávily v internačních zařízeních a Gudrun později vzpomínala, že právě toto období považovala za nejtěžší část života. Měla pocit, že je trestána za činy svého otce.
Na rozdíl od Niklase Franka ale nikdy nepřijala historický obraz Heinricha Himmlera. Po desetiletí tvrdila, že jeho jméno bylo očerněno. Aktivně podporovala organizace pomáhající bývalým příslušníkům SS a podílela se na aktivitách skupiny Stille Hilfe, která poskytovala pomoc odsouzeným nacistům. Dokonce podporovala i některé známé válečné zločince.
Historici často uvádějí Gudrun Himmlerovou jako příklad potomka, který se s minulostí nevyrovnal tím, že by ji přijal, ale tím, že ji odmítl.
Edda Göringová: dcera muže, který měl být Hitlerovým nástupcem
Když se v roce 1938 narodila Edda Göringová, její narození se stalo téměř státní událostí. Její otec Hermann Göring byl tehdy jedním z nejmocnějších mužů nacistického Německa. Zakladatel gestapa, vrchní velitel Luftwaffe a muž, kterého Hitler dlouho považoval za svého možného nástupce.
Edda vyrůstala v přepychu, který si většina Němců neuměla představit. Po válce se všechno zhroutilo. Göring byl v Norimberku odsouzen k smrti. Den před plánovanou popravou spáchal sebevraždu pomocí kyanidu. Jeho dceři bylo osm let.
Po celý život odmítala přijmout pohled veřejnosti na svého otce. Ne že by otevřeně hájila nacismus. Opakovaně ale zdůrazňovala, že Hermann Göring byl laskavý a milující rodič. V jejích vzpomínkách se neobjevoval architekt režimu, který rozpoutal válku a podílel se na perzekuci evropských Židů. Objevoval se člověk, který jí kupoval dárky a trávil s ní čas.
Právě tento rozpor se objevuje u mnoha potomků nacistických vůdců. Historie vidí zločince. Dítě si pamatuje otce.
Martin Bormann mladší: Hitlerův kmotřenec se stal knězem
Martin Bormann starší patřil k nejužšímu kruhu kolem Hitlera. Jako šéf stranické kanceláře NSDAP měl obrovský vliv na fungování nacistického státu. Jeho syn Martin Adolf Bormann mladší vyrůstal v samotném centru nacistické moci. Jeho kmotrem byl Adolf Hitler.
Po válce ale přišel téměř o všechno. Otec zmizel během pádu Berlína. Matka krátce nato zemřela. Z privilegovaného chlapce se stal sirotek. Namísto pokračování v otcových stopách se vydal zcela jiným směrem.
Přijal katolickou víru, vstoupil do semináře a stal se knězem. Později působil jako misionář v Africe. V rozhovorech otevřeně mluvil o potřebě vyrovnat se s minulostí své rodiny a několikrát se setkal s přeživšími holokaustu.
Jeho život bývá často uváděn jako jeden z nejvýraznějších příkladů odmítnutí nacistického dědictví.
Rolf Mengele: syn, který se s „Andělem smrti“ setkal až po desítkách let
Asi žádný nacistický lékař není známější než Josef Mengele. V Osvětimi prováděl brutální pokusy na vězních, zejména na dvojčatech. Po válce unikl spravedlnosti a desítky let se skrýval v Jižní Americe.
Jeho syn Rolf vyrůstal v přesvědčení, že jeho otec je mrtvý. Pravdu zjistil až mnohem později. V sedmdesátých letech odcestoval do Brazílie, kde se s Mengelim tajně setkal. Později vzpomínal, že našel starého, unaveného muže, nikoli monstrum z novinových titulků. Právě to pro něj bylo nejtěžší.
Historické dokumenty mu říkaly, že jeho otec byl válečný zločinec. Před ním ale seděl skutečný člověk a jeho vlastní rodič. Rolf Mengele později otevřeně přiznal, že otcovy zločiny neomlouvá. Současně ale nedokázal svého otce vydat úřadům. Tento vnitřní konflikt ho provázel po celý život.
Monika Hertwigová: dcera velitele, kterého proslavil Schindlerův seznam
Jméno Amon Göth zná mnoho lidí díky filmu Schindlerův seznam. Ve skutečnosti byl jeho skutečný předobraz snad ještě děsivější než filmová postava.
Jako velitel tábora Płaszów nechával vězně zabíjet často zcela svévolně. Svědci později vypovídali, že některé lidi střílel z balkonu své vily jen proto, že měl špatnou náladu. Jeho dcera Monika Hertwigová se narodila krátce před koncem války a svého otce nikdy skutečně nepoznala. Celé dětství však poslouchala od matky příběhy o údajně dobrém a nepochopeném muži.
Teprve jako dospělá začala pátrat po pravdě. Výsledkem bylo bolestné zjištění, že její otec patřil mezi nejbrutálnější velitele nacistických táborů. Na rozdíl od Gudrun Himmlerové se rozhodla tuto skutečnost přijmout. Veřejně se setkávala s přeživšími a otevřeně mluvila o tom, jak těžké bylo vyrovnat se s rodinnou minulostí.
Dědictví, které si nikdo nevybral
Příběhy těchto lidí mají společnou jednu věc. Nikdo z nich si svého otce nevybral. Přesto museli celý život žít s jeho jménem.
Někteří, jako Gudrun Himmlerová, zůstali věrní rodinné legendě až do smrti. Jiní, jako Niklas Frank nebo Monika Hertwigová, se rozhodli podívat pravdě do očí bez ohledu na to, jak bolestivá byla. Další se snažili zmizet z veřejného života a svou minulost už nikdy neotevírat.
Možná právě proto jsou jejich osudy tak fascinující. Nevyprávějí jen o nacismu. Vyprávějí o rodině, loajalitě, vině a o otázce, na kterou neexistuje jednoduchá odpověď: jak se člověk vyrovná s tím, že miloval někoho, koho dějiny označily za jednoho z největších zločinců své doby?
Zdroje:
Crasnianski, Tania: The Children of Nazis: The Sons and Daughters of Himmler, Göring, Höss, Mengele, and Others—Living with a Father's Monstrous Legacy. Arcade Publishing, New York, 2018.
Lebert, Norbert; Lebert, Stephan: My Father's Keeper: Children of Nazi Leaders—An Intimate History of Damage and Denial. Little, Brown and Company, Boston, 2001. Přeložil Julian Evans.
https://www.warhistoryonline.com/instant-articles/children-nazis-sons-daughters.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Gudrun_Burwitz
https://www.britannica.com/biography/Heinrich-Himmler
https://www.britannica.com/biography/Hermann-Goring
https://www.britannica.com/biography/Hans-Frank
https://www.britannica.com/biography/Josef-Mengele
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/trauma-syna-nacisty-odrazi-jeho-kniha-204744
