Článek
Dětské rituály jsou zvláštní. Někdy vypadají jako obyčejná hra, ale nesou v sobě starou moudrost.
Když se na hodinách sejdou stejná čísla, je to chvíle, kdy se čas zastaví.
Dva odrazy, dvě zrcadla – minulost a budoucnost se potkají v jednom bodě.
A tehdy má přání sílu.
Ne proto, že by to byla magie, ale protože se na okamžik soustředíme.
A kam se obrátí pozornost, tam proudí energie.
Možná už jsme dospěli, ale v tu chvíli si to dítě v nás může znovu plácnout do čela a pošeptat si:
„Přeju si světlo. Přeju si klid. Přeju si, abych si zase pamatoval(a), kdo jsem.“
Protože rituály jsou krásné právě tehdy, když je děláme s čistým srdcem –
a jedno malé ťuknutí do čela může být klidně poklepáním na bránu mezi světy.
Závěr:
Tak až příště uvidíte na hodinách dvě stejná čísla, nezapomeňte se pousmát.
Na chvíli se zastavte.
A v duchu si řekněte: „Všechno je v pořádku.“
