Hlavní obsah
Příběhy

Máte doma cigaretový kouř od sousedů? Nám stačila jednoduchá domluva

Foto: ChatGPT

Dva roky tiché války kvůli cigaretovému kouři z balkonu. Já chtěla větrat, soused chtěl kouřit. Hádky, uražené pohledy i zabouchnuté dveře nakonec vyřešila věc za pár korun. A možná nás naučila něco i o lidských vztazích.

Článek

Kouří vám soused do bytu? Jak jsme to vyřešili my.

Bydlení v bytovce je zvláštní disciplína.

Někdy máte štěstí na sousedy, kteří vám pohlídají balík, zalijí kytky a pozdraví vás s úsměvem. A někdy máte pod sebou člověka, který vykouří krabičku denně a vy máte pocit, že bydlíte přímo v popelníku.

Přesně to se stalo mně.

Pode mnou bydlí soused, silný kuřák. Zpočátku jsem si říkala, že to nějak vydržím. Jenže problém byl v tom, že já mám balkonové dveře prakticky pořád otevřené. Pracuji z domova, miluji čerstvý vzduch a nesnáším vydýchaný byt.

Jenže když si soused zapálil na balkoně a já si toho nevšimla hned, stačilo odejít na chvíli do jiné místnosti nebo venčit psa — a po návratu byl celý byt plný cigaretového kouře.

A ne trochu.

Úplně.

Záclony, peřiny, kuchyň, všechno načichlé.

Nejdřív jsem to řešila slušně. Pak méně slušně. Pak jsme spolu skoro nemluvili. On tvrdil, že je na svém balkoně. Já tvrdila, že já jsem zase ve svém bytě. Byla to taková tichá paneláková válka, která se táhla možná dva roky.

A pak přišlo řešení, které bylo až směšně jednoduché.

Zvonek.

Normální obyčejný bezdrátový zvonek za pár korun.

Soused má dole tlačítko. Když jde kouřit, zazvoní. Já si zavřu balkonové dveře. Za pár minut zase otevřu a život jde dál.

Nakonec jsme to vychytali ještě více. Zvonek do zásuvky dávám jen tehdy, když otevřu balkonové dveře, abych vlastně neměla souseda pod kontrolou pokaždé, když jde kouřit.

Možná to zní banálně, ale nám to změnilo život.

Přestali jsme se na sebe škaredě dívat. Přestali jsme se pomlouvat. Přestali jsme být protivní sousedi.

Pomáháme si, máme se lidsky rádi.

A víte, co mě na tom napadlo?

Jak strašně by se lidem ulevilo, kdyby existoval podobný zvoneček i na emoce.

Takové malé upozornění:

„Pozor. Teď přijde něco nepříjemného.“

„Pozor. Jsem unavený.“

„Pozor. Teď mluvím ze vzteku, ne z lásky.“

„Pozor. Tohle vás může zranit.“

Možná bychom si navzájem nevpouštěli do života tolik kouře. Jen tentokrát ne cigaretového, ale toho lidského.

A přitom někdy stačí opravdu málo.

Jedno tlačítko.

Trocha respektu.

A ochota hledat řešení místo vítěze.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz