Mýty první pomoci: Má celotělové křeče? Tak je to určitě epileptik

O čem tento článek bude: o křečích celého těla.

O čem tento článek nebude: o křeči v lýtku.

Celotělové křeče, překvapivě, postihují celé tělo. Tělo se nekontrolovaně škube a prohýbá. Ve většině případů stav přejde sám, a to do několika desítek vteřin. Křeče jsou totiž velmi energeticky náročná aktivita a člověk při nich moc nebo vůbec nedýchá. Jakmile tělu dojde kyslík, křeče ustanou.

Celotělové křeče nezpůsobuje jen epilepsie

Věděli jste, že křečovat může člověk z mnoha důvodů, nejen kvůli epilepsii? A že některé příčiny jsou životu nebezpečné i pro samotného zachránce?

Příčiny celotělových křečí

Jednou z nejčastějších příčin vzniku generalizovaných klonicko-tonických křečí je opravdu epilepsie. Ale zdaleka není jediná. Mezi další příčiny patří například: úraz hlavy, nízká hladina cukru u diabetiků, infarkt srdce, otravy nebo horečka u dětí.

No jo, jenže celotělové křeče může způsobit i elektrický proud. A je docela nepříjemné to zjistit až v momentě, kdy se křečujícího dotknete a zakřečujete si taky.

Takže než se vůbec vydáte do záchranné akce, zkuste se zastavit a rozhlédnout, zda by i vám nemohlo hrozit nějaké nebezpečí. Protože mrtvý zachránce už nikomu nepomůže.

Elektřina není psina

Záškuby celého těla může zapříčinit elektrický proud. Pokud někdo křečoval a je stále v kontaktu se zdrojem elektrického proudu, máte několik možností, co dělat:

• Lze shodit pojistky?

• Lze zdroj elektřiny dostat z dosahu postiženého? Ideálně něčím nevodivým? Kovová tyč není úplně šťastné řešení.

U člověka, jehož tělo prošlo úrazem z elektrického proudu, opět zkontrolujte vědomí (oslovení, zatřesení rameny), pokud nereaguje, zakloňte mu hlavu a zkontrolujte kvalitu jeho dechu. Pokud nedýchá/dýchá divně/nejste si dechem jisti, zahajte resuscitaci.

V případě, že se bojíte na dotyčného šahat, zavolejte záchranku. Poradí vám, co se dá dělat, než za vámi posádka dorazí. Protože jestliže je situace nebezpečná, jediná první pomoc, kterou ze zákona musíte poskytnout, je zavolání zdravotnické záchranné služby.

Dráty vysokého napětí

Tak tady si dejte velký pozor a ke spadlým drátům vysokého napětí se raději nepřibližujte. Protože úraz proudem může nastat i z větší vzdálenosti.

Křeče jsou pěkná otrava, CO?

Slyšeli jste někdy o otravách oxidem uhelnatým (CO)? Tenhle plyn je pěkný prevít. Vzniká například při spalování (tam je ale cítit a vidět díky ostatním zplodinám) nebo u porouchané karmy.

Karma není zdarma

Karmu neboli plynový průtokový ohřívač vody, můžeme najít v koupelnách nebo třeba kuchyních. Pokud je karma porouchaná, tak začne oxid uhelnatý nekontrolovaně unikat do okolí. Problém nastává ve špatně větraných místnostech (koupelna, sklep), kde se plyn nahromadí. A největší riziko CO spočívá v tom, že není cítit, takže si počínající otravy nemusíme všimnout včas.

Pokud jste šťastným vlastníkem karmy, měli byste jí nechávat pravidelně kontrolovat. A je s výhodou si pořídit hlásič CO, který vás na unikající plyn zavčas upozorní.

Oxid uhelnatý? A můžu ho vidět?

Oxid uhelnatý není vidět a sám o sobě nijak nezapáchá. V těle se váže na hemoglobin, ke kterému má vyšší přilnavost než kyslík a také jeho vazba s hemoglobinem je asi 210× silnější. Proto mohou být příznaky otravy různé v závislosti na koncentraci CO v těle: bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, celotělové křeče, bezvědomí, smrt.

Pokud se vrhnete bezhlavě zachraňovat křečujícího člověka do místnosti, kde uniká CO, začnete se pomalu (nebo rychle) otravovat taky.

Tak co mám teda dělat? Nechat ho tam?

První pomoc v takovémto případě může vypadat různě.

• Máte možnost otevřít okno a vyvětrat?

• Je možnost dotyčného po dokřečování odtáhnout z kontaminované místnosti?

• Leží ve vaně a je nemožné ho z vany rychle nedostat? A venkovní okno v místnosti není? Pak je možné, že první pomoc zůstane jen u volání 155 a čekání.

• Jdu tam pro něj, i když vím o možném nebezpečí. Přijímám tedy riziko. I to je varianta, i když ze všech variant ta nejméně bezpečná.

Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv formu první pomoci, zastavte se předtím, než se vrhnete do akce. Dejte si několik vteřin na zamyšlení, co budete dělat. Otráveni toho už moc nevymyslíte.

A zavolejte si záchranku, ať o vás ví.

Křečuje? Tak přece nemůže mít infarkt…

A světe div se, může. Valné většině srdečních zástav před bezvědomím předchází krátká epizoda celotělových křečí. Postižený nebude křečovat dlouho, budou to řádově vteřiny, ale ke zmatení zachránců to bohužel postačí.

Infarkt není epilepsie…

Proč je tak důležité nenalepit na křečující osobu nálepku on je jen epileptik? Protože epileptik se po křečích začne pomalu probírat. Člověk se srdeční zástavou se po křečích už neprobere. Takže všem lidem po celotělových křečích zakloňte hlavu a zkontrolujte, jak dýchají.

Febrilní křeče

Celotělové křeče při vzestupu horečky jsou typické pro dětské pacienty, nejčastěji se objeví u dětí v rozmezí od 6 měsíců do 6 let. Postihují zhruba 2-5 % všech dětí. Riziková je teplota kolem teploty 38,5 oC nebo rychlý teplotní vzestup. Při první atace je první pomoc totožná, jako u jiných celotělových křečí: křečím nebraňte, volejte 155, po křečích kontrolujte dech. Navíc děti můžete po křečích chladit, pokud máte možnost. Kontrola dechu by ale měla zůstat vždy vaší prioritou č. 1. V případě, že dítě jednou epizodou těchto křečí projde, vám pediatr doporučí chlazení a antipyretika již při stoupající teplotě a SOS léky při déle trvajícím záchvatu (diazepam rektálně).

Tak, právě jste se dozvěděli něco o příčinách celotělových křečí.

O první pomoci a dalších mýtech provázející celotělové křeče si můžete přečíst v dalším článku:

Shrnutí:

Zdroje:

Kurzy první pomoci ZDrSEM

www.wikiskripta.cz

https://www.pediatriepropraxi.cz

https://www.pediatriepropraxi.cz/artkey/ped-200104-0005_Febrilni_krece.php?back=%2Fsearch.php%3Fquery%3Dfebriln%25ED%2Bk%25F8e%25E8e%26sfrom%3D0%26spage%3D30