Ze života anesteziologa: PCI aneb Jak se v nemocnici zachraňuje srdce s infarktem

O tom, jak rozpoznat infarkt srdce a jaká je první pomoc, jste se již dozvěděli v článku:

Vše to začíná příznaky. Divná bolest na hrudníku? Nevysvětlitelná náhlá bolest zad či horní části břicha? Tak šup, zavolat 155.

V nemocnici je potřeba udělat vyšetření, která infarkt dokáží potvrdit: EKG, echo, rentgen, vyšetření specifických ukazatelů z krve.

A v neposlední řadě vyšetření srdečních (=koronárních) cév, při kterém dokážeme ucpanou trubku rovnou zprůchodnit!

Tento zákrok se jednoduše nazývá perkutánní koronární intervence (PCI). Pomocí něj se nejen dokáže prokázat přesné místo, kde se zúžení či uzávěr v koronární cévě nachází, ale dá se i okamžitě vyléčit.

Jak? Pomocí drátků, balónků a pružinek. A v neposlední řadě pomocí pár šikovných doktorských ručiček.

Nejprve je potřeba zvolit vstup, kudy všechny potřebné hračičky dostaneme do pacientova těla. Nejčastěji se kanyluje radiální tepna (na vnitřní straně zápěstí) nebo tepna v třísle.

Do tohoto cévního vstupu se aplikuje kontrastní látka. Díky ní dokážeme zobrazit všechny cévy na srdci a hlavně najít tu, která je aktuálně zúžená nebo ucpaná a které je potřeba pomoct.

Když už víme, která z cév je ucpaná, můžeme zahájit její záchranu.

V první řadě k tomu potřebujeme doktora, který se na tento typ zákroků specializuje – intervenčního kardiologa. Tenhle člověk je machr v oboru a s drátky to opravdu umí.

Při záchraně srdce je potřeba drát, po kterém se budou posouvat další katetry, zavést cévním systémem až k samotnému srdci. Zavede se do kanyly, kterou už máte bodnutou na zápěstí nebo v třísle.

Drát nám poslouží jako taková kolejnice pro transport dalších hraček, je to taková GPS pro doktory.

Po vodícím drátku se do cévního systému zavede dlouhá dutá hadička – katetr.
Na jednom konci ukrývá unikátní splasklý balónek.

V momentě, kdy je endovaskulární katetr na správném místě uvnitř srdce (ověřeno pomocí RTG snímku), je možné balónek nafouknout.

Proč se to dělá? Nafouknutím balónku se rozruší místní aterosklerotický plát (rozuměj – bordel tuku, který se za léta v cévě ukládal), čímž se trubka zase zprůchodní.

Tady by mohl zákrok končit, ale většinou následuje ještě jeden krok, který zabrání opakovanému ucpání daného místa.

Po drátku se k srdci zavede další katetr, na jehož konci je na balónku nasazený stent.
To je kovová věcička připomínající pružinku z propisky (ne, nezvládnete si ho vyrobit doma, i když jste šťastným vlastníkem obchodu s psacími potřebami).

Stent se v neroztaženém stavu dopraví k již zprůchodněné cévě. Pak už jen stačí opět nafouknout balónek, který tím roztáhne i stent. Po odfouknutí balónku stent zůstává na svém místě a srdce se raduje, že má zase dostatek tekoucí krve.

Mám pro vás dobrou zprávu – výše popsaná procedura nijak zvlášť nebolí.
Všechny bolestivé body je operující doktor schopen umrtvit lokálními anestetiky.
Pokud je však pro vás představa nečinného ležení s chirurgem–instalatérem v zádech nepředstavitelná, dokážeme vás na celý zákrok přiuspat – ať už jen formou sedace („léky oblbováky“), nebo výjimečně i anestezie celkové.

Zajímají vás další vyšetření, která se v nemocnici na pacientech provádějí? Neváhejte si o jejich zpracování (formou článku) napsat do komentářů.