Ze života anesteziologa: AED- defibrilátor aneb jak se stát doktorem Frankensteinem snadno a rychle

AED – automatizovaný externí defibrilátor – je mašinka, která umí nejen podávat bleskurychlé elektrické výboje, ale taky se sama rozhodne, jestli ho dané srdce vůbec potřebuje.

AED se skládá z:

Při zástavě krevního oběhu – tedy v momentě, kdy člověk ztratí vědomí a jeho krev přestává kolovat po těle – srdce nemusí jen nečinně stát (tomuto stavu doktoři říkají asystolie). Někdy se ještě trochu hýbe. A pokud jeho pohyby tančí v rytmu komorové fibrilace nebo bezpulzové komorové tachykardie (překlad do lidštiny = prostě se nesynchronizovaně třepe), dokáže jej elektrický výboj zrestartovat a vrátit mu správný rytmus.

Defibrilátor je tedy pojmenován podle své funkce – zruší fibrilaci srdce. (Ano, někdy je medicína až takhle nudně logická.)

Podmínky jsou jednoduché:

AED najdete na veřejných místech, kde se pohybuje mraky lidí – nádraží, stadiony, obchodní centra (hlavně před Vánoci, kde málem potřebuje resuscitaci každý), letiště, některé stanice metra.

Hledejte zelenou ceduli se srdíčkem a bleskem. Mrknout můžete i do aplikace Záchranka, kde najdete (mimo jiné) mapu nejbližších AED. Vyplatí se to znát – nikdy nevíte, jestli se zrovna při nakupování rohlíků proměníte na superhrdinu.

Pokud vás v tom ostatní kamarádi/kolegové nenechali vykoupat a je vás nyní u resuscitovaného více, někdo z lelkujících může vyběhnout a AED donést.

Otevřete krabičku nebo zmáčkněte tlačítko start. Přístroj na vás začne mluvit, tak se nelekejte (někdy je fakt hlasitý), pozorně ho poslouchejte a řiďte se jeho pokyny.

Nejprve budete muset roztrhnout obal s elektrodami, vyjmout je a nalepit na holý hrudník pacienta. Z toho vyplývá:

Ke své správné funkci potřebuje defibrilátor 2 elektrody. Kam s nimi? Na pacienta, lepí se na místa, která jsou znázorněna na každé z nich obrázkem- jedna patří vpravo pod klíční kost, druhá vlevo pod prso. V této poloze je mezi elektrodami dlouhá osa srdce. Variant lepení je sice více, avšak tato pozice je nejvýhodnější. Pokud má pacient hodně chlupatý hrudník, dají se elektrody nalepit do podpaží do úrovně bradavek.

Obě elektrody jsou spojené kabelem s defibrilátorem.

Máte nalepeno? Skvěle, za odměnu od AED dostanete další pokyn.

Teď teprve nastal čas na chvíli přerušit resuscitaci. Do téhle doby jste stále hrudník statečně mačkali- i během „svlékání“ pacienta, i během nalepování elektrod, že ano? Pravděpodobně už je i jasnější, proč na použití AED musí být více zachránců- ono to v jednom prostě všechno dělat nejde.

Teď tedy dejte ruce pryč, AED potřebuje chvilku klidu na to, aby se rozhodlo, zda pacietovu srdci pomůže elektrický výboj.

Ne každý srdeční rytmus se dá napravit elektrickým výbojem- například pokud jde o již zmiňovanou asystolii. Proto se AED někdy může rozhodnout, že výboj nepodá. V takovém případě vás vyzve, abyste se vrátili k resuscitaci.

Pokud je rytmus srdce defibrilovatelný (pro zvýdavé hlavičky jde o bezpulsovou komorovou tachyardii či komorovou fibrilaci), AED vám oznámí, že se rozhodlo podat elektrický výboj. Na to je potřeba, abyste zmáčkli blikající tlačítko. A předtím je potřeba, aby se nikdo pacienta nedotýkal, jinak dostane pecku taky. A to vážně nechcete. Au.

„Výboj byl podán. Zahajte resuscitaci.“

Takže žádné čekání, žádná kávička – po výboji okamžitě zpět na hrudník. Resuscitace je maraton, ne sprint na 300 metrů, tak nažhavte svaly a vydržte.

Každé 2 minuty vás AED v resuscitaci přeruší, aby si překontrolovalo, co se aktuálně s pacientovým srdcem děje. Poté vám ne/doporučí podání dalšího elektrického výboje.

Některé defibrilátory mají takzvaný dětský režim, který je potřeba aktivovat – buď si jej zvolíte hned při spuštění přístroje, nebo je potřeba do stroje zasunout speciální kartu (dětský klíč). AED v dětském režimu redukuje velikost výboje – dětskému srdci stačí na restart menší energie.

Pokud AED dětský režim nemá, poraďte se se záchrannou službou, zda to na dítě lepit máte či ne (někdy to je s výhodou, někdy to nedává smysl – třeba u novorozence).

Elektrody se na dětském hrudníčku nesmí navzájem dotýkat – proto se někdy lepí do alternativní polohy: jedna na hrudní kost a druhá mezi lopatky.

Dětských resuscitací naštěstí není mnoho. A většina z nich ke kvalitní resuscitaci AED nepotřebuje – ve valné většině případů se nejedná o problém se srdcem, ale o poruchu dechu (dušení cizím tělesem, tonutí). Proto je tak důležité do dětí během resuscitace hlavně dýchat a ne se zdržovat s hledáním AED.

Kdepak! AED je navržené tak, aby ho zvládl ovládat opravdu každý, i Pepa po cestě z hospody. A pro hodně ovíněného Pepu některá AED mají dokonce obrazovku, na kterou promítají obrázky.

Použití AED je jednoduché. Nebojte se ho a použijte ho, pokud vás k tomu vyzve dispečer. A pokud máte pořád obavy – zajděte si to vyzkoušet nanečisto na kurz první pomoci. Tam si vyzkoušíte, že ovládnout AED je snazší než složit skříňku z IKEI.

Zdroje

ERC guidelines 2021

ZDrSEM- praktické kurzy první pomoci