Článek
No, překvapivě, není tomu tak.
Alergická reakce ve stavu problémů s dechem se říznutím do krku nevyřeší (dýchací cesty jsou oteklé a zúžené celé, nejen v místě „nad řezem“) a steak se z průdušnice nejsnáze dostane údery do zad a Heimlichovým manévrem.
Pojďme se podívat, co to to řezání do krku je a kdy se hodí jej využít.
Řezat do někoho není jen tak. Chce to zkušenosti, znalosti anatomie a povědomí o možných komplikacích.
Co to teda je
Řezáním do krku se mohou myslet hned čtyři úkony:
- koniotomie
- koniopunkce
- tracheostomie
- dekapitace.
Koniotomie a koniopunkce
Jsou to urgentní výkony provádějící se většinou rychle a pod stresem. Protíná se při nich struktura na krku Ligamentum Conicum- vaz spojující chrupavku štítnou (známou také jako dobře viditelný „ohryzek“ u mužů) a chrupavku prstencovou na průdušnici. Rozdíl v těchto dvou metodách je, že jedna se dělá řezem skalpelu (-tomie), druhá se dělá vpichem tlusté, hoooodně tlusté, jehly (-punkce).
Obě metody se hodí pro situace, kdy nám jde o čas. Na druhou stranu- nejsou dlouhodobě funkční, takže se musí brzy převést na stabilnější zajištění dýchacích cest.
Tracheostomie
Tato metoda, na rozdíl od předchozích, vyžaduje čas, přípravu a zkušenosti. Cílem je sledem několika kroků udělat vývod z trachey (průdušnice). Tato metoda se řadí mezi dlouhodobé, pacienti mohou s tracheostomií žít až do smrti. Její provedení vyžaduje čas, ve výsledku může trvat desítky minut. Ale nebojte, nedělá se při vědomí.
Kdo to dělá
Jak už je asi jasné, tyto metody nepatří do rukou laikům/nadšencům nemocnice Chicago Hope. Ani doktoři to neumí všichni. Cvičení jsou v tom doktoři z ORL, někteří chirurgové, anesteziologové, intenzivisté, doktoři na záchrance. A věřte mi - i oni z toho mnohdy mají stažené půlky.
Proč to nepatří do ruky Frantovi z trafiky
Řezání a píchání v oblasti krku není zrovna nejbezpečnější aktivita pro dlouhé zimní večery. Tak například protože:
- Je tu krkavice, 1 cm tlustá céva pumpující skoro 2 litry krve za minutu. Do té nechcete omylem říznout.
- Ty krkavice jsou na krku dvě.
- Pak tu jsou dvě velké tlusté žíly a asi 40 menších.
- Jsou tu i nervy- jako třeba nervus laryngeus recurens- při jeho oboustranném přerušení přestanete ovládat hlasivky (nemluvíte, nedýcháte), čemuž se taky neříká zrovna výhra.
Kdy to použijeme
Většina lékařů doufá, že nikdy.
Situace, kdy se po těchto metodách sahá, jsou například nemožnost zajištění dýchacích cest u pacienta, který nezvládne sám dýchat (úrazy obličeje, otok horních dýchacích cest, popáleninové trauma dýchacích cest, bezvědomí s poruchou dechu).
Naštěstí existuje hned několik metod, které zajistí dýchání i bez takového rizika, jako je řezání do krku. To si schováváme až jako poslední možnost.
Vybavení
Na tyto druhy výkonů potřebujeme speciální nástroje jako: skalpel, jehly, chirurgické šití, nějaké udělátko na dýchání (tracheostomickou kanylu, orotracheální rourku), v neposlední řadě třeba desinfekci či sterilní rukavice.
Takže bohužel, s tupým nožíkem, dědovou slivovicí a kusem propisky moc funkční parády neuděláte. Ale patologům jistě zpestříte den.
Závěrem
Řezání do krku není sranda a pro laické ruce se nehodí. Zachránit život se dá naštěstí i snadněji. Zkuste si to třeba na nějakém z praktických kurzů první pomoci od ZDrSEMu.
Zdroje
Larsen Reinhard- Anesteziologie
Paul G. Barash- Klinická anesteziologie
Praxe anesteziologa v nemocnici
www.zdrsem.cz
