Článek
Když si někdo představí nejšpinavější věc v domácnosti, nejspíš ho jako první napadne spodní část záchodového prkénka. Jenže realita je, bohužel, mnohem nechutnější — a zároveň daleko blíž našim ústům.
Kuchyňská houbička na nádobí
Máme ji doma všichni. Kuchyňská houbička nabízí ideální podmínky pro množení možných, nemožných i všemožných bakterií: vlhko, teplo, zbytky potravin. A my si s ní klidně čistíme talíře. Dobrou chuť! [1]
Co všechno žije v houbičce na nádobí:
- Escherichia coli (E. coli)
Běžně žije ve střevech lidí a zvířat. Do houbičky se může dostat například z neumytých rukou po toaletě nebo přes kontaminované maso. Může způsobit průjmová onemocnění.
- Salmonella
Stejně jako E. coli pochází nejčastěji z nedostatečně tepelně upraveného masa nebo vajec. Do houbičky se dostane, pokud ji používáte i na jiné věci než jen nádobí — třeba na utření stolu, podlahy, prkénka po syrovém mase.
- Campylobacter
Další „fešák“, tentokrát ze syrového kuřecího masa. V houbičce a na kuchyňském povrchu si přímo libuje. I tento uličník může způsobit nepříjemné zažívací potíže.
- Acinetobacter, Moraxella
V neposlední řadě další dávka průjmu.
Co s tím?
- Houbičku pravidelně měňte (ideálně každý týden).
- Můžete ji dezinfikovat (nebo prostě vyhodit a vzít si čistou).
- Nepoužívejte ji na všechno, ale jen na nádobí.
- Na nádobí od syrového masa mějte jinou houbičku.
Klávesnice a mobilní telefon — tichá bakteriální párty pod vašimi prsty
Víte, co všechno se skrývá mezi klávesami? Staré obědy, zbytky kůže, psí chlupy… A s mobilem jste dnes již byli i na toaletě, že ano? Není divu, že se na něm vyskytují stejné bakterie jako na záchodovém prkénku. Není tedy od věci ho sem tam skamarádit s dezinfekcí.
Zubní kartáček
Je jistě skvělé, že si čistíte zuby. Pokud však máte kartáček ve stejné místnosti jako toaletu (a při splachování nezavíráte záchodové víko), můžete si každé ráno a večer obohatit svůj pečlivě opečovávaný chrup nejen o fluor, ale i o bonus fekálních bakterií zdarma.
Kapky při splachování záchodu mohou doletět do vzdálenosti 1,5 až 2 metrů od toalety. [2] Šíří se nejen přímo, ale i směrem vzhůru a mohou se usazovat na okolních površích — například na kartáčcích, ručnících či poličkách. [3]
WC kapky mohou obsahovat bakterie a další mikroorganismy (tzv. „toaletní aerosol“).
Řešení? Snadné. Zavírejte víko toalety před spláchnutím, aby se šíření kapének minimalizovalo.
Kuchyňské utěrky
Vlhké, se zbytky jídla, vyměněné a vyprané „jednou za čas“. Pokud jsou v těsné blízkosti dřezu, pravděpodobně v nich bydlí malý bakteriální Disneyland.
Madla, kliky a vypínače
Po příchodu domů si sice myjeme ruce, ale na co všechno sáhneme předtím? Kliky, vypínače, psí hlava, šatní skříň, telefon…
Po návštěvě toalety je to podobné. Prkénko, klika, vypínač.
Ovladač na televizi
Předmět, který denně osahá celá rodina. Přepínání kanálů? Kdo by si předtím myl ruce, i když je má zrovna od večeře? Navíc se ovladač zpravidla čistí jen tehdy, když ho oslintá pes či dítě ,nebo když upadne do polévky či nočníku.
Shrnutí
Není třeba hned propadat panice nebo mít náběh na OCD (obsedantně kompulzivní poruchu). Bakterie z vypínače na toaletě ještě nikoho nezabily. A imunitu je dobré čas od času potrénovat.
Je ale fajn vědět, na co si dát při vánočním úklidu pozor — a že i kliku od záchodu se vyplatí jednou za čas umýt.
Zdroje:
[1] https://www.nature.com/articles/s41598-017-06055-9
[2] https://www.nature.com/articles/s41598-022-24686-5
[3] https://magazin.aktualne.cz/kuriozity/proc-byste-meli-pokazde-pri-splachnuti-sundat-poklop-vedci-p/r~9733f4b0779c11ed8b4e0cc47ab5f122/
https://www.nature.com/articles/s41598-024-61039-w
