Článek
Mezi lidmi, pro které je obtížné rozlišovat mezi skutečností a dezinformací často rezonuje argument, kterým se snaží obhajovat ruskou okupaci Ukrajiny. Tímto argumentem je Stepan Bandera a jeho polovojenská skupina, která působila na území Ukrajiny v období 2. světové války. Je mu vyčítáno, že se přidal k nacistickému Německu, což je fakt. Bandera se svými jednotkami chtěl využít spojenectví s Německem ke svému boji proti Sovětskému svazu a zajistit tak Ukrajině nezávislost. To by se dalo pochopit, ovšem během svých tažení pořádal i pogromy na Židy, Poláky a volyňské Čechy. Odhaduje se, že řádění jeho Ukrajinské povstalecké armády má na svědomí okolo 100.000 obětí. Problematické je i jeho vnímání v současnosti, kdy má na řadě míst Ukrajiny sochu, nebo jsou po něm pojmenovány ulice v některých městech. Bandera ale nebyl jediný, kdo se v tomto temném období dějin přidal na stranu nacistů. Například u Stalingradu po boku s Němci bojovali i Rumuni, Italové, Maďaři, nebo Chorvati. Fašistickým státem bylo i Španělsko v čele s generálem Francem a v počátcích 2. světové války bylo spojencem Hitlerova Německa i Finsko. Ale zřejmě byste dnes v Itálii nenašli Mussoliniho ulici, ve Španělsku Francovo náměstí, nebo v Berlíně sochu Hitlera.
Svého „Banderu“ ovšem mělo i Slovensko v osobě Andreje Hlinky, nebo jeho následovníka Josefa Tisa. Hlinka založil a vedl Hlinkovu slovenskou lidovou stranu, HSĽS, kterou finančně podporoval i nacista K. H. Frank, který později nechal vypálit Lidice. Po vzoru Hitlera a jeho Hitlerjugend Hlinka dokonce zavedl Hlinkovu mládež. Po jeho smrti se strany ujal Josef Tiso a po dobu svého panování bylo ze Slovenska deportováno do táborů smrti okolo 60 tisíc lidí. A jaký že je dnešní postoj Slovenska k těmto historickým osobnostem? Po Hlinkovi jsou na Slovensku pojmenovány ulice a druhé nejvýznamnější státní vyznamenání udělované Slovenskou republikou, Řád Andreje Hlinky. U Tisa proběhla snaha prohlásit ho za blahoslaveného.
Najdeme-li v naší společnosti skupinky lidí, kteří schvalují agresi vůči Ukrajině, protože Bandera, pak není pochyb, že stejní lidé podpoří i následnou denacifikaci Slovenska, protože Hlinka. Žádný dvojí metr, na který tak často a rádi upozorňují myslitelé české dezinformační scény. Ovšem napadlo by dnes někoho označit Slovensko za fašistický stát? Asi stěží. Proč tedy ti stejní lidé, na základě úplně stejných argumentů, za fašistickou označují Ukrajinu? A proč by denacifikaci měl vykonávat zrovna stát, ve kterém je krajní pravice velmi silně zakořeněná a státem podporovaná a socha největšího masového vraha v jeho dějinách stojí na nejznámějším náměstí v zemi?
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Andrej_Hlinka
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jozef_Tiso
https://www.stoplusjednicka.cz/myty-kolem-banderovcu-kdo-byl-ve-skutecnosti-stepan-andrijovyc-bandera
