Článek
Když jsem si přečetla článek autora vystupujícího pod přezdívkou „Batuzkar,“ musím uznat, že je skutečně zajímavě napsaný a s jeho obsahem víceméně souhlasím. Ovšem jakožto člověk, co se více než tři roky zajímal o ukrajinskou historii a má i jistý osobní vztah k momentálnímu dění, bych ráda pár skutečností doplnila.
Jde mi hlavně o diskuzi, která se pod příspěvkem rozjela. Už v tom totiž plave i Lenin anebo chudák Jan Žižka. „Bandera, nebandera,“ obhajovat válku na Ukrajině nelze. Ovšem popírat nebo zlehčovat zvěrstva banderovců se taktéž nedá. Tak si to pojďme rozebrat od píky.
Okénko komplikované ukrajinské historie
Historie Ukrajiny je složitá, obzvláště ve 20. století. Kdybych to tu měla celé rozepisovat, byli bychom tu ještě za týden. Pokud vás tato problematika zajímá do hloubky, určitě doporučuju knihu „Ukrajinské 20. století,“ kterou u nás v češtině vydalo nakladatelství Academia. Autor Volodymyr Vjatrovyč zde rozkrývá utajované spisy ze sovětského archivu o politických vězních a zároveň rozebírá vztahy Ukrajiny s ostatními národy. Kniha má (nečekaně) přes 700 stran.
Když to nějak shrnu, aby se to vešlo do článku, řekněme, že kořeny dnešní problematiky sahají do roku 1917, tedy období bolševických revolucí a ruské občanské války. Na území Ukrajiny působilo několik armád, probíhaly boje s Poláky, Němci, Sověty a mezitím vzniklo několik státních útvarů, jako například i má oblíbená Anarchistická republika „Machnovščyna,“ která zanikla v roce 1921.
Rozdělení Ukrajiny ve dvacátých letech mezi Polsko, Sovětský svaz, a zčásti i Československo a Rumunsko odstartovalo emigraci, a díky tomu došlo ke vzniku organizace, jež měla hájit práva emigrovaných Ukrajinců a zároveň mělo dojít ke vzniku samostatné Ukrajiny. Tak se zrodila Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), k níž se v roce 1929 připojil i onen obávaný Stěpan Bandera.
Zpočátku tedy OUN fašistická rozhodně nebyla. Mezi jejími členy se navíc nacházela spousta obyčejných lidí, kteří pouze chtěli bojovat za nezávislost nebo se stavěli proti zločinům, jako byl uměle vyvolaný hladomor, Sověti často rádi zneužívali členství v organizaci k následným politickým procesům. Ovšem od chvíle, co se ještě před vypuknutím druhé světové války OUN s nacistickým Německem spojila, je to složitější. V zahraničním vedení organizace vzniklo radikální křídlo, kde byli právě nechvalně známí Stěpan Bandera a Roman Suchevyč. Během napadení SSSR nacistickým Německem se jednotky OUN střetly s Rudoarmějci a ve Lvově vyhlásily nezávislou Ukrajinu. Poté začala etnická čistka, která si vyžádala přes osm tisíc obětí, včetně samotných Ukrajinců. Nutno dodat, že nezávislá Ukrajina se nelíbila ani Hitlerovi, který následně poslal Banderu do koncentračního tábora. Takže tady kamarádíčkování Stěpana a Adolfa končí.
Na přelomu roku 1942 a 1943 byly jednotky OUN přeměněny v tzv. Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) nazývanou „banderovci.“ A právě ti stojí za nechutnou genocidou ve Volyni, jíž historie zná pod názvem „Volyňský masakr,“ který si vyžádal tisíce obětí, zejména Poláků. Tehdy i Němci docela koukali, čeho jsou banderovci schopní. Zvěrstva jako uřezávání končetin, vraždění kojenců, těhotných žen, stahování z kůže za živa atd. údajně dobře mapuje polský film Volyň režiséra Wojciecha Smarzowského, ovšem osobně jsem ho neviděla, takže nemůžu hodnotit.
Každá země měla svého „fašouna“
Fašistické hnutí v období před a během druhé světové války měla snad každá země, dokonce i my Češi. Jmenovalo se Národní obec fašistická a v čele stál jeden z hlavních velitelů československých legií v Rusku, generál Radola Gajda. Na Slovensku byl zase Hlinka.
Co se této osobnosti týče, musím se přiznat, že zas tolik o ní nevím. Ovšem nikde jsem nenašla, že by zmasakroval tisíce civilistů. To až Jozef Tiso, který po Hlinkově smrti v roce 1938 převzal vedení strany, poslal do koncentračních táborů 58 000 Židů.
Ať se ale dělo, co se dělo, na vše existuje více úhlů pohledu. Koneckonců, kdo je pro jednoho terorista, pro druhého může být bojovník za svobodu. Ovšem kdo se dívá na věc objektivně dnešníma očima, tak ví, že historie nikdy není černobílá a je třeba si uvědomit, že nelze ospravedlňovat něčí mordy tím, že někdo jiný byl větší zvíře. Stalin, Hitler, Bandera… jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. To, že jeden okupoval druhého, neznamená, že tomu druhému promineme vraždění nevinných lidí.
Možná jsem příliš ostrá, ale vzhledem k tomu, že se zvěrstva banderovců týkala přímo mého předka, nad tím prostě nemůžu přimhouřit oko. Ulice by se prostě neměly pojmenovávat po lidech, kteří mají na svědomí genocidu. Ani po fašistech.
Hlinka vs. Bandera dnes
Když už jsem se tu zmiňovala o těch „dnešních očích“ a pojmenovávání ulic, je třeba se zaměřit ještě na jednu věc, a to jak kult historických osobností zasahuje do dnešní doby. Neonacismus je problém snad každé země, včetně Česka. Opět ale platí, že někde víc a někde míň.
Porovnáme-li si Slovensko s Ukrajinou, je třeba si připustit, že se situace značně liší. Řekla bych, že co tak mé antifašistické očko vypozorovalo, na Slovensku se extrémismus celkem potírá. Hlinka je tak nějak ve fázi „okej, dobrej týpek,“ a až na těch pár „fašounků“ okolo pana Kotleby je vše pod kontrolou. Ovšem na Ukrajině to jednu dobu, přiznejme si, bylo trochu horší.
Na obranu země zasažené jednou z nejodpornějších lidských katastrof, je třeba říci, že problémy související s nepokoji a válkou, která započala v roce 2014, si prostě vyžadovaly řešení a nikdo nemohl tušit, kam to dojde. Mluvím o zformování dobrovolnických pluků jako například Azov, kde se nakupili pravicoví extrémisté i ze zahraničí, a to bohužel vrhlo na Ukrajinu negativní světlo na dalších několik let. Všechny dobrovolné pluky už ale prošly reorganizací a radikálové tedy údajně dostali červenou. Psal o tom v roce 2022 například iROZHLAS.
Důvod, proč to tu zmiňuji, je ten, že o Azovu a dalších batalionech mluví ruská média možná víc než o „strašidélku Bandera.“ Na celé té „denacifikaci“ je ale úsměvné to, že sami Rusové mají dost máslo na hlavě, protože extrémisté se pohybují i v separatistických řadách a co si budeme, všichni víme, co je nechvalně známá Soukromá vojenská společnost Wagner, že? Zkrátka, jak už jsem říkala, každá země má své nácky. Označovat tedy na základě několika zakuklených chuligánů celou zemi jako nacistickou a ospravedlňovat tím útok na ni a válečné zločiny, je jen nechutná eskalace propagandy, což myslící člověk vidí.
Zároveň mi ale nepřijde v pohodě dělat z batalionů svaťoušky. Kdysi dávno (2020) jsem měla tu možnost s pár členy jedné jednotky mluvit (nedělám si srandu) a od té doby mám na ně svůj názor, který mi nikdo nevymluví. Koneckonců, mnoho válečných zločinů z obou stran je veřejně známých, například ve zprávách Amnesty International. Opravdu mě zamrzelo, když byla tato nezávislá neziskovka bojující za lidská práva absolutně neopodstatněně označena jako „proruská.“
Válka je prostě zločin i kdyby padaly trakaře
Na závěr můžu snad jen říci, že válka je ostudný zločin proti lidskosti, který je třeba odsoudit a je úplně jedno, čím ho kdo obhajuje, protože je neobhajitelný. Už deset let umírají nevinní lidé úplně zbytečně a je mi fakt zle, když vidím, jak se někteří chytají propagandy a nepřemýšlí. Važme si toho, že na našem území vládne mír a modleme se, ať to utrpení našich slovanských bratrů také co nejdřív skončí.
Zdroje:
V'JATROVYČ, Volodymyr. Ukrajinské 20. století: utajované dějiny. Přeložil Rita KINDLEROVÁ. Historie. Praha: Academia, 2020. ISBN 978-80-200-3086-3.
Volyňský masakr: https://www.expres.cz/zpravy/volyn-volynsky-masakr-polsko-ukrajina-ceska-televize.A180910_160140_dx-zpravy_stes (2018)
Azov reforma: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/valka-na-ukrajine-rusko-pluk-azov-krajni-pravice-vojenska-jednotka_2204270615_aur (2022)
Neonacismus v batalionech: https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-azov-proti-sparte-zlociny-radikalu-na-donbase-40392735 (2022)
Amnesty International zpráva z roku 2014: https://www.amnesty.org/en/latest/news/2014/09/ukraine-must-stop-ongoing-abuses-and-war-crimes-pro-ukrainian-volunteer-forces/ (2014, angličtina)
Prohlášení Amnesty International 2022: https://www.amnesty.cz/zprava/5499/prohlaseni-amnesty-k-novemu-vyzkumu-o-ukrajine
OUN: https://cs.wikipedia.org/wiki/Organizace_ukrajinsk%C3%BDch_nacionalist%C5%AF
Hlinka: https://cs.wikipedia.org/wiki/Andrej_Hlinka
Dějiny Ukrajiny: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Ukrajiny
Jozef Tiso: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jozef_Tiso
