Článek
Před několika dny jsem uveřejnil článek týkající se bezhotovostního styku a hlavně akceptace, nebo neakceptace platebních karet obchodníky, převážně tedy provozovateli restaurací. Diskuze k tomuto článku se nečekaně rychle naplnila argumenty pro i proti, z nichž jsem si dovolil ty nejčastější vybrat a pověnovat se jim detailněji. Předně zdůrazňuji, že nikdo nikoho nenutí karty akceptovat. Je to pouze diskuze a výměna argumentů mezi dvěma tábory, které by jeden bez druhého nemohli existovat. Restaurace bez zákazníků tedy určitě ne, zákazníci bez restaurací pravděpodobně ano. Níže tedy k argumentům a námitkám diskutujících.
Odhaduji, že autor článku nikdy nepodnikal.
K tomu, aby někdo poskytnul zpětnou vazbu ke službě kterou využívá, skutečně není nutné, aby ji sám provozoval. Mnoho firem a podnikatelů, kteří neustrnuli v devadesátých letech se dnes zabývají zákaznickou zkušeností a velmi podrobně ji analyzují. Jsou si vědomi toho, že porozumění chování svých zákazníků jim může přinést konkurenční výhodu a tím i vyšší zisky. A v žádném případě neberou data od klientů, kteří sami podnikateli nejsou, na lehkou váhu. Není pochyb o tom, že ti, kteří dnes sice podnikají, ovšem nezachytili trend, tak za nějakou dobu už sami podnikat nemusí. Zrovna pohostinství budiž příkladem.
Stačí přehodit, nebo účtovat náklady za platbu kartou na zákazníka. To by se zákazníkům asi nelíbilo.
A neděje se to snad u nákladů za ostatní služby a položky? Cena, kterou platí zákazník zcela určitě obsahuje náklady na její pořízení, nebo výrobu v případě zboží. Dále zcela určitě nějaké marže a daň. Je tedy problém takovou cenu navýšit třeba o procento? Osobně raději zaplatím místo 100 korun 101 korun s tím, že nemusím běžet k bankomatu, kde mi zrovna tak mohou být účtovány poplatky, a to mnohem vyšší, než ta jedna koruna na stovce. Tam, kde akceptují jen hotovost, tyto náklady na zákazníka přehazují. Argument typu, že banka si účtuje poplatek z celého objemu platby, ale obchodník ho platí pouze ze svého marže zde také pokulhává. Obchodník může náklad za elektronickou platby taky vypočítat z celé částky, kterou poté o tento náklad navýší. Pokud si za svůj produkt nemůže místo 100 korun říct třeba 102 Kč, nebo 103 Kč pak je něco špatně. A on i ten obchodníkův zisk by byl nakonec vyšší, kdyby neodmítal zákazníky platící hotově.
Bez peněz do hospody nelez. Říkat někomu, jak má podnikat, je velmi nevychované.
Bez peněz do hospody nikdo neleze. Jen ty peníze jsou v elektronické formě, protože i zaměstnavatelé vyplácí odměny v bezhotovostní formě. Tam, kde bezhotovostní platební styk možný není, tam nelezu. A stačí se na chvilku před takovými podniky zastavit a pozorovat, kolik potenciálních zákazníků je tímto přístupem odrazeno. Pokud mají možnost, nají se vedle, kde karty akceptují. A to je ten způsob, kterým se podnikatelům říká, jak mají podnikat, a ten kdo jim to říká je trh. A pokud to někdo považuje za nevychované, pak bohužel nechápe tržní ekonomiku. A jen v naší ekonomice se pohybuje v kapsách zákazníků přes 13 milionů platebních karet a objem bezhotovostních transakcí už dávno převýšil ty hotovostní a dále roste.
Když někdo nechce akceptovat karty, tak je to jeho právo a nikdo ho do toho nesmí nutit.
On samozřejmě ani nikdo nenutí a nikdo netvrdí, že každý podnikatel je povinen karty akceptovat. Je každého svaté právo se rozhodnout karty nepřijímat. Stejně tak je každého podnikatele svaté právo přicházet na základě svého rozhodnutí o zákazníky, tržby a třeba zkrachovat. Nikdo nikoho nenutí držet se moderních trendů a své podnikání přizpůsobit tomu, co zákazníci chtějí. A to je na trhu to krásné, zákazník si nakonec sám rozhodne, kde své peníze utratí. A ve většině případech tu volbu má.
Pro živnostníka každá vydělaná koruna dobrá.
To nejen pro živnostníka. Živnostník by ale těch korun mohl vydělat i více, kdyby neodmítal své zákazníky. Kromě zákazníků, kteří do provozovny živnostníka kvůli nemožnosti bezhotovostní platby vůbec nevkročí je i druhá skupina. Tedy těch, kteří tam vkročí, ovšem při platbě kartou by mohli utratit více, než utratili hotově. Existují studie, které potvrzují, že zákazník platící kartou utratí o 10-20% více, než pokud by platil hotově. Dalším aspektem je existence úvěrových karet, které zákazník při platbě může také použít a uskutečnit nákup, který by za hotové neudělal.
Radši zaplatím hotově a podpořím hospodského než stát. Z platby kartou nedostane personál dýško apod.
Každého volba. Osobně radši podpořím stát v němž žiji než šedou ekonomiku. To, jak si rozdělují dýška v restauracích, není můj problém, ovšem mnohem radši bych byl, pokud by servis byl již zahrnut v celkové ceně.
Platba kartou stojí peníze, platba hotově ne.
Ano, za platbu kartou se platí poskytovateli této technologie. Je to logické, vývoj a údržba technologie i infrastruktury něco stojí. Ovšem za nakládání s hotovostí se platí také. Někdo tu hotovost musí spočítat. Také někde musí být uložena, což je obvykle v trezoru. Trezor také něco stojí. Je-li té hotovosti moc, z trezoru v provozovně ji obvykle odpovědný provozovatel odnese do banky. Za vklad na účet i následný výběr se také platí. A i ta cesta do banky něco stojí. Je-li té hotovosti ještě více, přijede pro ni speciální transport s ostrahou. Za to se také platí. Nemluvě o tom, že tu hotovost musel taky někdo vyrobit.
