Článek
Na Nově startují premiéry nových dílů šestnácté série televizní reality show Výměna manželek. Nové díly se vysílají každou středu a o týden dřív jsou k dispozici na placené platformě Voyo.
Výměna manželek se vysílá už od roku 2005. V každém díle účinkují dvě rodiny, které si na dobu deseti dnů vymění manželky. Cílem pořadu je vyzkoušet si, jak žije druhá rodina. A to vše za finanční odměnu 150 000 Kč. Finanční odměna se od roku 2023 navýšila. Dříve totiž činila 100 000 Kč a do roku 2016 „pouhých“ 50 000 Kč. Za mě osobně je tedy i těch současných 150 000 Kč málo, když si vezmete, jak velký zásah do soukromí to je. Nehledě na to, jakou ostudu si soutěžící často udělají.
Jak už jsem naznačila výše, účastníci Výměny manželek nebývají hodnoceni diváky pozitivně. Ale ruku na srdce, kdo by sledoval Výměnu manželek, ve které by byly obě rodiny bezproblémové? Asi nikdo. Diváky zkrátka baví sledovat bizár. Některé díly Výměny ale nejsou jen komické, někdy jsou dle mého názoru spíše smutné. Nejednou se v dílech objevila nedostatečná péče o děti nebo domácí mazlíčky.
Jak probíhá samotné natáčení
Po celou dobu Výměny je přítomna kamera, která vše dokumentuje. V každé rodině je režisér-kameraman, asistent produkce a režie a technik. Během prvního, pátého (kdy dochází ke změně velení v rodině) a desátého dne jsou kameramani dva. Samotné natáčení začíná vždy brzy ráno a končí v moment, kdy jdou rodiny spát. V noci štáb přítomen není.
Jak vypadají nejsledovanější díly Výměny manželek
Diváci si na sociálních sítích nejvíce pochvalují díly, ve kterých mají účastníci poškozený zubní chrup. Nejčastěji jim chybí půlka zubů. Už to by prý mělo signalizovat, že půjde o zajímavý díl. Dále diváky baví sledovat účastníky, kteří jsou nezaměstnaní a pobírají sociální dávky, nebo jsou v exekuci a zároveň mají hodně potomků, kteří jsou těžko zvladatelní a podprůměrní ve škole. Správný účastník Výměny by měl mít také maximálně základní vzdělání a měl by trpět nějakou závislostí – ať už na alkoholu nebo na automatech. Co se týče bydlení, nejvíce zaujme špína a nepořádek.
Pravda ale je, že taková bývá obvykle jen jedna rodina. Druhá rodina sice nebývá úplně dokonalá, ale nenajdeme u ní takové extrémy. Právě proto pak druhá rodina vychází v lepším světle, protože jejich nedostatky se ztratí díky rodině první. Manželka z té „lepší“ rodiny pak velmi obtížně zvládá deset dnů v podmínkách, ve kterých žije „horší“ rodina. Často dojde i na slzy nebo na odstěhování na hotel.
Velice oblíbený je i závěr dílu, ve kterém se sejdou oba páry a vymění si své zážitky a názory. Jenže tato výměna názorů bývá opravdu málokdy poklidná. Většinou vyústí v hádku a nejednou došlo i k fyzickému napadení.
Pořad má s rodinami smlouvu, na základě které s nimi rodiny musí natáčet ještě nějakou dobu po natáčení (vyžádá-li si to produkce). Díky tomu jsou na sociálních sítích k dispozici videa, ve kterých se dozvídáme, jak to v rodině probíhá několik měsíců po natáčení. Vzhledem k tomu, jaký typ lidí se do pořadu hlásí, je asi jasné, že primární motivací jsou pro ně peníze. A tak se často stává, že se v rodině nic nezmění a z života v jiné rodině si žádné poučení nevezmou. Smlouva účastníky zavazuje také k mlčenlivosti trvající několik let, je tedy otázkou, na kolik jsou pravdivé záběry, které vidíme v televizi. Televize může za účelem sledovanosti některé věci zveličit.
Otázka je, co to vypovídá i o samotných divácích, kteří se vyžívají ve sledování toho, jak příšerně žijí ostatní rodiny? Někdo si tím možná zvyšuje sebevědomí, protože si řekne, že na tom ještě není tak špatně. Někdo s rodinami soucítí, jiný se jim vysměje. Já se musím přiznat, že mě po skoro všech dílech Výměny chytne velká chuť jít uklízet, je to taková moje motivace k pořádnému úklidu.