Článek
Na TikToku a Instagramu se v poslední době objevují kelímky od kávy, plastové obaly od kosmetiky nebo masky na obličej polepené třpytivými kamínky. Obyčejná věc, která by jinak skončila v koši, najednou vypadá jako něco z pohádkového světa. Je to roztomilé, trochu absurdní a přesně zapadá do současné posedlosti estetikou označovanou slovem „whimsical“.
Proč nás baví dělat z obyčejných věcí něco výjimečného?
Možná je na kamínkování něco neodolatelně uspokojivého. Vezmete obyčejný plastový kelímek od kávy, který by za normálních okolností skončil v koši, a během chvíle z něj vytvoříte něco, co vypadá úplně jinak. Přidáte třpytivé kamínky a najednou není před vámi kelímek, ale malý třpytivý objekt, který vypadá, jako by právě vypadl z pohádkového světa.
Třpytí se. Jsou roztomilé. Jsou trochu absurdní. A na sociálních sítích vypadají skvěle. A právě to je na tom celém možná nejzajímavější. Protože ten kelímek si nikdo nezdobí proto, aby ho používal dalších pět let. On prostě jen musí být hezký. Pak se z něj vypije káva, pořídí se možná pár fotografií a kelímek skončí přesně tam, kam měl namířeno od začátku. V koši.
Estetika na jedno použití
Možná právě sociální sítě pomohly změnit způsob, jakým se na obyčejné předměty díváme. Dříve byl kelímek od kávy prostě kelímek od kávy. Dnes může být součástí outfitu, dekorace, fotografie nebo celého estetického konceptu. A čím obyčejnější předmět je, tím zajímavější může být jeho proměna. Z obyčejného kelímku uděláme něco „whimsical“. Z kosmetického obalu uděláme dekoraci. Z věci určené k vyhození uděláme na chvíli něco, co stojí za pozornost. A možná je právě v tom celé kouzlo.
Neměníme funkci věci. Měníme její obraz.
Kelímek stále zůstává kelímkem. Jen se na něj tentokrát nedíváme jako na odpad, ale jako na estetický objekt.
Můžeme vytvořit něco nádherného a zároveň úplně zbytečného.
Plastové brčko je problém. Plastový kamínek ne?
V posledních letech jsme si zvykli přemýšlet o jednorázových plastech jako o něčem, čeho bychom měli mít méně. Řešíme plastová brčka, tašky, obaly a další výrobky, které používáme jen krátce a potom je vyhodíme. Rozčiluje nás plastové brčko, které použijeme několik minut. Ale když stejný princip převedeme do světa estetiky, najednou působí úplně jinak.
Proč jsme ochotni přidávat další materiál k něčemu, co jsme původně vyrobili právě proto, aby to bylo použito a následně vyhozeno?
Možná tedy nejde ani tak o kamínkování. Možná jde o naši stále silnější potřebu, aby úplně všechno kolem nás bylo krásné. Aby obyčejný kelímek nebyl obyčejný. Aby kosmetický obal nebyl jen obal. Aby i věc, která za chvíli skončí v koši, měla svých patnáct minut estetické slávy. A možná je to vlastně docela dobrá otázka k zamyšlení: Musí být všechno, co používáme, také krásné? Nebo někdy můžeme nechat kelímek být prostě jen kelímkem?
