Článek
Měla jsem pocit, že jsem konečně našla „toho pravého“.
Moje nejlepší kamarádka Jana se ale od začátku mračila. „Něco na něm nesedí,“ řekla mi po prvním měsíci našeho vztahu. „Je moc dokonalý.“ Smála jsem se a považovala to za žárlivost. Když mi pak přišla nabízet články o tom, jak „grooming“ funguje, odsekla jsem jí: „Vážně to nepromluvím… pohodička.“
Čím víc Pavel sliboval společnou budoucnost, tím víc se Jana stáhla. Jednou mi dokonce přinesla výpis z bankovního účtu, kde si všimla několika podivných převodů – drobné částky do ciziny. „A co když ti manipuluje penězi?“ zeptala se. Zavrtěla jsem hlavou a položila výpis zpět do její ruky. „Prosím tě, to je jeho oblíbená kávička s přáteli z výletů. Neexistuje,“ ujistila jsem ji.
Svatební přípravy probíhaly hladce. Zkoušela jsem šaty, vybírala místa, domlouvala květiny. Pavel byl nápomocný – platil zálohy, vybíral dort. Jana se stále jen tiše zúčastňovala a mluvila mi do ucha, ať si nechám udělat právní smlouvu na majetek. „To dělají ti manipulátoři,“ odpovídala jsem.
Týden před svatbou ale přišlo první varování, kterému jsem už nemohla odolat. Večer mi zazvonil telefon, volala policie. „Máme u nás muže podezřelého z finančních podvodů,“ oznámili mi. „Jmenuje se Pavel Novotný, datum narození a adresa…“ V tu chvíli se mi zastavilo srdce.
„Nechápeš,“ řekla mi policistka chladně. „Vybral si svou oběť. Všichni, se kterými kdy uzavřel zasnoubení, přišli o úspory. A ty jsi další na řadě.“
Následující hodiny byly jako z noční můry. Jana přijela s dřív nevídanou odhodlaností. „Věděla jsem to,“ řekla a hodila mi do klína složku. Bylo v ní deset obvinění, svědectví žen, novinové střihy. Vše potvrzené. V té chvíli mi došlo, že jsem byla na pokraji toho, že všechno ztratím.
S Pavlem jsme měli sedět ve tři odpoledne u matriky. Místo toho jsem seděla na policejní stanici, psala svědectví. Nad ránem mi volali, že ho zatkli. Jeho perfektní úsměv nyní zírál z fotky v policejním protokolu.
Ten večer jsem seděla v prázdném bytě a psala svým přátelům omluvné zprávy: „Promiňte, že jsem vás neposlechla.“ Jana mi přinesla horký čaj a položila svoji dlaň na moji. „Jsem ráda, že jsi mi nakonec uvěřila,“ řekla.
