Článek
Všichni známe jednoduchý příběh Kryštofa Kolumba: v roce 1492 vyplul přes oceán, objevil Nový svět (Ameriku), stal se hrdinou. Jenže skutečná historie není jednoduchá pohádka o hrdinských činech. Ve skutečnosti měl příběh muže, který vstoupil do dějin, i svoji odvrácenou stranu – méně slavnou, ale neméně zajímavou.
Kontroverze provázely jeho působení už za života. Třeba když jej král Ferdinand a královna Isabela nechali v roce 1500 zatknout a odvézt zpět do Španělska v okovech. Důvodem nebyla žádná závist nebo politikaření, ale doložitelné přečiny. Kolumbus se totiž velmi rychle po svém prvním objevu začal chovat jako neomezený vládce, jenž nectí žádná pravidla kromě svých vlastních.
Smlouva, která změnila vše
Kořeny problémů sahají k roku 1492 a k dokumentům známým jako Kapitulace ze Santa Fe, smlouvě mezi Kolumbem a španělskou korunou. Kolumbus dostal titul admirála, místokrále a generálního guvernéra všech objevených území. Navíc měl získat desetinu všech budoucích zisků. Tato smlouva měla být pro Kolumba naplněním snu, ale paradoxně se stala spíše jeho prokletím.
Když se totiž Kolumbus vylodil na novém území, velmi rychle přestal dodržovat dohody. Choval se jako absolutní monarcha, vůči původním obyvatelům i evropským kolonistům se choval krutě, nebral ohled na španělskou korunu a ignoroval pravidla, která byla smlouvou stanovena. Z objevitelského hrdiny se rázem stal tyran, který zneužíval své pravomoci, což netolerovali ani jeho současníci.
Konec jedné legendy
Nakonec musel do Karibiku přijet královský vyšetřovatel Francisco de Bobadilla. Jeho závěry byly jednoznačné: Kolumbus překročil své pravomoce, zacházel krutě s domorodci, nerespektoval královské úředníky. Výsledek byl jasný – zatčení, vězení a transport zpět do Španělska. Žádná slavnostní cesta, nýbrž potupa.
Kolumbus strávil šest týdnů za mřížemi, než mu španělský král nakonec prominul a obnovil mu formálně jeho tituly. Ale něco se zásadně změnilo: z Kolumba už nikdy nebyl důvěryhodný správce, nýbrž problém, který bylo třeba držet pod kontrolou.
Nekonečné soudy a hořký konec
Kolumbův život se v závěru proměnil v právní boj se španělskou korunou, který se protáhl ještě dlouho po jeho smrti v roce 1506. Kolumbovi dědici tvrdili, že španělský dvůr nesplnil původní sliby – tedy oněch deset procent zisků z objevených území. Soudy se táhly dalších třicet let, než konečně došlo k arbitráži.
Dohoda nakonec byla kompromisem: Kolumbova rodina získala honosné, avšak prázdné tituly bez skutečné moci a nárok na deset procent zisků, byť s řadou omezení. Španělská koruna sice oficiálně přiznala Kolumbovým potomkům nárok na majetky v Karibiku, ale zároveň jim vzala jakoukoliv skutečnou moc.
Žádný strom neroste do nebe
Kolumbův osud připomíná, že moc není nikdy zcela bez omezení. Kdo ji zneužívá, nakonec sám skončí její obětí. Slavný objevitel, zemřel v nemoci a osamění – bez slávy a bohatsví o kterých snil.
Zdroje:
https://kentucky-museum.org/1929_5_124/
https://dartreview.com/examining-the-historical-columbus/
https://www.quora.com/Why-was-Christopher-Columbus-arrested-and-dismissed-from-his-posts-in-1500
https://www.history.com/news/10-things-you-may-not-know-about-christopher-columbus
