Článek
Vždycky byl takříkajíc oblíbenec davu. Kam přišel, tam si získal sympatie, ať už to byli trenéři, spolužáci nebo kolegové. A s ženami to měl podobně. „Netvrdím, že jsem nějaké žhavé zboží, ale asi ze mě sálalo cosi, co lidem bylo příjemné. Těch, které mě chtěly, bylo požehnaně,“ říká Lukáš, který se živí vývojem softwaru.
Kdysi se šíleně zamiloval do dívky jménem Alena. Byli spolu od střední, sedm let plánovali budoucnost. „Pak mi oznámila, že se zamilovala do cizince a odletěla za ním do Indonésie. Prostě zmizela. Strašně mě to sebralo. Vztekal jsem se a slíbil si, že si to nenechám pro sebe,“ přiznává. Následně si vynahradil ztracený čas tím, že střídal ženy jako ponožky. Bez zájmu o skutečné city, jen čistá pomsta a zábava.
Jednoho dne ale potkal oslnivou Mariku, která mu učarovala naprosto vším. Nejen vzhledem, ale taky tím, jak se dokázala postavit k životu. „Byla akční, přirozeně vtipná, a v kuchyni dokázala divy. A abych byl upřímný, v ložnici se s ní děly zázraky,“ usmívá se Lukáš. Dva roky si užívali chození, pak se vzali. Byla to velká svatba, plná přátel a radosti.
Mezi hosty byl i Adam, Lukášův dlouholetý kamarád s nepřehlédnutelným šarmem. Od prvního setkání si s Marikou sedli, oba byli spontánní a rádi se smáli. „Nenapadlo mě řešit, jestli by mezi nimi mohlo přeskočit něco víc. Věřil jsem Adamovi, vždyť jsme prošli tolika situacemi,“ říká Lukáš. Někteří kamarádi si prý nevinně rýpli, že si jeho ženu brzy přivlastní někdo jiný. Bral to ale jako nevinnou legraci.
Nedávno však Lukáš zjistil, že ty žerty se ve skutečnosti staly skutečností. Na vlastní oči viděl, jak se Adam s Marikou tulí víc než kamarádsky. „Nejdřív jsem si myslel, že mám halucinace. Jenže bylo to nezpochybnitelné. U jiného chlapa bych asi okamžitě podal žádost o rozvod, ale Adam je výjimečný případ a k Marice pořád něco cítím. Nechci je ztratit,“ vysvětluje.
Rozhodl se, že pokud mezi nimi nejde o zamilovanost, nebude to rozmazávat. „Možná se mnou spousta lidí nebude souhlasit, ale já to vidím tak, že dokud je to jen o sexu, dokážu to překousnout. Miluju ji, a jeho taky považuju za bráchu. Jednou mi zachránil krk a vím, že by to udělal zas. Jasně, že mě to uvnitř štve, ale vybral jsem si řešení bez drsných konců,“ uzavírá.
