Článek
Na jaře roku 1932 dopadla na Japonsko vražda předsedy vlády Inukaie Cujjošiho. Útok vedla skupina mladých důstojníků japonského námořnictva, kteří byli přesvědčeni, že země se má ubírat tvrdším, militaristickým směrem. Tato tragédie by možná zapadla mezi řadu jiných politických atentátů, kdyby pachatelé neměli ještě jeden – vskutku neobvyklý – cíl. Chtěli zabít Charlieho Chaplina, nejslavnějšího komika filmové éry.
Proč vražda komika?
Chaplinův příjezd do Tokia vzbudil poprask. Byl idolem, lidé po celém světě ho díky filmům milovali. Jenže právě jeho popularita se měla stát podnětem pro temný plán. Konspirátoři snili o tom, že zavraždění hollywoodské hvězdy vyvolá masivní mezinárodní konflikt – konkrétně s USA. V jejich fantazii by takový vývoj donutil japonskou vládu posílit pravomoci armády, o niž se křídlo ultranacionalistů opíralo.
Šťastná náhoda
Jak k tomu vůbec došlo? Japonsko si v první polovině 20. století prošlo složitou modernizací. Předchozí dlouhá izolace sice uchovávala tradice, ale současně brzdila vojenský rozvoj. Když pak Západ demonstroval svou převahu, část generálů i politiků se rozhodla dohánět Evropu a Ameriku co nejrychleji – leckdy i s využitím síly. Vnitřní rozepře mezi civilní vládou a armádou sílily: vojenští radikálové považovali premiéra Inukaie za překážku svých plánů v Číně a dalších částech Asie.
Onen klíčový květnový den měl Chaplin navštívit Inukaie v jeho rezidenci. Jenže premiérův syn, který slavného herce v Tokiu provázel, dostal nápad: vezme komika na sumo zápasy. Tak se Chaplin ocitl v hledišti, zatímco atentátníci vtrhli do premiérova domu a Inukaie zastřelili. Chaplin se vzápětí dozvěděl, že i on byl na seznamu obětí. Okamžitě proto zamířil do úkrytu a brzy opustil zemi.
Celá věc je tragikomická ironií: spoléhat na to, že zavraždění komika, byť světového formátu, přivede USA do války, zní dnes jako dějová linka z absurdního filmu. Přesto tehdejší radikálové věřili v moc symbolů a slavná „Chaplinova“ postava pro ně představovala dokonale rozeznatelnou ikonu Západu. Mnozí historikové se shodují, že přecenili americkou touhu po konfrontaci.
Symbolika druhé cesty
Chaplin se do Japonska už chystal znovu v roce 1941. Jenže zrovna v týdnu, kdy měl odcestovat, zaútočilo japonské letectvo na Pearl Harbor a válka skutečně vypukla – ovšem z příčin, které s Chaplinovou přítomností či nepřítomností neměly nic společného. Dějiny si zkrátka umějí občas z lidí vystřelit způsobem, který by nevymyslel ani ten největší z komiků.
Něco však z japonské tragédie roku 1932 zůstává platné i dnes: i sebeurputnější snaha a dokonalý plán může narazit na prostou lidskou náhodu, třeba na chuť jít zrovna na sumo. A taky na fakt, že jeden zavražděný komik by pro svět nejspíš nebyl důvodem k okamžitému vyhlášení války.
Zdroje:
https://crimereads.com/attempted-assassination-charlie-chaplin/
https://japantoday.com/category/features/kuchikomi/charlie-chaplin-narrowly-escaped-assassination-by-japanese-%27terrorists%27-in-1932
https://www.warhistoryonline.com/featured/may-15-incident.html
